Přeskočit na hlavní obsah

Z evropské přírody už nenávratně zmizely desítky druhů zvířat. Slováci se nyní snaží vystřílet další, varuje developer a biolog Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k zabíjení medvědů hnědých na Slovensku.



Pratur, zubr evropský či norek evropský. To je jen malý výčet původně i v českých zemích hojně rozšířených savců, které člověk vyhubil. Mezinárodní svaz ochránců přírody už v roce 2015 označil 36 evropských druhů zvířat za vyhynulé. Dalších nejméně 1 677 z celkem 15 060 evropských druhů je podle ochránců stále ohroženo vyhynutím. Slováci nyní aktivně pracují na vyhubení dalšího živočicha – medvěda hnědého. Zneužívají k tomu výjimku z ochrany, čímž velice pravděpodobně porušují evropskou legislativu.

Třiatřicet chráněných a ohrožených zvířat letos zastřelili na sousedním Slovensku jen do poloviny června. O život přišla i tři letos narozená mláďata. Zhruba třetinu medvědů zastřelili přímo myslivci, zbytek připravil o život popravčí, pardon zásahový tým medvěda hnědého. Jeho oficiálním cílem je eliminovat kontakty medvědů s člověkem. Na svém webu dokonce tvrdí, že hlavní úlohou zásahové týmu je „co nejdřív po nahlášení výskytu medvěda v intravilánech měst a obcí zabezpečit bezpečnost lidí takovým způsobem, který je co nejšetrnější i k samotnému medvědovi. Cílem členů zásahového týmu je, aby medvěd odešel a nikomu neublížil“. Ve skutečnosti medvědy nevyhání, ale rovnou střílí.

Situace s medvědy na Slovensku se vyostřila před tamními loňskými parlamentními volbami, kdy se z údajně přemnožených medvědů stalo jedno z hlavních předvolebních témat. Po volbách to bohužel neutichlo, naopak nabralo to na obrátkách. Slovenští poslanci před pár týdny dokonce schválili zákon, který umožňuje medvědy střílet i v případě, že nepředstavují bezprostřední nebezpečí pro člověka. Stačí, když se na daném území vyhlásí mimořádná situace a myslivci a lovci mohou střílet o sto šest.

Nepochybuji o tom, že je tento zákon v přímém rozporu s právem EU a hlavně její politikou ochrany ohrožených druhů. Chráněné šelmy lze usmrtit pouze v jediném případě, a tím je přímé ohrožení života člověka. Jenže Slováci drtivou většinu medvědů postříleli bez toho, že by prokazatelně na někoho zaútočili. Svým životem často zaplatili jen za to, že se dostali velmi blízko zuřivým lovcům. Za nebetyčnou prasárnu pak považuji především bezcitné zabití medvědí matky i se dvěma medvíďaty. Jen tak zastřelit mládě dokáže jen naprosto bezcitný člověk, který by měl okamžitě vrátit zbrojní průkaz a jít se léčit.

Slovenský zákon jde ještě dále. Medvěda chráněného na celém území EU lze podle něj zabít i v případě, že ohrožuje majetek, úrodu či hospodářská zvířata. Pojem ohrožení přitom zákon nijak dál nerozvádí, lze ho proto snadno zneužít. Stejně jako jde zneužít možnosti vyhlásit stav mimořádné situace. Nikdo totiž nebude objektivně zjišťovat, zda medvěd na daném území opravdu představuje reálné ohrožení. Úředníci od stolu rozhodnou a lovci s nabitými zbraněmi vyrazí na nemilosrdný lov.

Stále se mluví o údajné přemnoženosti medvědů, ale žádná objektivní data to nedokazují. Naopak poslední vědecká zkoumání ukazují, že se medvědí populace na Slovensku udržuje na zhruba stejných počtech. Také za to, že se medvědi v některých případech stahují do blízkosti obcí, může člověk. Hlavně tím, že nedodržuje doporučení pro nakládání s odpadem a nechává ho nezabezpečený. Medvěd pak logicky chodí k popelnicím pro zbytky potravin jako do samoobsluhy. Proč by se jinde namáhal, když mu lidé cpou potravu doslova až pod nos?

Místo, aby lidé změnili své chování a medvědy nejen nelákali, ale i aktivně plašili – například zvukovými signály – raději jimi nalákaná zvířata zastřelí. Smutné je, že se na tom podílí i slovenští „ochránci přírody“ z organizace Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, kteří nejen že přírodu nechrání, ale naopak pomáhají k vyhubení dalšího živočišného druhu.

Vědci přitom opakovaně varují, že jsme aktivními účastníky šestého hromadného vymírání druhů v historii planety Země. Zatímco předchozí měly na svědomí nejrůznější přírodní okolnosti, za to zatím poslední aktuální může výhradně člověk. Ten jen za posledních sto let dokázal vyhubit sedm procent živočišných druhů, dalším více než 13 tisícům druhů bezprostředně hrozí vyhynutí.

Masově vybíjet ohrožený druh je v takové situaci nejen barbarstvím, ale zločinem proti celému lidstvu a planetě. Medvěd hnědý je v rámci Evropské unie chráněným druhem a je součástí přílohy II Bernské úmluvy, tedy úmluvě o ochraně evropské fauny, flóry a přírodních stanovišť. Na jeho ochranu EU zcela oprávněně vynakládá nejvíce peněz ze všech ohrožených druhů zvířat.

  

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

  

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. června do 31. srpna otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...