Přeskočit na hlavní obsah

Z evropské přírody už nenávratně zmizely desítky druhů zvířat. Slováci se nyní snaží vystřílet další, varuje developer a biolog Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k zabíjení medvědů hnědých na Slovensku.



Pratur, zubr evropský či norek evropský. To je jen malý výčet původně i v českých zemích hojně rozšířených savců, které člověk vyhubil. Mezinárodní svaz ochránců přírody už v roce 2015 označil 36 evropských druhů zvířat za vyhynulé. Dalších nejméně 1 677 z celkem 15 060 evropských druhů je podle ochránců stále ohroženo vyhynutím. Slováci nyní aktivně pracují na vyhubení dalšího živočicha – medvěda hnědého. Zneužívají k tomu výjimku z ochrany, čímž velice pravděpodobně porušují evropskou legislativu.

Třiatřicet chráněných a ohrožených zvířat letos zastřelili na sousedním Slovensku jen do poloviny června. O život přišla i tři letos narozená mláďata. Zhruba třetinu medvědů zastřelili přímo myslivci, zbytek připravil o život popravčí, pardon zásahový tým medvěda hnědého. Jeho oficiálním cílem je eliminovat kontakty medvědů s člověkem. Na svém webu dokonce tvrdí, že hlavní úlohou zásahové týmu je „co nejdřív po nahlášení výskytu medvěda v intravilánech měst a obcí zabezpečit bezpečnost lidí takovým způsobem, který je co nejšetrnější i k samotnému medvědovi. Cílem členů zásahového týmu je, aby medvěd odešel a nikomu neublížil“. Ve skutečnosti medvědy nevyhání, ale rovnou střílí.

Situace s medvědy na Slovensku se vyostřila před tamními loňskými parlamentními volbami, kdy se z údajně přemnožených medvědů stalo jedno z hlavních předvolebních témat. Po volbách to bohužel neutichlo, naopak nabralo to na obrátkách. Slovenští poslanci před pár týdny dokonce schválili zákon, který umožňuje medvědy střílet i v případě, že nepředstavují bezprostřední nebezpečí pro člověka. Stačí, když se na daném území vyhlásí mimořádná situace a myslivci a lovci mohou střílet o sto šest.

Nepochybuji o tom, že je tento zákon v přímém rozporu s právem EU a hlavně její politikou ochrany ohrožených druhů. Chráněné šelmy lze usmrtit pouze v jediném případě, a tím je přímé ohrožení života člověka. Jenže Slováci drtivou většinu medvědů postříleli bez toho, že by prokazatelně na někoho zaútočili. Svým životem často zaplatili jen za to, že se dostali velmi blízko zuřivým lovcům. Za nebetyčnou prasárnu pak považuji především bezcitné zabití medvědí matky i se dvěma medvíďaty. Jen tak zastřelit mládě dokáže jen naprosto bezcitný člověk, který by měl okamžitě vrátit zbrojní průkaz a jít se léčit.

Slovenský zákon jde ještě dále. Medvěda chráněného na celém území EU lze podle něj zabít i v případě, že ohrožuje majetek, úrodu či hospodářská zvířata. Pojem ohrožení přitom zákon nijak dál nerozvádí, lze ho proto snadno zneužít. Stejně jako jde zneužít možnosti vyhlásit stav mimořádné situace. Nikdo totiž nebude objektivně zjišťovat, zda medvěd na daném území opravdu představuje reálné ohrožení. Úředníci od stolu rozhodnou a lovci s nabitými zbraněmi vyrazí na nemilosrdný lov.

Stále se mluví o údajné přemnoženosti medvědů, ale žádná objektivní data to nedokazují. Naopak poslední vědecká zkoumání ukazují, že se medvědí populace na Slovensku udržuje na zhruba stejných počtech. Také za to, že se medvědi v některých případech stahují do blízkosti obcí, může člověk. Hlavně tím, že nedodržuje doporučení pro nakládání s odpadem a nechává ho nezabezpečený. Medvěd pak logicky chodí k popelnicím pro zbytky potravin jako do samoobsluhy. Proč by se jinde namáhal, když mu lidé cpou potravu doslova až pod nos?

Místo, aby lidé změnili své chování a medvědy nejen nelákali, ale i aktivně plašili – například zvukovými signály – raději jimi nalákaná zvířata zastřelí. Smutné je, že se na tom podílí i slovenští „ochránci přírody“ z organizace Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, kteří nejen že přírodu nechrání, ale naopak pomáhají k vyhubení dalšího živočišného druhu.

Vědci přitom opakovaně varují, že jsme aktivními účastníky šestého hromadného vymírání druhů v historii planety Země. Zatímco předchozí měly na svědomí nejrůznější přírodní okolnosti, za to zatím poslední aktuální může výhradně člověk. Ten jen za posledních sto let dokázal vyhubit sedm procent živočišných druhů, dalším více než 13 tisícům druhů bezprostředně hrozí vyhynutí.

Masově vybíjet ohrožený druh je v takové situaci nejen barbarstvím, ale zločinem proti celému lidstvu a planetě. Medvěd hnědý je v rámci Evropské unie chráněným druhem a je součástí přílohy II Bernské úmluvy, tedy úmluvě o ochraně evropské fauny, flóry a přírodních stanovišť. Na jeho ochranu EU zcela oprávněně vynakládá nejvíce peněz ze všech ohrožených druhů zvířat.

  

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

  

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. června do 31. srpna otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...