Přeskočit na hlavní obsah

Lvi Simba s Luenou se v táborské zoo dočkali většího domova

Několikanásobně větší výběh a komfortnější zázemí si ode dneška užívají lvi pustinní z táborské zoologické zahrady, která nyní dokončila rekonstrukci původní lví ubikace a venkovního prostoru. Zároveň s tím v Táboře roste také druhý obdobný prostor, který už na podzim zabydlí druhý lví pár. Samec Gandalf je výjimečný svou bílou barvou způsobenou genetickou změnou nazývanou leucismus.

Lvi pustinní Simba a Luena z táborské zoologické zahrady získali prostornější a modernější domov. FOTO: archiv ZOO Tábor

 

Lví výběh a zázemí jsme plánovali podle nejnovějších chovatelských trendů tak, aby byl pro Simbu a Luenu co nejpohodlnější. Jejich výběh bude trojnásobně větší, nechybí v něm ani zastřešená vyhlídková terasa. Modernější a komfortnější je také zázemí, které je vybaveno i lůžkem se zabudovanou váhou. Nejen tato investice dokazuje, že naše zvířata a jejich co největší pohodlí jsou pro nás na prvním místě,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Lvi pustinní Simba a Luena z táborské zoologické zahrady získali prostornější a modernější domov. FOTO: archiv ZOO Tábor

Přestože táborská zoo v současnosti chová jen jeden lví pár, buduje rovnou dva lví domovy, protože už na podzim nalezne v Táboře nový domov druhý lví pár. Samec Gandalf je výjimečný svou bílou barvou, která však není projevem albinismu. Za jeho zbarvení může genetická mutace, která způsobuje ztrátu kožního pigmentu. Tato genetická změna se nazývá leucismus a je extrémně vzácná. Bílí lvi žijí ve volné přírodě jen zcela výjimečně a pouze na jediném místě na světě – v oblasti Timbavati sousedící s Krugerovým národním parkem v Jihoafrické republice. Podle organizace Global White Lion Protection Trust jich ve volné přírodě žije méně než dvacet.

Lvi pustinní Simba a Luena z táborské zoologické zahrady získali prostornější a modernější domov. FOTO: Václav Kučera

Táborská zoologická zahrada v poslední době výrazně investuje. V loňském roce zahájila výstavbu záchranného centra CITES pro chladnomilné šelmy, které finančně podpořil Státní fond životního prostředí. Do něj bude možné umístit zvířata, která stát kvůli nevyhovujícím podmínkám nebo týrání zabaví jejich původním majitelům. „Dočasný azyl tak u nás už brzy budou moci najít tygr ussuriijský, puma americká, levhart sněžný a všechny druhy rysů a vlků. Až dosud takové zařízení u nás chybělo, Tábor se tak stane významným centrem záchrany nejohroženějších druhů zvířat,“ vysvětluje ředitel zoo Korec.

Stavíme dva velkorysé výběhy podle nejaktuálnějších trendů s nerezovou sítí. Součástí bude jezírko pro plavání, velký přístřešek, vyhlídková palanda, terénní úpravy s valem sloužícím jako další vyhlídka a oddělená krmiště. každém výběhu mohou být až čtyři zvířata, celková kapacita tak bude osm zvířat. Záležet ale bude na jejich velikosti a tom, zda jsou zvyklá žít společně,“ popisuje Korec a dodává, že dokončeno bude vše už na jaře.

V těchto dnech začala také stavba zcela nového moderního ptačího domu, který umožní chovat vzácné papoušky v Táboře po celý rok i v chladných měsících roku. „Máme velkou kolekci vzácných velkých papoušků, například jednu z největších skupin ar zelenokřídlých z českých zoologických zahrad. Chováme také velmi ohroženého kakadu moluckého, jehož chov v rámci Evropského záchovného programu (EEP) koordinujeme s ostatními evropskými zoologickými zahradami. Stávající voliéry bohužel neumožňují chovat papoušky v Táboře celoročně, na chladné měsíce roku se proto stěhují mimo zoo do zimoviště. Moderní ptačí dům, který je inspirován podobnými stavbami v renomovaných evropských zoologických zahradách umožní jejich celoroční chov. Kromě prostorných venkovních voliér budou mít vzácní papoušci také velkorysé vnitřní zázemí,“ říká ředitel zoo Korec.

Nového velkorysého a moderního výběhu s nepřehlédnutelným zázemím se dočkaly surikaty, v rámci nové stavby vznikl také domov pro leguána zeleného, kterého zoo získala na konci loňského roku ze soukromého chovu. „Zvířata jsou u nás na prvním místě, nezapomínáme ani na naše návštěvníky. V loňském roce se konečně podařilo vyřešit příjezd k naší zoologické zahradě, na jaře 2023 jsme dokončili novou příjezdovou cestu, která odvádí auta návštěvníků mimo obydlenou oblast. Kromě pohodlnějšího příjezdu mám pro návštěvníky ještě jednu dobrou zprávu: parkování u nás i nadále zůstává zdarma,“ podotýká ředitel zoo Korec.

Změn v průběhu jara dozná také vodní svět, ve kterém zoo chová velké množství vodních ptáků včetně méně obvyklých a krásně zbarvených kachen.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. Zoo je od 1. dubna do 31. května otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...