Přeskočit na hlavní obsah

Hysterie okolo medvědů na Slovensku se stupňuje, tvrdí developer Korec a upozorňuje, že životem na ni doplatilo i dvouleté mládě

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k zabíjení medvědů hnědých na Slovensku.



Zažili jsme to v minulosti mnohokrát. Uměle vyvolaná hysterie vedla k nesmyslnému a masovému vybíjení. Bohužel nejen zvířat, ale často i celých skupin lidí. Něco podobného se nyní děje v sousedním Slovensku. Tamní politici rozjeli masivní kampaň proti medvědům a veřejnost se na jejich strašení chytá. Stále častěji jsou slyšet slova o údajné nebezpečnosti medvědů, premiér Robert Fico dokonce před nedávnem přišel s návrhem začlenit právo zabíjet medvědy dokonce do slovenské ústavy. A to jen proto, aby znemožnil ochráncům přírody podávat oprávněné žaloby. Pokud k tomu opravdu dojde, Slovensko se zařadí mezi barbarské státy legálně likvidující ohrožené druhy zvířat.

Ostatně do dalekého středověku, kdy vrchnost medvědy běžně lovila, až je z volné krajiny doslova vystřílela, míří naši východní sousedé už nyní. Do dnešního dne uměle vyvolaná hysterie a protimedvědí kampaň stála život hned několika těchto krásných a ohrožených tvorů. Naposledy o tomto víkendu, kdy starosta jedné slovenské obce Rudolf Huliak uštval a barbarsky zabil dokonce dvouleté medvědí mládě. To může udělat jen naprosto bezcitný člověk. Podle médií mu nyní zbývají povolení na zastřelení dalších tří medvědů. To je skandální a mělo by se proti tomu rázně zakročit. Není možné střílet chráněná zvířata jen tak.

Stejně nesmyslné a barbarské bylo zastřelení medvěda hnědého letos v březnu poté, co ho naháněli pomocí dronu s termovizí. Nakonec ho našli uprostřed lesů, kde ho chladnokrevně zabili. Otázkou, jak v temném lese uprostřed ničeho medvěd někoho ohrožoval, nikdo neřešil. U nás v Česku by šlo o trestný čin, na Slovensku se to evidentně stává nechutnou normou.

Vystresovaný medvěd tehdy sice utekl z civilizace zase zpátky do přírody, dokonce při tom přeplaval i řeku. Platné mu to ale nebylo. Touha po pomstě a snaha ukázat svaly byly silnější. Na vystrašené zvíře lidé uspořádali rozsáhlý hon a za použití moderní techniky ho schovaného v lese vypátrali. Místo humánního řešení ho rovnou zastřelili. To je samo o sobě obrovské barbarství. Medvěd evidentně aktuálně nikoho neohrožoval, od výletu do města, kterým lovci ospravedlňovali jeho zbytečné zabití, uplynulo mnoho dní. Dost času domluvit veterináře, pronásledované zvíře uspat a umístit ho do zoo nebo záchranného centra a tím mu zachránit život. Slováci hnaní touhou ukázat nebohému zvířeti co proto však slitování neměli. Bohužel zastřelených medvědů na Slovensku bude přibývat.

Protimedvědí hysterie je přitom evidentně živená uměle různými politiky, myslivci a lovci. Medvědi na Slovensku žádné větší nebezpečí nepředstavují a nejsou ani nijak přemnožení, jak někteří lživě tvrdí. Všichni relevantní odborníci včetně představitelů Národního parku Malá Fatra opakovaně prohlašují, že počty medvědů na Slovensku nijak výrazně nerostou, žádná podobná krutá řešení proto nejsou nutná. Medvěd hnědý stále patří k ohroženým druhům zvířat a jeho zabití je mimo akutního ohrožení života neospravedlnitelné.

Medvědi jsou za normálních okolností plachá zvířata, setkáním s člověkem se běžně vyhýbají. Incidenty, kdy se medvěd výrazně přiblíží k lidem, jsou ojedinělé, a bývají způsobeny hlavně množstvím lákadel v podobě medu či ovoce v přilehlých zahradách. Stále častěji také hledají potravu v nevhodně vyhozených odpadcích. Medvěd totiž není primárně masožravec ani lovec, 90 procent jeho stravy tvoří rostlinná potrava. Pokud už medvěd konzumuje maso, jedná se ve valné většině o mršiny.

Pokud přeci jen dojde k výjimečnému setkání medvěda s člověkem je nutno zachovat chladnou hlavu a obezřetnost. Medvěd útočí pouze v případě, že se cítí v ohrožení nebo brání své mládě. Pocit nebezpečí u něj může vyvolat i nevhodná reakce člověka jako je útěk doprovázený zběsilým křikem. Případný útok je tak vlastně obranou proti vnímanému nebezpečí. Medvědi jsou plachá zvířata a konfrontaci s člověkem se snaží sami vyhnout. Od nepaměti jsou nedílnou součástí prostředí, ve kterém žijeme, a blízká setkání jsou pouze následkem omezení jejich životního prostoru člověkem a jeho aktivitami. Nebo snad chceme následovat příkladu našich předků a všechna zvířata z volné přírody vystřílet?

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. dubna do 31. května otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...