Přeskočit na hlavní obsah

Vlci z nelegálního chovu našli dočasný domov v záchranném centru CITES v ZOO Tábor

Ve středu 17. 7. 2024 Ministerstvo životního prostředí umístilo vlky a jejich křížence chované v Praze ve zcela nevyhovujících podmínkách a bez příslušného veterinárního povolení do záchranného centra CITES pro chladnomilné šelmy v Zoologické zahradě Tábor. Zvířata se podařilo i díky zpřísněné legislativě pro chov šelem zabavit Městské části pro Prahu 17 na konci dubna tohoto roku. Vlci byli dočasně umístěni do záchranného centra CITES v ZOO Tábor, kde budou mít po dlouhé době důstojné podmínky pro život, a ministerstvo hledá trvalé umístění, které bude splňovat podmínky pro chov vlků, a kam budou moci být později přemístěni.


Foto: ZOO Tábor/Michaela Hodková (6x)

„Díky profesionální práci odborníků proběhl včerejší převoz šelem do záchranného centra CITES v ZOO Tábor hladce. Nové navýšení kapacity záchranného centra umožní, že zde budou moci žít vlci a jejich kříženci důstojně, než se pro ně najde nové umístění. Tato zvířata se mohou stát nezvladatelnými a nevhodný chov může představovat hrozbu pro chovatele i jeho okolí. Ministerstvo životního prostředí se ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Českou inspekcí životního prostředí snaží bránit tomu, aby se kříženci dostali do přírody a křížili se s volně žijícími vlky. Zároveň je pro nás prioritou zajistit důstojné podmínky všem chovaným zvířatům,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).


Vlk obecný patří mezi zvláště chráněné druhy České republiky a podléhá také ochraně podle mezinárodní úmluvy CITES o obchodování s ohroženými druhy.

„Každý chovatel ohroženého druhu musí být schopen prokázat jeho původ. Vědomé nakládání s vlky či kříženci bez potřebných dokumentů je nelegální a prodejce, stejně tak jako kupující, se vystavují postihu. Česká inspekce životního prostředí proto v tomto případě prověřuje, zda chovatel vlků dodržel všechny zákonné podmínky,“ vysvětluje ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček.

Díky spolupráci městské části Praha 17, MŽP a také s podporou Magistrátu hlavního města Prahy a dalších bezpečnostních a záchranných složek se podařilo zvířata bezpečně odchytit a převést do jejich nového, dočasného domova.

„Jsem velice rád, že dlouhodobé a náročné úsilí o vyřešení nelegálního chovu vlků žijících v tristních a naprosto nevyhovujících podmínkách malého dvorku v pražských Řepích konečně začalo přinášet své plody. Zvířata budou moci od teď zažívat to, co znamená mít velký výběh, nebo jaké to je chodit po čerstvé trávě. Zdánlivě obyčejné věci, které pro některé z nich budou možná i naprosto novým vjemem. Osud pražských vlků je pro mě dalším potvrzení toho, že mnoho druhů zvířat by nemělo být vůbec chovaných v soukromých chovech, protože je velmi náročné a často až prakticky nemožné jim zajistit takové životní podmínky, které budou naplňovat jejich přirozené životní potřeby,“ říká Jiří Pospíšil (TOP 09), náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast kultury, cestovního ruchu, památkové péče, výstavnictví a péče o zvířata (animal welfare).

Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje výstavbu záchranných center pro velké šelmy, kam by bylo možné dočasně umístit zabavené exempláře z nelegálních chovů. V posledních letech MŽP vyčlenilo na vybudování center nebo jejich modernizaci celkem 200 milionů korun jak z národních, tak z evropských zdrojů. Díky nim bylo kromě jiného postaveno záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v ZOO Tábor a staví se záchranné centrum pro lvy v Zoologické zahradě ve Zlíně.

Vybudování záchranného centra CITES pro chladnomilné šelmy je konkrétním naplněním hlavního poslání táborské zoologické zahrady, kterým je ochrana ohrožených druhů zvířat. Jde o nejmodernější zařízení tohoto druhu u nás vybudované v souladu s nejnovějšími zoologickými a chovatelskými trendy. Zvířata v něm naleznou opravdu komfortní podmínky, mohou mimo jiné využívat jezírko nebo vyvýšenou palandu. Vlci, kteří až dosud žili ve velmi stísněných podmínkách, si už na nový domov v Táboře zvykají a užívají si pro ně nebývalého prostoru a komfortu. Stejně jako ostatní naše zvířata u nás naleznou nejen rozlehlý výběh, ale také kvalitní stravu a špičkovou veterinární péči,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.


Do roku 2028 by mělo vzniknout minimálně pět záchranných center CITES pro umístění velkých šelem. Celková odhadovaná kapacita je 20 jedinců velkých šelem, jako je lev nebo tygr, a 10 jedinců pro kočkovité šelmy střední velikosti. Požadavky na celkové kapacity se ale mohou ještě změnit.

Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) reguluje přeshraniční obchodování se vzácnými zvířaty a rostlinami. V současné době více než 40 900 druhů, z toho zhruba 6610 druhů živočichů a 34 310 druhů rostlin. Ne u všech zakazuje jejich prodej či nákup, pouze je nějakým způsobem reguluje. Podle stupně ohrožení se dělí do tří stupňů.



Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. června do 31. srpna otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...