Přeskočit na hlavní obsah

Sedmiletá rysí slečna Zora patří k nejtajemnějším zvířatům táborské zoo

Rysice Zora je takovou paní Columbovou táborské zoologické zahrady. Zatímco manželku známého seriálového detektiva nikdo nikdy neviděl, sedmiletá Zora se čas od času přece jen ukáže. Pokud je člověk pohotový, vznikne mimořádná fotka krásné rysí samice. Pózování ale trvá opravdu jen malou chvíli, Zora si mnohem radši hraje na schovávanou. Není divu, její velkorysý výběh dokonale napodobuje přírodní prostředí a nabízí spoustu míst, kde se schovat. Zora toho využívá tak dobře, že ji na vlastní oči spatřil jen málokdo. Dokonce i ošetřovatelé mají často problém objevit ji. Když se to ovšem podaří, stojí to za to. Tak co, troufnete si zahrát schovku se Zorkou?



Táborská zoologická zahrada chová rysy karpatské, kteří jsou poddruhem rysa ostrovida. Rys ostrovid, který je největší kočkovitou šelmou žijící na území Česka, žije samotářským způsobem života, nejčastěji ve smíšených a jehličnatých lesích s bohatým podrostem a skalními útvary. Partnera si hledají jen v době páření v únoru a březnu, mláďata zůstávají s matkou až do dalšího páření. Živí se hlavně srnčí zvěří, selaty divokých prasat, hlodavci, zajíci a liškami. Svou kořist překvapuje rychlým útokem z úkrytu. Štětičky na uších rysovi umožňují lépe slyšet, mohutné tlapy pomáhají v pohybu po sněhu podobně jako sněžnice.

Rys ostrovid je původní velkou šelmou české přírody, ale už od středověku intenzivně pronásledovanou člověkem. Poslední prokazatelně doložený rys na českém území byl zastřelen na Táborsku v roce 1835. Až ve druhé polovině 20. století se začali rysi vracet migrací ze Slovenska a v 70. a 80. letech minulého století proběhly i cílené reintrodukční programy ochranářů. V současné době žije v České republice maximálně kolem sta jedinců. Bohužel jsou pod neustálou hrozbou pytláctví.

ZOO Tábor, která se specializuje na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat je během zimy od listopadu do konce března otevřena pouze o víkendech, státních svátcích a jarních prázdninách v termínu pro okres Tábor od 4. do 10. března od 9:00 do 16:00.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. Během zimy od listopadu do konce března je otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...