Přeskočit na hlavní obsah

Jedenapůlmetrový Vlasta si v táborské zoo pochutnává na vařených fazolkách a jiné zelenině

Vařené fazolové lusky doplněné další zeleninou a saláty si dopřává každý den jedenapůlmetrový leguán zelený Vlasta, který je zatím posledním přírůstkem táborské zoologické zahrady. Do Tábora přicestoval na konci minulého roku od soukromého chovatele, u kterého žil ve stísněných podmínkách. Táborská zoo mu poskytla kvalitnější životní podmínky. Jeho ubikace odpovídá jeho velikosti, ve které má k dispozici i bazének. Dostává kvalitní stravu, která se skládá čistě z rostlinné složky. Kromě zmiňovaných fazolových lusků doplňuje jeho jídelníček například řapíkatý celer, pórek, polníček, rukola, římský salát či kedlubnové nebo mrkvové natě. Občas dostává také ovoce jako borůvky, banány, maliny a další. Všechno musí být důkladně omyté a nakrájené na malé kousky, protože leguáni nejsou schopni potravu rozkousat.


Leguán zelený pochází z lesních oblastí tropické Střední a Jižní Ameriky. Jde o samotářského tvora, který žije vysoko v korunách stromů převážně poblíž vodních ploch. Velmi dobře šplhá, plave a potápí se. Toho využívá v případě nebezpečí, kdy se utíká schovat právě do vody. Pokud možnost útěku nemá, nafoukne svůj hrdelní lalok, syčí a kývá hlavou. Při boji pak rozdává bolestivé rány silným ocasem, kouše ostrými zuby a škrábe drápy.

Leguán je velký ještěr, délka jeho těla dosahuje jednoho až dvou metrů a váží mezi třemi až pěti kilogramy. Zaznamenán byl ale i devítikilový jedinec. Barva kůže je obvykle zelená nebo našedlá, existují ale i jiné barevné varianty – modročerná v jižním Peru, černá a růžová vyskytující se na ostrovech Bonaire, Curaçao, Aruba a Grenada, červená v západní Kostarice a oranžová v Mexiku.

Tělo leguána je ještěrkovité se čtyřmi pětiprstými končetinami s dlouhými zahnutými drápy. Typickým znakem jsou výrazný hřeben ze zahnutých trnů a hrdelní lalok, který napomáhá k termoregulaci. Využívá se ale i při námluvách či hájení teritoria. Lalok samce je větší než u samic, samci mají i větší hlavu a delší ostny na hřbetě, hlavně za krkem. Leguán má vynikající zrak, díky kterému zaznamená sebemenší pohyb na velkou vzdálenost. Naopak za šera a ve tmě nejspíš vidí hůře. Stejně jako většina plazů je studenokrevný, jeho teplota tak závisí na okolním prostředí. Pro termoregulaci mu slouží právě
jeho hrdelní lalok, který pro zahřátí napřímí směrem ke slunci. Pokud potřebuje naopak zchladit, zachycuje jím studený proud vzduchu.

Dlouho se soudilo, že jsou leguáni všežravci. Teprve nedávno vědci zjistili, že se živí výhradně býložravě. Nejčastěji žere různé listí, bobule, mladé výhonky či sladké ovocné plody. Potravu pouze trhá pomocí drobných ale ostrých zubů, ale nežvýká ji. Polyká i velká sousta, pokud jsou velká až příliš, rozdrtí je silným svalnatým jazykem.

V době rozmnožování se stávají samci agresivními a často spolu bojují. Samice naklade 20 až 40 vajec do podzemních nor, kde je nechá svému osudu až do vylíhnutí. Mláďata jsou po vylíhnutí jasně zelená a měří až 27 centimetrů. Společně s rodiči tvoří zhruba jeden rok jednu skupinu, teprve poté se osamostatní.

ZOO Tábor, která se specializuje na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat je během zimy od listopadu do konce března otevřena pouze o víkendech, státních svátcích a jarních prázdninách v termínu pro okres Tábor od 4. do 10. března od 9:00 do 16:00.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. Během zimy od listopadu do konce března je otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...