Přeskočit na hlavní obsah

Novinky.cz: Digitálně vyřízených žádostí přibývá, tvrdí Bartoš. Úřady hlásí mírné zlepšení

Zhruba týden zbývá ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi (Piráti) k nápravě největších neduhů digitalizace stavebního řízení. Resort tvrdí, že opravy postupují. Pochlubil se rostoucím počtem žádostí, které úředníci začali vyřizovat či úspěšně uzavřeli. Mírné zlepšení hlásí i stavební úřady, k dokonalosti však je podle nich stále daleko. O problému ve středu debatoval i Senát, ministerstvo by podle něj mělo zvážit krizového manažera.

Spravit systémy tak, aby byly funkční a usnadňovaly práci požadují po Bartošovi nejen stavebníci a úředníci, ale také opozice a koaliční partneři. Tlačí, aby tak ministr učinil do konce srpna.

Bartoš tvrdí, že podávání a vyřizování žádostí i přes komplikace probíhá. Dokazuje to právě zmíněnými daty. Podle nich počet žádostí podaných přes Portál stavebníka překročil 10 tisíc. Úředníci již rozpracovali 80 procent z nich. O týden dříve to bylo jen 69 procent.

"Zrychluje taky tempo vyřizování. Dokončených řízení včetně kolaudací je něco málo přes 900," dodal Bartoš.

Ministr během léta uznal, že nové systémy přidělaly úředníkům potíže. Cílem nového stavebního zákona platného od 1. července a s ním spojené digitalizace byl přitom opak. Resort tak začal s opravami, které nasazuje zhruba jednou za čtrnáct dní.

Poslední velká změna proběhla minulý týden. Zahrnovala automatizaci části procesů, například hromadné ověřování osob, parcel, stavebních a navrhovaných objektů nebo účastníků řízení. Ministerstvo si od toho slibovalo zásadní zrychlení a vyšší komfort pro úředníky.

Úřady: aktualizace práci zjednodušily

Podle zkušeností Jana Holického, předsedy Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů, dosavadní aktualizace práci se systémem mírně zjednodušily. Upozorňuje ale, že zůstává stále nedokonalý a komplikovanější než ten, v němž úředníci pracovali do konce června.

Starý systém stavebních řízení byl ale pomalý a zmatečný pro žadatele.

"Již v červenci jsme posbírali řádu vad a nedodělků, které se postupně odstraňují. Tím dochází ke zlepšení. Zhruba polovina těchto potíží ale stále přetrvává," řekl Novinkám Holický.

Sdružení tajemníků o dalších vylepšeních jednalo s Bartošem v úterý. Další schůzku mají v plánu 27. srpna.

"Domluvili jsme se, že prioritou by nyní mělo být nahlížení do spisů, což teď lze dělat jedině tak, že nahlížíte úředníkovi přes rameno," doplnil Holický. Druhým zásadním bodem k řešení je pak lepší ztotožňování lidí s jiným než českým občanstvím.

Stavebník: Nic se neurychlilo

Silně nespokojení se stávající podobou digitalizace zůstávají stavebníci. Například Evžen Korec, generální ředitel developerské společnosti Ekospol, uvedl, že k nápravě budou nutné ještě měsíce práce.

Podobně kriticky se v uplynulých dnech proti digitalizaci vymezila i Česká komora architektů a techniků činných ve výstavbě. Bartoše požádala, aby umožnil všechny zakázky započaté do 30. června povolovat podle starých předpisů. Podle ministra ale takový krok není možný.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...