Přeskočit na hlavní obsah

Lvi Simba s Luenou se v táborské zoo dočkali většího domova

Několikanásobně větší výběh a komfortnější zázemí si ode dneška užívají lvi pustinní z táborské zoologické zahrady, která nyní dokončila rekonstrukci původní lví ubikace a venkovního prostoru. Zároveň s tím v Táboře roste také druhý obdobný prostor, který už na podzim zabydlí druhý lví pár. Samec Gandalf je výjimečný svou bílou barvou způsobenou genetickou změnou nazývanou leucismus.

Lvi pustinní Simba a Luena z táborské zoologické zahrady získali prostornější a modernější domov. FOTO: archiv ZOO Tábor

 

Lví výběh a zázemí jsme plánovali podle nejnovějších chovatelských trendů tak, aby byl pro Simbu a Luenu co nejpohodlnější. Jejich výběh bude trojnásobně větší, nechybí v něm ani zastřešená vyhlídková terasa. Modernější a komfortnější je také zázemí, které je vybaveno i lůžkem se zabudovanou váhou. Nejen tato investice dokazuje, že naše zvířata a jejich co největší pohodlí jsou pro nás na prvním místě,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Lvi pustinní Simba a Luena z táborské zoologické zahrady získali prostornější a modernější domov. FOTO: archiv ZOO Tábor

Přestože táborská zoo v současnosti chová jen jeden lví pár, buduje rovnou dva lví domovy, protože už na podzim nalezne v Táboře nový domov druhý lví pár. Samec Gandalf je výjimečný svou bílou barvou, která však není projevem albinismu. Za jeho zbarvení může genetická mutace, která způsobuje ztrátu kožního pigmentu. Tato genetická změna se nazývá leucismus a je extrémně vzácná. Bílí lvi žijí ve volné přírodě jen zcela výjimečně a pouze na jediném místě na světě – v oblasti Timbavati sousedící s Krugerovým národním parkem v Jihoafrické republice. Podle organizace Global White Lion Protection Trust jich ve volné přírodě žije méně než dvacet.

Lvi pustinní Simba a Luena z táborské zoologické zahrady získali prostornější a modernější domov. FOTO: Václav Kučera

Táborská zoologická zahrada v poslední době výrazně investuje. V loňském roce zahájila výstavbu záchranného centra CITES pro chladnomilné šelmy, které finančně podpořil Státní fond životního prostředí. Do něj bude možné umístit zvířata, která stát kvůli nevyhovujícím podmínkám nebo týrání zabaví jejich původním majitelům. „Dočasný azyl tak u nás už brzy budou moci najít tygr ussuriijský, puma americká, levhart sněžný a všechny druhy rysů a vlků. Až dosud takové zařízení u nás chybělo, Tábor se tak stane významným centrem záchrany nejohroženějších druhů zvířat,“ vysvětluje ředitel zoo Korec.

Stavíme dva velkorysé výběhy podle nejaktuálnějších trendů s nerezovou sítí. Součástí bude jezírko pro plavání, velký přístřešek, vyhlídková palanda, terénní úpravy s valem sloužícím jako další vyhlídka a oddělená krmiště. každém výběhu mohou být až čtyři zvířata, celková kapacita tak bude osm zvířat. Záležet ale bude na jejich velikosti a tom, zda jsou zvyklá žít společně,“ popisuje Korec a dodává, že dokončeno bude vše už na jaře.

V těchto dnech začala také stavba zcela nového moderního ptačího domu, který umožní chovat vzácné papoušky v Táboře po celý rok i v chladných měsících roku. „Máme velkou kolekci vzácných velkých papoušků, například jednu z největších skupin ar zelenokřídlých z českých zoologických zahrad. Chováme také velmi ohroženého kakadu moluckého, jehož chov v rámci Evropského záchovného programu (EEP) koordinujeme s ostatními evropskými zoologickými zahradami. Stávající voliéry bohužel neumožňují chovat papoušky v Táboře celoročně, na chladné měsíce roku se proto stěhují mimo zoo do zimoviště. Moderní ptačí dům, který je inspirován podobnými stavbami v renomovaných evropských zoologických zahradách umožní jejich celoroční chov. Kromě prostorných venkovních voliér budou mít vzácní papoušci také velkorysé vnitřní zázemí,“ říká ředitel zoo Korec.

Nového velkorysého a moderního výběhu s nepřehlédnutelným zázemím se dočkaly surikaty, v rámci nové stavby vznikl také domov pro leguána zeleného, kterého zoo získala na konci loňského roku ze soukromého chovu. „Zvířata jsou u nás na prvním místě, nezapomínáme ani na naše návštěvníky. V loňském roce se konečně podařilo vyřešit příjezd k naší zoologické zahradě, na jaře 2023 jsme dokončili novou příjezdovou cestu, která odvádí auta návštěvníků mimo obydlenou oblast. Kromě pohodlnějšího příjezdu mám pro návštěvníky ještě jednu dobrou zprávu: parkování u nás i nadále zůstává zdarma,“ podotýká ředitel zoo Korec.

Změn v průběhu jara dozná také vodní svět, ve kterém zoo chová velké množství vodních ptáků včetně méně obvyklých a krásně zbarvených kachen.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. Zoo je od 1. dubna do 31. května otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...