Přeskočit na hlavní obsah

Zubři z táborské zoo se těší na návštěvníky, kteří je v sobotu nakrmí

Půl roku jsme čekali, než pošleme tyhle fotky. Původně jsme chtěli vyhlásit soutěž „Najdi deset rozdílů“, ale kromě zubrů a slunce jsme žádnou jinou podobnost se současnými dny nenašli. Takže tuto soutěž končíme dříve, než jsme ji vůbec vyhlásili. Ano, přiznáváme. Je to tak trochu provokace v tomhle teplém počasí J Ale věřte, že chlupatým zubrům je taky pěkné vedro. Naštěstí se mohou před hřejivým sluncem schovat do příbytku, který jim nabízí dostatek nyní tolik žádaného stínu. Kromě příjemně chladivého sněhu, na který si ale ještě nějaký ten pátek počkají, se už nyní těší také na návštěvníky, kteří je už tuto sobotu mimořádně nakrmí. Ne, že by zubři jinak trpěli hladem, běžně ale dostávají stravu pouze od ošetřovatelů. Návštěvníci tuto možnost běžně nemají. Táborská zoo tímto mimořádným zážitkem odmění ty, kteří navrhnou jméno alespoň jedné ze dvou nově narozených zubřích samic. Speciální krmení se uskuteční při příležitosti 9. narozenin ZOO Tábor tuto sobotu 22. června. Na místě navíc bude vylosováno dalších deset šťastlivců, kteří se ke krmení zubrů také přidají.



Zubr evropský je o něco menším příbuzným severoamerického bizona a kromě vyhynulého mamuta je největším zvířetem, které kdy žilo na našem území. Po dlouhá staletí býval přirozeným vládcem lesů na území českých zemí, dokud ho v raném novověku člověk nevyhubil. Jen díky systematické mezinárodní spolupráci soukromých chovatelů a zoologických zahrad se podařilo největší suchozemské obratlovce Evropy zachránit. Na přítomnost zubrů na našem území dodnes upomínají i místní názvy některých českých obcí i erby šlechtických rodů. Reintrodukce zubra evropského, tedy jeho návrat do rozlehlých přírodních rezervací u nás i jinde v Evropě je hlavním záchovným programem táborské zoologické zahrady. V rámci něj odchovala zatím 13 zubřích mláďat, z nichž některé už nalezla nový domov v některém jiném zubřím stádu, například ve Francii, Polsku či Srbsku.



ZOO Tábor, která se specializuje na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat je pro veřejnost otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. 

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...