Přeskočit na hlavní obsah

Vodní svět v táborské zoo rozšířily vzácné kachny ostralky štíhlé

Zvířecí rodinu vodního světa v táborské zoologické zahrady tento týden rozšířila dvojice vzácných kachen – ostralek štíhlých. V Česku dříve sporadicky hnízdily, několik desetiletích se tak ale už nestalo. Česko je proto eviduje jako kriticky ohrožené.

Nový přírůstek táborské zoo – v Česku kriticky ohrožené ostralky štíhlé. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová


Jsem rád, že jsme v souladu s naším posláním chránit ohrožené druhy zvířat mohli poskytnout domov kriticky ohroženým kachnám. Ostralky štíhlé přes naše území pravidelně protahují a jen velmi výjimečně i přezimují. Dříve u nás také vzácně hnízdily a to v oblasti Podyjí. Nicméně poslední potvrzené hnízdění ostralek bylo zaznamenáno v roce 1985 u Oder. Tyto vzácné kachny od nás vytlačila výstavba Novomlýnských nádrží, která výrazně změnila jejich hnízdiště. V současnosti jsou ostralky štíhlé v Česku vedeny jako kriticky ohrožené,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Ostralky štíhlé jsou menší a štíhlejší než kachny divoké. Je u nich výrazný pohlavní dimorfismus. Samec je výrazně zbarvený. Hlavu a část krku má hnědé, hruď a dolní část krku je bílá, boky a hřbet šedavé příčně pruhované. Bílá barva zasahuje v úzkém pásku také na boky hlavy. Ocasní pera má výrazně prodloužená. Naopak samice je zbarvena nenápadně, podobně jako u ostatních kachen. Od samice kachny divoké se liší jednobarevnou hlavou bez proužků a šedým zobákem.

Samec ostralky štíhlé je výrazně zbarvený, typická je jeho bílá hruď. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Živí se hlavně semeny a zelenými částmi rostlin, hmyzem, červy a vajíčky i pulci obojživelníků. Příležitostně si stravu zpestří malými žábami a rybami. Hnízdí jednotlivě, na vajíčkách sedí pouze samice. Mláďata velmi brzo dobře běhají, plavou i potápí. Už po šesti týdnech poprvé vzlétnou a pohlavně dospívají v jednom roce.

Ostralky štíhlé jsou rozšířeny hlavně v severních oblastech Severní Ameriky, Evropy a Asie. V Evropě jejich počty na konci minulého století výrazně poklesly, nyní je její evropská populace hodnocena jako ubývající. Jde o tažný druh, většina ostralek zimuje daleko od hnízdišť na severu Jižní Ameriky, střední Africe a jižní Asii. Přes české území pravidelně přelétá, jen výjimečně i přezimuje.

Ostralky štíhlé se v táborské zoo rychle zabydlely. FOTO: ZOO Tábor/Eva Nemravová

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. Během zimy od listopadu do konce března je otevřena pouze o víkendech, státních svátcích a jarních prázdninách v termínu pro okres Tábor od 4. do 10. března od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...