Přeskočit na hlavní obsah

Z evropské přírody už nenávratně zmizely desítky druhů zvířat. Slováci se nyní snaží vystřílet další, varuje developer a biolog Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k zabíjení medvědů hnědých na Slovensku.



Pratur, zubr evropský či norek evropský. To je jen malý výčet původně i v českých zemích hojně rozšířených savců, které člověk vyhubil. Mezinárodní svaz ochránců přírody už v roce 2015 označil 36 evropských druhů zvířat za vyhynulé. Dalších nejméně 1 677 z celkem 15 060 evropských druhů je podle ochránců stále ohroženo vyhynutím. Slováci nyní aktivně pracují na vyhubení dalšího živočicha – medvěda hnědého. Zneužívají k tomu výjimku z ochrany, čímž velice pravděpodobně porušují evropskou legislativu.

Třiatřicet chráněných a ohrožených zvířat letos zastřelili na sousedním Slovensku jen do poloviny června. O život přišla i tři letos narozená mláďata. Zhruba třetinu medvědů zastřelili přímo myslivci, zbytek připravil o život popravčí, pardon zásahový tým medvěda hnědého. Jeho oficiálním cílem je eliminovat kontakty medvědů s člověkem. Na svém webu dokonce tvrdí, že hlavní úlohou zásahové týmu je „co nejdřív po nahlášení výskytu medvěda v intravilánech měst a obcí zabezpečit bezpečnost lidí takovým způsobem, který je co nejšetrnější i k samotnému medvědovi. Cílem členů zásahového týmu je, aby medvěd odešel a nikomu neublížil“. Ve skutečnosti medvědy nevyhání, ale rovnou střílí.

Situace s medvědy na Slovensku se vyostřila před tamními loňskými parlamentními volbami, kdy se z údajně přemnožených medvědů stalo jedno z hlavních předvolebních témat. Po volbách to bohužel neutichlo, naopak nabralo to na obrátkách. Slovenští poslanci před pár týdny dokonce schválili zákon, který umožňuje medvědy střílet i v případě, že nepředstavují bezprostřední nebezpečí pro člověka. Stačí, když se na daném území vyhlásí mimořádná situace a myslivci a lovci mohou střílet o sto šest.

Nepochybuji o tom, že je tento zákon v přímém rozporu s právem EU a hlavně její politikou ochrany ohrožených druhů. Chráněné šelmy lze usmrtit pouze v jediném případě, a tím je přímé ohrožení života člověka. Jenže Slováci drtivou většinu medvědů postříleli bez toho, že by prokazatelně na někoho zaútočili. Svým životem často zaplatili jen za to, že se dostali velmi blízko zuřivým lovcům. Za nebetyčnou prasárnu pak považuji především bezcitné zabití medvědí matky i se dvěma medvíďaty. Jen tak zastřelit mládě dokáže jen naprosto bezcitný člověk, který by měl okamžitě vrátit zbrojní průkaz a jít se léčit.

Slovenský zákon jde ještě dále. Medvěda chráněného na celém území EU lze podle něj zabít i v případě, že ohrožuje majetek, úrodu či hospodářská zvířata. Pojem ohrožení přitom zákon nijak dál nerozvádí, lze ho proto snadno zneužít. Stejně jako jde zneužít možnosti vyhlásit stav mimořádné situace. Nikdo totiž nebude objektivně zjišťovat, zda medvěd na daném území opravdu představuje reálné ohrožení. Úředníci od stolu rozhodnou a lovci s nabitými zbraněmi vyrazí na nemilosrdný lov.

Stále se mluví o údajné přemnoženosti medvědů, ale žádná objektivní data to nedokazují. Naopak poslední vědecká zkoumání ukazují, že se medvědí populace na Slovensku udržuje na zhruba stejných počtech. Také za to, že se medvědi v některých případech stahují do blízkosti obcí, může člověk. Hlavně tím, že nedodržuje doporučení pro nakládání s odpadem a nechává ho nezabezpečený. Medvěd pak logicky chodí k popelnicím pro zbytky potravin jako do samoobsluhy. Proč by se jinde namáhal, když mu lidé cpou potravu doslova až pod nos?

Místo, aby lidé změnili své chování a medvědy nejen nelákali, ale i aktivně plašili – například zvukovými signály – raději jimi nalákaná zvířata zastřelí. Smutné je, že se na tom podílí i slovenští „ochránci přírody“ z organizace Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, kteří nejen že přírodu nechrání, ale naopak pomáhají k vyhubení dalšího živočišného druhu.

Vědci přitom opakovaně varují, že jsme aktivními účastníky šestého hromadného vymírání druhů v historii planety Země. Zatímco předchozí měly na svědomí nejrůznější přírodní okolnosti, za to zatím poslední aktuální může výhradně člověk. Ten jen za posledních sto let dokázal vyhubit sedm procent živočišných druhů, dalším více než 13 tisícům druhů bezprostředně hrozí vyhynutí.

Masově vybíjet ohrožený druh je v takové situaci nejen barbarstvím, ale zločinem proti celému lidstvu a planetě. Medvěd hnědý je v rámci Evropské unie chráněným druhem a je součástí přílohy II Bernské úmluvy, tedy úmluvě o ochraně evropské fauny, flóry a přírodních stanovišť. Na jeho ochranu EU zcela oprávněně vynakládá nejvíce peněz ze všech ohrožených druhů zvířat.

  

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

  

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. června do 31. srpna otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...