Přinášíme komentář generálního ředitele a předsedy představenstva developerské společnosti Ekospol a ředitele ZOO Tábor Evžena Korce k návrhu Národní ekonomické rady vlády.
Deset let. Pro někoho je to okamžik, pro jiného celá věčnost. Z pohledu člověka, který potřebuje aktuálně vyřešit vlastní bydlení je to spíše ta druhá varianta. Stejný pohled na to má i developer plánující bytovou výstavbu. I pro něj je deset let příliš dlouho na to, aby mohl adekvátně reagovat na aktuální poptávku a držet krok s požadavky klientů. Přesto oběma skupinám často nezbyde nic jiného, než se s dlouhým čekáním smířit. Povolování rezidenčních projektů v Česku trvá několik let a výjimkou bohužel nejsou ani povolovací řízení táhnoucí se celou dekádu. Na problém extrémně pomalého povolování nových staveb v Česku, které prodražuje nové byty v průměru o deset procent, poukazuji dlouhodobě. Nyní se k mé kritice přidala také Národní ekonomická rada vlády (NERV), podle níž je současný stav „zjevně neuspokojivý“.
Ekonomové radící vládě tvrdí, že zkrácení povolovacího řízení ze současných deseti let na jeden rok, jak je tomu běžné na západ od našich hranic, sníží cenu bytu o 15 tisíc korun za metr čtvereční. Za padesátimetrový byt by tak kupující ušetřil tři čtvrtě milionu korun.
Povolování nových staveb v Česku je nejen neúměrně dlouhé, ale také příliš komplikované. Ještě než stavebník vůbec kopne do země, potřebuje získat desítky souhlasných razítek od takzvaných dotčených orgánů státní správy. Kromě například odborů územního plánování či památkové péče se k záměru vyjadřují také například hasiči, policisté, hygienici či správci sítí a mnoho dalších institucí. Před zahájením stavby jednoho rezidenčního projektu je nutné získat více než 50 razítek. Investor navíc na takové vyjádření často čeká mnoho měsíců a v některých případech i déle než rok.
Problémy působil také byrokratický ping pong mezi stavebními úřady, kdy nadřízený stavební úřad v případě úspěšného odvolání vrátil věc podřízenému stavebnímu úřadu k novému projednání, což se mohlo dít opakovaně. A povolovací proces se neúměrně prodlužoval.
Obě tyto překážky odstraňuje nový stavební zákon, který bude pro všechny stavby účinný od letošního července. Dotčené orgány bude oslovovat přímo stavební úřad, který bude mít na vydání rozhodnutí u jednoduchých staveb lhůtu 30 dnů, u složitějších pak 60 dnů. Odvolací orgán pak už nebude žádost vracet zpátky k novému projednání, ale v případě nesprávného rozhodnutí nebo rozhodnutí v rozporu s právními předpisy rozhodnutí sám rovnou změní.
To všechno společně s dalšími změnami by mohlo povolování nových staveb výrazně urychlit. Než se ale vliv nových pravidel reálně projeví, bude to ještě nějakou dobu trvat. Navíc ani nový stavební zákon neodstranil další závažnou překážku bránící přirozenému rozvoji měst. Tím je zastaralý a absolutně vyčerpaný územní plán. Netýká se to jen Prahy, ale i Brna a dalších velkých měst. Zůstaňme ale v hlavním městě. Zde se řídíme zastaralým územním plánem schváleným už v roce 1999 (platný je od roku 2000), jehož rozvojový potenciál se dávno vyčerpal. Přestože ho měl po deseti letech nahradit nový územní plán, nestalo se tak. Pozemky vhodné pro bytovou výstavbu tak došly a přirozený rozvoj Prahy by se už dávno zastavil. Že se tak nestalo, je jen proto, že investoři musí podstupovat martyrium nazývané dílčí změny územního plánu. Bez toho by se v Praze už nepostavil ani byt. Vyjednávání o těchto změnách je však velmi náročné a dlouhé, což logicky vede k ještě větším průtahům.
Odborníci z NERVu volají také po zmírnění některých norem a předpisů, které jsou pro projektování a stavbu závazné. Odvolávají se konkrétně na sousední Německo a Rakousko, jejichž normy jsou mírnější. I to by jistě pomohlo.
Největší přínos však bude mít jednodušší a rychlejší legislativa a pravidelně aktualizovaný územní plán umožňující přirozený rozvoj měst. Bez toho se dostupnost vlastního bydlení zásadně nezlepší.
Komentáře
Okomentovat