Přeskočit na hlavní obsah

Chandler a Joey se zabydlují v Táboře. Do zoo dorazili dva medvědi baribalové

Stejně jako jejich jmenovci z legendárního amerického seriálu jsou i dva nové přírůstky táborské zoologické zahrady Přátelé. Dva medvědi baribalové po dlouhé cestě z nizozemské zoologické zahrady dorazili do Tábora v úterý pozdě večer a hned začali prozkoumávat svůj nový domov. Návštěvníci je poprvé uvidí už dnes.

Dvojice medvědů baribalů z Nizozemí Chandler a Joey se už zabydluje v novém velkorysém výběhu v táborské zoologické zahradě. FOTO: ZOO Tábor/Martin Ondruch

 

Na začátku léta nás nečekaně opustil oblíbený medvěd baribal Geňa, který nás doprovázel od samého počátku od záchrany zoo. Nejen že odešel člen naší velké táborské rodiny, ale jeho odchodem jsme přišli o celý živočišný druh. Díky spolupráci s evropskými zoologickými zahradami se nám podařilo velmi rychle zajistit baribaly nové. Nakonec jsme se domluvili s nizozemskou zoo Dierenpark Zie Zoo, ze které k nám v úterý večer přijela dvojice baribalů starých jeden a půl roku. Transport proběhl bez problémů a zdá se, že našim novým zvířatům u nás líbí. I přes únavu z dlouhé cesty se hned vrhli na prozkoumávání svého nového domova,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává, že zoo využila dočasné opuštěnosti výběhu k jeho kompletní rekonstrukci. „Mimo dalších věcí jsme vyměnili oplocení a výrazně zlepšili přístup do ubikací tak, aby byl pro baribaly mnohem komfortnější,“ dodává ředitel Korec.

Medvěd baribal pochází z USA a Kanady. Žije samotářským způsobem života, ostatním medvědům se vyhýbá. Aktivní je hlavně v noci. Je všežravec, hlavní složkou jejich jídelníčku je rostlinná potrava – hlavně výhonky rostlin, lesní plody, kořínky či ořechy. Loví také ryby či menší savce, nepohrdnou ani zdechlinou. Velice rádi mají med lesních včel. Má dlouhé nohy a krátké drápy, které používá k rozbíjení starých kmenů, z nichž vybírá červy a larvy. Velmi dobře pohyblivými pysky dokáže výborně trhat ovoce na stromech. Jeho uši jsou větší a více vztyčené než u medvědů hnědých.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. června do 31. srpna otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...