Přeskočit na hlavní obsah

Novinky.cz: Digitálně vyřízených žádostí přibývá, tvrdí Bartoš. Úřady hlásí mírné zlepšení

Zhruba týden zbývá ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi (Piráti) k nápravě největších neduhů digitalizace stavebního řízení. Resort tvrdí, že opravy postupují. Pochlubil se rostoucím počtem žádostí, které úředníci začali vyřizovat či úspěšně uzavřeli. Mírné zlepšení hlásí i stavební úřady, k dokonalosti však je podle nich stále daleko. O problému ve středu debatoval i Senát, ministerstvo by podle něj mělo zvážit krizového manažera.

Spravit systémy tak, aby byly funkční a usnadňovaly práci požadují po Bartošovi nejen stavebníci a úředníci, ale také opozice a koaliční partneři. Tlačí, aby tak ministr učinil do konce srpna.

Bartoš tvrdí, že podávání a vyřizování žádostí i přes komplikace probíhá. Dokazuje to právě zmíněnými daty. Podle nich počet žádostí podaných přes Portál stavebníka překročil 10 tisíc. Úředníci již rozpracovali 80 procent z nich. O týden dříve to bylo jen 69 procent.

"Zrychluje taky tempo vyřizování. Dokončených řízení včetně kolaudací je něco málo přes 900," dodal Bartoš.

Ministr během léta uznal, že nové systémy přidělaly úředníkům potíže. Cílem nového stavebního zákona platného od 1. července a s ním spojené digitalizace byl přitom opak. Resort tak začal s opravami, které nasazuje zhruba jednou za čtrnáct dní.

Poslední velká změna proběhla minulý týden. Zahrnovala automatizaci části procesů, například hromadné ověřování osob, parcel, stavebních a navrhovaných objektů nebo účastníků řízení. Ministerstvo si od toho slibovalo zásadní zrychlení a vyšší komfort pro úředníky.

Úřady: aktualizace práci zjednodušily

Podle zkušeností Jana Holického, předsedy Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů, dosavadní aktualizace práci se systémem mírně zjednodušily. Upozorňuje ale, že zůstává stále nedokonalý a komplikovanější než ten, v němž úředníci pracovali do konce června.

Starý systém stavebních řízení byl ale pomalý a zmatečný pro žadatele.

"Již v červenci jsme posbírali řádu vad a nedodělků, které se postupně odstraňují. Tím dochází ke zlepšení. Zhruba polovina těchto potíží ale stále přetrvává," řekl Novinkám Holický.

Sdružení tajemníků o dalších vylepšeních jednalo s Bartošem v úterý. Další schůzku mají v plánu 27. srpna.

"Domluvili jsme se, že prioritou by nyní mělo být nahlížení do spisů, což teď lze dělat jedině tak, že nahlížíte úředníkovi přes rameno," doplnil Holický. Druhým zásadním bodem k řešení je pak lepší ztotožňování lidí s jiným než českým občanstvím.

Stavebník: Nic se neurychlilo

Silně nespokojení se stávající podobou digitalizace zůstávají stavebníci. Například Evžen Korec, generální ředitel developerské společnosti Ekospol, uvedl, že k nápravě budou nutné ještě měsíce práce.

Podobně kriticky se v uplynulých dnech proti digitalizaci vymezila i Česká komora architektů a techniků činných ve výstavbě. Bartoše požádala, aby umožnil všechny zakázky započaté do 30. června povolovat podle starých předpisů. Podle ministra ale takový krok není možný.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...