Přeskočit na hlavní obsah

Vražedné šílenství na Slovensku. Letos vystřílí na dvě stovky medvědů včetně matek s mláďaty, varuje developer Korec.

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář ke střílení medvědů na Slovensku.

Dvanáct zastřelených chráněných zvířat během pouhých devíti dnů. Odveta za smrtelný útok medvěda u obce Hybe v okrese Liptovský Mikuláš se v říjnu zvrhla v krvavá jatka, která svým životem zaplatil tucet chráněných zvířat. Zvířat, u kterých nikdo neřešil, zda jsou vůbec nebezpečná. Stačilo, když se dostali do hledáčku lovce. Ti už na sousedním Slovensku letos vystříleli 86 medvědů hnědých, další stovku zabijí do konce letošního roku. Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že vydá přesně tolik výjimek. Zabíjet se budou i medvědice s mláďaty, což je naprosto barbarské. Táborská zoologická zahrada proto na Slovensko kvůli porušení evropských zákonů podala stížnost k Evropské komisi. Ta se jí bude zabývat.

Medvěd hnědý je v rámci Evropské unie chráněným druhem a je součástí přílohy II Bernské úmluvy, tedy úmluvě o ochraně evropské fauny, flóry a přírodních stanovišť. Na jeho ochranu EU zcela oprávněně vynakládá nejvíce peněz ze všech ohrožených druhů zvířat. Slovensko se rozhodlo evropskou legislativu ignorovat. Už na jaře schválil slovenský parlament novelu zákona o ochraně přírody, která umožnila střílet medvědy i v případě, že nedošlo k útoku na člověka. Stačí, když se v dané lokalitě vyhlásí mimořádná situace a lovecké eldorádo je tady. K vyhlášení mimořádné situace přitom není nutné zjišťovat, zda medvědi v dané lokalitě opravdu představují riziko. Evropské právo přitom umožňuje odstřel jen prokazatelně problémových jedinců a to ještě jen v případě přímého ohrožení života člověka. Slovenský zákon je tak zcela jednoznačně v rozporu s evropskou legislativou.

Není se co divit, že se Slovensko vydalo cestou do středověku, kdy bylo běžné střílet po všem, co se v lese pohnulo a bylo jen trochu chlupatější než tehdejší člověk. Pratur, zubr evropský, vlk obecný, norek evropský. To je jen pár druhů zvířat, která člověk v naší přírodě vyhubil. Naši východní sousedi se nyní rozhodli, že na tento smutný list lidské krutosti přidají další zářez.

V tomto kontextu vůbec nepřekvapuje, že takzvaný zásahový tým medvěda hnědého je spíš týmem likvidačním. Velká část zastřelených medvědů je totiž jejich dílem. A to přesto, že na svém webu tvrdí, že hlavní úlohou zásahové týmu je „co nejdřív po nahlášení výskytu medvěda v intravilánech měst a obcí zabezpečit bezpečnost lidí takovým způsobem, který je co nejšetrnější i k samotnému medvědovi. Cílem členů zásahového týmu je, aby medvěd odešel a nikomu neublížil“. Ve skutečnosti medvědy nevyhání, ale rovnou střílí.

Slováci drtivou většinu medvědů postříleli bez toho, že by prokazatelně na někoho zaútočili. Svým životem často zaplatili jen za to, že se dostali velmi blízko zuřivým lovcům. Za nebetyčnou prasárnu pak považuji především bezcitné zabití medvědí matky i se dvěma medvíďaty. Jen tak zastřelit mládě dokáže jen naprosto bezcitný člověk, který by měl okamžitě vrátit zbrojní průkaz a jít se léčit. Ostatně mláďat zabili bezcitní lovci více a další mláďata se zabít chystají, jak ostatně prozradilo samo ministerstvo životního prostředí. To by se mohlo přejmenovat třeba na ministerstvo bezbřehého vyhubení. S ochranou životního prostředí nemá vydávání výjimek k odstřelu chráněných medvědů vůbec nic společného.

Slováci se stále odkazují na údajnou přemnoženost medvědů, ale žádná objektivní data to nedokazují. Naopak poslední vědecká zkoumání ukazují, že se medvědí populace na Slovensku udržuje na zhruba stejných počtech. Také za to, že se medvědi v některých případech stahují do blízkosti obcí, může člověk. Hlavně tím, že nedodržuje doporučení pro nakládání s odpadem a nechává ho nezabezpečený. Medvěd pak logicky chodí k popelnicím pro zbytky potravin jako do samoobsluhy. Proč by se jinde namáhal, když mu lidé cpou potravu doslova až pod nos?

Místo, aby lidé změnili své chování a medvědy nejen nelákali, ale i aktivně plašili, raději nalákaná zvířata zastřelí. Smutné je, že se na tom podílí i slovenští „ochránci přírody“ z organizace Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, kteří nejen že přírodu nechrání, ale naopak pomáhají k vyhubení dalšího živočišného druhu.

Vědci přitom opakovaně varují, že jsme aktivními účastníky šestého hromadného vymírání druhů v historii planety Země. Zatímco předchozí měly na svědomí nejrůznější přírodní okolnosti, za to zatím poslední aktuální může výhradně člověk. Ten jen za posledních sto let dokázal vyhubit sedm procent živočišných druhů, dalším více než 13 tisícům druhů bezprostředně hrozí vyhynutí.

Masově vybíjet ohrožený druh je v takové situaci nejen barbarstvím, ale zločinem přírodě.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je během října otevřená každý den od 9:00 do 17:00, od listopadu pak bude otevřena pouze o víkendech od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...

Dva světové unikáty v jediné rezervaci. Z Milovic se stala výkladní skříň české ochrany přírody

Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice.  Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci. „Bývalý vojenský prostor Milovice byl ještě před několika lety známý spíše jako místo černých skládek a mizející biodiverzity. Vznik rezervace velkých kopytníků tento dlouhodobě negativní trend zastavil a otočil. Nyní je naopak tato lokalita dávána za příklad, jak lze rychle a nízkonákladovým způsobem obnovit biologickou rozmanitost na rozsáhlém území,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské spol...