Přeskočit na hlavní obsah

Jedenapůlmetrový Vlasta si v táborské zoo pochutnává na vařených fazolkách a jiné zelenině

Vařené fazolové lusky doplněné další zeleninou a saláty si dopřává každý den jedenapůlmetrový leguán zelený Vlasta, který je zatím posledním přírůstkem táborské zoologické zahrady. Do Tábora přicestoval na konci minulého roku od soukromého chovatele, u kterého žil ve stísněných podmínkách. Táborská zoo mu poskytla kvalitnější životní podmínky. Jeho ubikace odpovídá jeho velikosti, ve které má k dispozici i bazének. Dostává kvalitní stravu, která se skládá čistě z rostlinné složky. Kromě zmiňovaných fazolových lusků doplňuje jeho jídelníček například řapíkatý celer, pórek, polníček, rukola, římský salát či kedlubnové nebo mrkvové natě. Občas dostává také ovoce jako borůvky, banány, maliny a další. Všechno musí být důkladně omyté a nakrájené na malé kousky, protože leguáni nejsou schopni potravu rozkousat.


Leguán zelený pochází z lesních oblastí tropické Střední a Jižní Ameriky. Jde o samotářského tvora, který žije vysoko v korunách stromů převážně poblíž vodních ploch. Velmi dobře šplhá, plave a potápí se. Toho využívá v případě nebezpečí, kdy se utíká schovat právě do vody. Pokud možnost útěku nemá, nafoukne svůj hrdelní lalok, syčí a kývá hlavou. Při boji pak rozdává bolestivé rány silným ocasem, kouše ostrými zuby a škrábe drápy.

Leguán je velký ještěr, délka jeho těla dosahuje jednoho až dvou metrů a váží mezi třemi až pěti kilogramy. Zaznamenán byl ale i devítikilový jedinec. Barva kůže je obvykle zelená nebo našedlá, existují ale i jiné barevné varianty – modročerná v jižním Peru, černá a růžová vyskytující se na ostrovech Bonaire, Curaçao, Aruba a Grenada, červená v západní Kostarice a oranžová v Mexiku.

Tělo leguána je ještěrkovité se čtyřmi pětiprstými končetinami s dlouhými zahnutými drápy. Typickým znakem jsou výrazný hřeben ze zahnutých trnů a hrdelní lalok, který napomáhá k termoregulaci. Využívá se ale i při námluvách či hájení teritoria. Lalok samce je větší než u samic, samci mají i větší hlavu a delší ostny na hřbetě, hlavně za krkem. Leguán má vynikající zrak, díky kterému zaznamená sebemenší pohyb na velkou vzdálenost. Naopak za šera a ve tmě nejspíš vidí hůře. Stejně jako většina plazů je studenokrevný, jeho teplota tak závisí na okolním prostředí. Pro termoregulaci mu slouží právě
jeho hrdelní lalok, který pro zahřátí napřímí směrem ke slunci. Pokud potřebuje naopak zchladit, zachycuje jím studený proud vzduchu.

Dlouho se soudilo, že jsou leguáni všežravci. Teprve nedávno vědci zjistili, že se živí výhradně býložravě. Nejčastěji žere různé listí, bobule, mladé výhonky či sladké ovocné plody. Potravu pouze trhá pomocí drobných ale ostrých zubů, ale nežvýká ji. Polyká i velká sousta, pokud jsou velká až příliš, rozdrtí je silným svalnatým jazykem.

V době rozmnožování se stávají samci agresivními a často spolu bojují. Samice naklade 20 až 40 vajec do podzemních nor, kde je nechá svému osudu až do vylíhnutí. Mláďata jsou po vylíhnutí jasně zelená a měří až 27 centimetrů. Společně s rodiči tvoří zhruba jeden rok jednu skupinu, teprve poté se osamostatní.

ZOO Tábor, která se specializuje na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat je během zimy od listopadu do konce března otevřena pouze o víkendech, státních svátcích a jarních prázdninách v termínu pro okres Tábor od 4. do 10. března od 9:00 do 16:00.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. Během zimy od listopadu do konce března je otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...