Hned dva živočišné druhy rozšířily osazenstvo Vodního světa v táborské zoologické zahradě. Ze zoo v rakouském Innsbrucku tam doputoval ohrožený hohol severní a čírky obecné. Kromě nich do Tábora přijeli také poláci velcí, kteří byli vyhlášení ptákem loňského roku. Táborská zoo tento druh chová už více než rok.
Ohrožená kachna hohol
severní je nejnovějším přírůstkem táborské zoologické zahrady. FOTO: archiv ZOO
Tábor
„Hohol severní je v Česku
veden jako silně ohrožený druh. Na našem území hnízdí velmi vzácně, centrum
výskytu je v jihočeských rybničních pánvích. Jeho populaci ve volné
přírodě výrazně ovlivňuje intenzivní hospodaření na rybnících, které zhoršuje
kvalitu vod a tím snižuje množství dostupné potravy. Podobně je na tom naše
nejmenší kachna čírka obecná, která z volné přírody velmi rychle mizí.
Odhaduje se, že v Česku hnízdí už jen méně než sto párů. Není proto divu,
že je v Červeném seznamu ptáků České republiky vedena jako silně ohrožený
druh. Právě na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat se naše zoologická
zahrada specializuje. Jsme proto velmi rádi, že zrovna tyto z volné přírody
mizící kachny rozšířily už tak druhově početné osazenstvo Vodního světa,“ říká
ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.
Hohol severní je potápivou kachnou typická hranatou hlavou a
krátkým zobákem s výrazným pohlavním dimorfizmem. Samec je leskle
černobílý a na černé hlavě má velkou oválnou bílou skvrnu. Samice má na krku
úzký bílý proužek, její tělo je hnědavě zbarvené. Mláďatům bílý krční kroužek
chybí, jejich prachové peří je kontrastně černobílé.
Hohol hnízdí jednou ročně v dubnu až květnu, hnízdo je
umístěno v dutinách stromů často až 20 metrů vysoko. Samice snáší 6 až 11
modrozelených vajec, na kterých sedí 28 až 30 dnů. Mláďata poté doprovází zhruba
šest týdnů, po celou domu se živí sama. Hohol se živí takřka výhradně
živočišnou stravou, nejčastěji larvami hmyzu a měkkýši. Pro potravu se potopí
až osm metrů hluboko, pod vodou vydrží zhruba 30 sekund.
Jde o severský druh, který hnízdí na rybnících a jezerech střední
Evropy. Přezimuje většinou v západní části Baltu, na britských ostrovech a
na západním pobřeží Evropy. Východní populace táhne do Kaspického a Černého
moře, do východního Středomoří a do alpských jezer. V Česku je evidován
jako silně ohrožený druh, poprvé zde hnízdil v roce 1960 na Třeboňsku. Právě
v jižních Čechách je nejsilnější česká populace hoholů, na přelomu
tisíciletí zde hnízdilo 100 až 120 párů.
Z volné přírody
rychle mizící čírka obecná rozšířila osazenstvo Vodního světa v táborské
zoologické zahradě. FOTO: archiv ZOO Tábor
Čírka obecná je nejmenší kachna vyskytující se na území Česka, je
veliká podobně jako holub. Také u čírky se výrazně projevuje pohlavní
dimorfizmus. Samec má kaštanově hnědou hlavu s kovově zeleným pásem po
stranách a šedý trup. Samice je hnědá s nenápadnými skvrnami. Důležitým rozlišovacím
znakem je takzvané zrcátko v křídle, které je leskle zelené a vepředu bíle
lemované.
Hnízdo si čírky staví na skrytých místech v hustém porostu
blízko vody. Od dubna do června snáší 5 až 12 vajec, na kterých sedí pouze
samice 23 dnů. Mláďata brzy po vylíhnutí odvádí na vodu, od prvního dne se
velmi dobře potápí a plavou. Létat začnou kolem jednoho měsíce, pohlavně
dospívají zhruba v jednom roce.
Čírky se živí rostlinnou i živočišnou stravou, přičemž rostlinná
převažuje v zimním období. Z rostlin konzumují nejvíce různá semena,
méně často i zelené části. V živočišné složce potravy převažuje hmyz,
hlavně larvy žijící ve vodě, dokáží ale sežrat i malé žáby.
Čírky obecné se vyskytují po celé Evropě a severní části Asie až
po východní pobřeží. Severní populace jsou tažné a zimují na britských
ostrovech, v západní a jižní Evropě a severní Africe. V Česku hnízdí
vzácně v nížinách a středních polohách. Velkou většinu u nás pozorovaných ptáků
tvoří jedinci na tahu. V současnosti se jedná o silně ubývající druh, v Červeném
seznamu ptáků České republiky je vedena jako kriticky ohrožený druh. Odhaduje
se, že v současnosti u nás hnízdí jen méně než sto párů.
Polák velký je středně velká potápivá kachna, u které se projevuje
výrazný pohlavní dimorfizmus. Pro kačery jsou typické zrzavá hlava a krk, které
kontrastují se světlými zády, a červenohnědé oko. Naopak samice jsou převážně
hnědé, aby v době hnízdění neupozorňovala na hnízdo, ale naopak splynula lépe s
okolím. Stejnou barvu má i jejich oko.
Hlavním měsícem pro hnízdění je květen, hnízdní páry se ale často
vytváří už na zimovištích. Samice snáší šest až osm vajec, stará se o ně sama.
Mláďata po vylíhnutí hnízdo opustí během pár hodin, od prvních chvil se živí
sama. Matka zajišťuje, aby neprochladla, chrání je před deštěm, brání je a
vybírá místo s dostatkem potravy.
Polák velký se aktivně potápí až do hloubky 15 metrů a pod vodou
dokáže strávit až jednu minutu, průměrně 20-25 sekund. Potravu pod vodou
získává díky zobáku pokrytém citlivou kůží s řadou hmatových tělísek a silnému
svalnatému jazyku, kterým díky rychlým pohybům vytvoří v ústní dutině podtlak a
nasaje tak do ní vodu s bahnem. Citlivým jazykem nahmatá vhodnou potravu a voda
s nestravitelnými zbytky vyteče přes lamely na čelistech zobáku, kterých je
kolem 40, vyteče ven. Od roku 2015 je zařazen na seznam ohrožených druhů IUCN
jako zranitelný taxon, protože populace poláků velkých je na ústupu.
Polák velký je všežravec, v létě převládá rostlinná složka nad
živočišnou. Živí se hlavně různými částmi vodních rostlin, hlavně pupeny a
semeny, ale i obilím a kukuřicí. Jídelníček doplňují drobní živočichové v
podobě měkkýšů, korýšů, červů, vodního hmyzu a jejich larev. Na zimovištích pak
konzumují hlavně živočišnou potravu.
Hohol severní a čírka obecná doplní v táborské zoologické zahradě
společenstvo vodních ptáků v expozici Vodní svět. Kromě nich tam žijí také další
druhy kachen a hus, jako je kachna divoká, kachna smaragdová, kachnička
karolínská, kachnička mandarínská, husa indická, husice liščí, berneška
bělolící, ostralky štíhlé, čírky sibiřské, poláci velcí či zrzohlávka rudozobá.
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší
soukromá zoo v Česku ZOO Tábor
patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od
insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji
zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce
2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí. ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným
místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského
kraje. Zoo je během září otevřená každý den od 9:00 do 18:00.
Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je
reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o
návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze
nalézt na webu www.zazubra.cz.
Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor
je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější
záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování
spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která
patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů
patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.
Komentáře
Okomentovat