Přeskočit na hlavní obsah

Vodní svět v táborské zoo rozšířily vzácné kachny ostralky štíhlé

Zvířecí rodinu vodního světa v táborské zoologické zahrady tento týden rozšířila dvojice vzácných kachen – ostralek štíhlých. V Česku dříve sporadicky hnízdily, několik desetiletích se tak ale už nestalo. Česko je proto eviduje jako kriticky ohrožené.

Nový přírůstek táborské zoo – v Česku kriticky ohrožené ostralky štíhlé. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová


„Jsem rád, že jsme v souladu s naším posláním chránit ohrožené druhy zvířat mohli poskytnout domov kriticky ohroženým kachnám. Ostralky štíhlé přes naše území pravidelně protahují a jen velmi výjimečně i přezimují. Dříve u nás také vzácně hnízdily a to v oblasti Podyjí. Nicméně poslední potvrzené hnízdění ostralek bylo zaznamenáno v roce 1985 u Oder. Tyto vzácné kachny od nás vytlačila výstavba Novomlýnských nádrží, která výrazně změnila jejich hnízdiště. V současnosti jsou ostralky štíhlé v Česku vedeny jako kriticky ohrožené,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Ostralky štíhlé jsou menší a štíhlejší než kachny divoké. Je u nich výrazný pohlavní dimorfismus. Samec je výrazně zbarvený. Hlavu a část krku má hnědé, hruď a dolní část krku je bílá, boky a hřbet šedavé příčně pruhované. Bílá barva zasahuje v úzkém pásku také na boky hlavy. Ocasní pera má výrazně prodloužená. Naopak samice je zbarvena nenápadně, podobně jako u ostatních kachen. Od samice kachny divoké se liší jednobarevnou hlavou bez proužků a šedým zobákem.

Samec ostralky štíhlé je výrazně zbarvený, typická je jeho bílá hruď. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Živí se hlavně semeny a zelenými částmi rostlin, hmyzem, červy a vajíčky i pulci obojživelníků. Příležitostně si stravu zpestří malými žábami a rybami. Hnízdí jednotlivě, na vajíčkách sedí pouze samice. Mláďata velmi brzo dobře běhají, plavou i potápí. Už po šesti týdnech poprvé vzlétnou a pohlavně dospívají v jednom roce.

Ostralky štíhlé jsou rozšířeny hlavně v severních oblastech Severní Ameriky, Evropy a Asie. V Evropě jejich počty na konci minulého století výrazně poklesly, nyní je její evropská populace hodnocena jako ubývající. Jde o tažný druh, většina ostralek zimuje daleko od hnízdišť na severu Jižní Ameriky, střední Africe a jižní Asii. Přes české území pravidelně přelétá, jen výjimečně i přezimuje.

Ostralky štíhlé se v táborské zoo rychle zabydlely. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. Během zimy od listopadu do konce března je otevřena pouze o víkendech, státních svátcích a jarních prázdninách v termínu pro okres Tábor od 4. do 10. března od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...