Přeskočit na hlavní obsah

Zajímá vás, kolik času se svým psím miláčkem ještě strávíte? Ředitel táborské zoo promluví na bezplatném webináři o objevu genů souvisejících s dlouhověkostí

Otázka, kterou řeší mnoho chovatelů a majitelů psů. Jak dlouho budeme parťáky, kolik let života mému pejskovi ještě zbývá. Až donedávna na to nikdo odpovědět nedokázal. Teprve výzkum táborské zoologické zahrady prováděný ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd ČR umožňuje zjistit, jak dlouho nit upletly sudičky konkrétnímu psovi. Zatím pouze u dvou plemen, ale další se připravují. Pokud vás téma zajímá více, můžete se registrovat na bezplatný webinář s ředitelem táborské zoologické zahrady a molekulárním biologem Evženem Korcem, který výzkumnou skupinu vede. Bezplatný webinář se uskuteční 19. listopadu od 19:00.

Cane corso je prvním plemenem, u kterého byly objeveny geny dlouhověkosti. FOTO: archiv Evžena Korce

Psi jsou dnes plnohodnotnými členy domácnosti a jejich odchod vždy velmi bolí. Jedním z kritérií při výběru konkrétního plemene je proto i pravděpodobné dožití jedinců daného plemene. My jsme šli ještě dále a u plemene cane corso jsme objevili čtyři geny související s dlouhověkostí. Jednoduchým PCR testem prováděným ze stěru ústní sliznice nyní dokážeme u každého psa cane corso zjistit, zda má v sobě geny dlouhověkosti nebo ne. Nyní jsme geny dlouhověkosti objevili také u plemene kavalír King Charles španěl, takže i u něj dokážeme zjistit, zda bude konkrétní pes dlouhověký. Nejen o tom budu mluvit na bezplatném webináři,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec, který zároveň jako vystudovaný molekulární genetik vede výzkumnou skupinu v táborské zoo, která geny dlouhověkosti zkoumá. Nyní ověřuje, zda se nacházejí i u jiných plemen. Objev genů souvisejících s dlouhověkostí u cane corso byl publikován ve špičkovém vědeckém časopisu monitorovaném PubMed.

Cílem výzkumu je vytvořit dlouhověké linie psů, kdy by se cíleně křížili jedinci s geny dlouhověkosti. Díky tomu by se mohla střední doba dožití jednotlivých plemen významně prodloužit,“ dodává genetik Korec.

Ředitel táborské zoologické zahrady Korec je majitelem prvního klonovaného psa ve střední Evropě. Konkrétně výjimečného a výstavně velmi úspěšného psa plemene cane corso Aristocrata Korec Corso. I to souvisí s genetickým výzkumem. „Klonování umožní zachovat genotyp výjimečných psů a v blízké budoucnosti bude běžnou metodou, kterou bude využívat stále více lidí,“ tvrdí Korec. Klonování bude jedno z témat listopadového webináře.

Webinář je zcela bezplatný, protože nám nejde o výdělek. Podstatné je šíření informací o nejaktuálnějších výsledcích vědeckého výzkumu a jejich možného použití v praxi. Účastníci získají spoustu zajímavých informací, které budou moci reálně využít ve svých chovech,“ dodává genetik Korec.

Zájemci, kteří mají zájem zjistit dlouhověkost svého psa ale i všichni ostatní se mohou bezplatně registrovat na webu www.zootabor.eu/webinar až do neděle 10. listopadu. Webinář se poté uskuteční v úterý 19. listopadu od 19:00. Bezplatná registrace kromě sledování webináře v reálném čase umožní sledovat záznam i následně kdykoliv v budoucnu.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je během října otevřená každý den od 9:00 do 17:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...