Přeskočit na hlavní obsah

Vodní svět v táborské zoo se rozrostl o dva nové živočišné druhy

Hned dva živočišné druhy rozšířily osazenstvo Vodního světa v táborské zoologické zahradě. Ze zoo v rakouském Innsbrucku tam doputoval ohrožený hohol severní a čírky obecné. Kromě nich do Tábora přijeli také poláci velcí, kteří byli vyhlášení ptákem loňského roku. Táborská zoo tento druh chová už více než rok.

Ohrožená kachna hohol severní je nejnovějším přírůstkem táborské zoologické zahrady. FOTO: archiv ZOO Tábor

Hohol severní je v Česku veden jako silně ohrožený druh. Na našem území hnízdí velmi vzácně, centrum výskytu je v jihočeských rybničních pánvích. Jeho populaci ve volné přírodě výrazně ovlivňuje intenzivní hospodaření na rybnících, které zhoršuje kvalitu vod a tím snižuje množství dostupné potravy. Podobně je na tom naše nejmenší kachna čírka obecná, která z volné přírody velmi rychle mizí. Odhaduje se, že v Česku hnízdí už jen méně než sto párů. Není proto divu, že je v Červeném seznamu ptáků České republiky vedena jako silně ohrožený druh. Právě na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat se naše zoologická zahrada specializuje. Jsme proto velmi rádi, že zrovna tyto z volné přírody mizící kachny rozšířily už tak druhově početné osazenstvo Vodního světa,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Hohol severní je potápivou kachnou typická hranatou hlavou a krátkým zobákem s výrazným pohlavním dimorfizmem. Samec je leskle černobílý a na černé hlavě má velkou oválnou bílou skvrnu. Samice má na krku úzký bílý proužek, její tělo je hnědavě zbarvené. Mláďatům bílý krční kroužek chybí, jejich prachové peří je kontrastně černobílé.

Hohol hnízdí jednou ročně v dubnu až květnu, hnízdo je umístěno v dutinách stromů často až 20 metrů vysoko. Samice snáší 6 až 11 modrozelených vajec, na kterých sedí 28 až 30 dnů. Mláďata poté doprovází zhruba šest týdnů, po celou domu se živí sama. Hohol se živí takřka výhradně živočišnou stravou, nejčastěji larvami hmyzu a měkkýši. Pro potravu se potopí až osm metrů hluboko, pod vodou vydrží zhruba 30 sekund.

Jde o severský druh, který hnízdí na rybnících a jezerech střední Evropy. Přezimuje většinou v západní části Baltu, na britských ostrovech a na západním pobřeží Evropy. Východní populace táhne do Kaspického a Černého moře, do východního Středomoří a do alpských jezer. V Česku je evidován jako silně ohrožený druh, poprvé zde hnízdil v roce 1960 na Třeboňsku. Právě v jižních Čechách je nejsilnější česká populace hoholů, na přelomu tisíciletí zde hnízdilo 100 až 120 párů.

Z volné přírody rychle mizící čírka obecná rozšířila osazenstvo Vodního světa v táborské zoologické zahradě. FOTO: archiv ZOO Tábor

 

Čírka obecná je nejmenší kachna vyskytující se na území Česka, je veliká podobně jako holub. Také u čírky se výrazně projevuje pohlavní dimorfizmus. Samec má kaštanově hnědou hlavu s kovově zeleným pásem po stranách a šedý trup. Samice je hnědá s nenápadnými skvrnami. Důležitým rozlišovacím znakem je takzvané zrcátko v křídle, které je leskle zelené a vepředu bíle lemované.

Hnízdo si čírky staví na skrytých místech v hustém porostu blízko vody. Od dubna do června snáší 5 až 12 vajec, na kterých sedí pouze samice 23 dnů. Mláďata brzy po vylíhnutí odvádí na vodu, od prvního dne se velmi dobře potápí a plavou. Létat začnou kolem jednoho měsíce, pohlavně dospívají zhruba v jednom roce.

Čírky se živí rostlinnou i živočišnou stravou, přičemž rostlinná převažuje v zimním období. Z rostlin konzumují nejvíce různá semena, méně často i zelené části. V živočišné složce potravy převažuje hmyz, hlavně larvy žijící ve vodě, dokáží ale sežrat i malé žáby.

Čírky obecné se vyskytují po celé Evropě a severní části Asie až po východní pobřeží. Severní populace jsou tažné a zimují na britských ostrovech, v západní a jižní Evropě a severní Africe. V Česku hnízdí vzácně v nížinách a středních polohách. Velkou většinu u nás pozorovaných ptáků tvoří jedinci na tahu. V současnosti se jedná o silně ubývající druh, v Červeném seznamu ptáků České republiky je vedena jako kriticky ohrožený druh. Odhaduje se, že v současnosti u nás hnízdí jen méně než sto párů.

 

Polák velký je středně velká potápivá kachna, u které se projevuje výrazný pohlavní dimorfizmus. Pro kačery jsou typické zrzavá hlava a krk, které kontrastují se světlými zády, a červenohnědé oko. Naopak samice jsou převážně hnědé, aby v době hnízdění neupozorňovala na hnízdo, ale naopak splynula lépe s okolím. Stejnou barvu má i jejich oko.  Hlavním měsícem pro hnízdění je květen, hnízdní páry se ale často vytváří už na zimovištích. Samice snáší šest až osm vajec, stará se o ně sama. Mláďata po vylíhnutí hnízdo opustí během pár hodin, od prvních chvil se živí sama. Matka zajišťuje, aby neprochladla, chrání je před deštěm, brání je a vybírá místo s dostatkem potravy.

Polák velký se aktivně potápí až do hloubky 15 metrů a pod vodou dokáže strávit až jednu minutu, průměrně 20-25 sekund. Potravu pod vodou získává díky zobáku pokrytém citlivou kůží s řadou hmatových tělísek a silnému svalnatému jazyku, kterým díky rychlým pohybům vytvoří v ústní dutině podtlak a nasaje tak do ní vodu s bahnem. Citlivým jazykem nahmatá vhodnou potravu a voda s nestravitelnými zbytky vyteče přes lamely na čelistech zobáku, kterých je kolem 40, vyteče ven. Od roku 2015 je zařazen na seznam ohrožených druhů IUCN jako zranitelný taxon, protože populace poláků velkých je na ústupu.

Polák velký je všežravec, v létě převládá rostlinná složka nad živočišnou. Živí se hlavně různými částmi vodních rostlin, hlavně pupeny a semeny, ale i obilím a kukuřicí. Jídelníček doplňují drobní živočichové v podobě měkkýšů, korýšů, červů, vodního hmyzu a jejich larev. Na zimovištích pak konzumují hlavně živočišnou potravu.

Hohol severní a čírka obecná doplní v táborské zoologické zahradě společenstvo vodních ptáků v expozici Vodní svět. Kromě nich tam žijí také další druhy kachen a hus, jako je kachna divoká, kachna smaragdová, kachnička karolínská, kachnička mandarínská, husa indická, husice liščí, berneška bělolící, ostralky štíhlé, čírky sibiřské, poláci velcí či zrzohlávka rudozobá.

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je během září otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...