Přeskočit na hlavní obsah

Vlci z nelegálního chovu našli dočasný domov v záchranném centru CITES v ZOO Tábor

Ve středu 17. 7. 2024 Ministerstvo životního prostředí umístilo vlky a jejich křížence chované v Praze ve zcela nevyhovujících podmínkách a bez příslušného veterinárního povolení do záchranného centra CITES pro chladnomilné šelmy v Zoologické zahradě Tábor. Zvířata se podařilo i díky zpřísněné legislativě pro chov šelem zabavit Městské části pro Prahu 17 na konci dubna tohoto roku. Vlci byli dočasně umístěni do záchranného centra CITES v ZOO Tábor, kde budou mít po dlouhé době důstojné podmínky pro život, a ministerstvo hledá trvalé umístění, které bude splňovat podmínky pro chov vlků, a kam budou moci být později přemístěni.


Foto: ZOO Tábor/Michaela Hodková (6x)

„Díky profesionální práci odborníků proběhl včerejší převoz šelem do záchranného centra CITES v ZOO Tábor hladce. Nové navýšení kapacity záchranného centra umožní, že zde budou moci žít vlci a jejich kříženci důstojně, než se pro ně najde nové umístění. Tato zvířata se mohou stát nezvladatelnými a nevhodný chov může představovat hrozbu pro chovatele i jeho okolí. Ministerstvo životního prostředí se ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Českou inspekcí životního prostředí snaží bránit tomu, aby se kříženci dostali do přírody a křížili se s volně žijícími vlky. Zároveň je pro nás prioritou zajistit důstojné podmínky všem chovaným zvířatům,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).


Vlk obecný patří mezi zvláště chráněné druhy České republiky a podléhá také ochraně podle mezinárodní úmluvy CITES o obchodování s ohroženými druhy.

„Každý chovatel ohroženého druhu musí být schopen prokázat jeho původ. Vědomé nakládání s vlky či kříženci bez potřebných dokumentů je nelegální a prodejce, stejně tak jako kupující, se vystavují postihu. Česká inspekce životního prostředí proto v tomto případě prověřuje, zda chovatel vlků dodržel všechny zákonné podmínky,“ vysvětluje ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček.

Díky spolupráci městské části Praha 17, MŽP a také s podporou Magistrátu hlavního města Prahy a dalších bezpečnostních a záchranných složek se podařilo zvířata bezpečně odchytit a převést do jejich nového, dočasného domova.

„Jsem velice rád, že dlouhodobé a náročné úsilí o vyřešení nelegálního chovu vlků žijících v tristních a naprosto nevyhovujících podmínkách malého dvorku v pražských Řepích konečně začalo přinášet své plody. Zvířata budou moci od teď zažívat to, co znamená mít velký výběh, nebo jaké to je chodit po čerstvé trávě. Zdánlivě obyčejné věci, které pro některé z nich budou možná i naprosto novým vjemem. Osud pražských vlků je pro mě dalším potvrzení toho, že mnoho druhů zvířat by nemělo být vůbec chovaných v soukromých chovech, protože je velmi náročné a často až prakticky nemožné jim zajistit takové životní podmínky, které budou naplňovat jejich přirozené životní potřeby,“ říká Jiří Pospíšil (TOP 09), náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast kultury, cestovního ruchu, památkové péče, výstavnictví a péče o zvířata (animal welfare).

Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje výstavbu záchranných center pro velké šelmy, kam by bylo možné dočasně umístit zabavené exempláře z nelegálních chovů. V posledních letech MŽP vyčlenilo na vybudování center nebo jejich modernizaci celkem 200 milionů korun jak z národních, tak z evropských zdrojů. Díky nim bylo kromě jiného postaveno záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v ZOO Tábor a staví se záchranné centrum pro lvy v Zoologické zahradě ve Zlíně.

Vybudování záchranného centra CITES pro chladnomilné šelmy je konkrétním naplněním hlavního poslání táborské zoologické zahrady, kterým je ochrana ohrožených druhů zvířat. Jde o nejmodernější zařízení tohoto druhu u nás vybudované v souladu s nejnovějšími zoologickými a chovatelskými trendy. Zvířata v něm naleznou opravdu komfortní podmínky, mohou mimo jiné využívat jezírko nebo vyvýšenou palandu. Vlci, kteří až dosud žili ve velmi stísněných podmínkách, si už na nový domov v Táboře zvykají a užívají si pro ně nebývalého prostoru a komfortu. Stejně jako ostatní naše zvířata u nás naleznou nejen rozlehlý výběh, ale také kvalitní stravu a špičkovou veterinární péči,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.


Do roku 2028 by mělo vzniknout minimálně pět záchranných center CITES pro umístění velkých šelem. Celková odhadovaná kapacita je 20 jedinců velkých šelem, jako je lev nebo tygr, a 10 jedinců pro kočkovité šelmy střední velikosti. Požadavky na celkové kapacity se ale mohou ještě změnit.

Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) reguluje přeshraniční obchodování se vzácnými zvířaty a rostlinami. V současné době více než 40 900 druhů, z toho zhruba 6610 druhů živočichů a 34 310 druhů rostlin. Ne u všech zakazuje jejich prodej či nákup, pouze je nějakým způsobem reguluje. Podle stupně ohrožení se dělí do tří stupňů.



Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. června do 31. srpna otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...