Přeskočit na hlavní obsah

Zajímá vás, kolik času se svým psím miláčkem ještě strávíte? Ředitel táborské zoo promluví na bezplatném webináři o objevu genů souvisejících s dlouhověkostí

Otázka, kterou řeší mnoho chovatelů a majitelů psů. Jak dlouho budeme parťáky, kolik let života mému pejskovi ještě zbývá. Až donedávna na to nikdo odpovědět nedokázal. Teprve výzkum táborské zoologické zahrady prováděný ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd ČR umožňuje zjistit, jak dlouho nit upletly sudičky konkrétnímu psovi. Zatím pouze u dvou plemen, ale další se připravují. Pokud vás téma zajímá více, můžete se registrovat na bezplatný webinář s ředitelem táborské zoologické zahrady a molekulárním biologem Evženem Korcem, který výzkumnou skupinu vede. Bezplatný webinář se uskuteční 19. listopadu od 19:00.

Cane corso je prvním plemenem, u kterého byly objeveny geny dlouhověkosti. FOTO: archiv Evžena Korce

Psi jsou dnes plnohodnotnými členy domácnosti a jejich odchod vždy velmi bolí. Jedním z kritérií při výběru konkrétního plemene je proto i pravděpodobné dožití jedinců daného plemene. My jsme šli ještě dále a u plemene cane corso jsme objevili čtyři geny související s dlouhověkostí. Jednoduchým PCR testem prováděným ze stěru ústní sliznice nyní dokážeme u každého psa cane corso zjistit, zda má v sobě geny dlouhověkosti nebo ne. Nyní jsme geny dlouhověkosti objevili také u plemene kavalír King Charles španěl, takže i u něj dokážeme zjistit, zda bude konkrétní pes dlouhověký. Nejen o tom budu mluvit na bezplatném webináři,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec, který zároveň jako vystudovaný molekulární genetik vede výzkumnou skupinu v táborské zoo, která geny dlouhověkosti zkoumá. Nyní ověřuje, zda se nacházejí i u jiných plemen. Objev genů souvisejících s dlouhověkostí u cane corso byl publikován ve špičkovém vědeckém časopisu monitorovaném PubMed.

Cílem výzkumu je vytvořit dlouhověké linie psů, kdy by se cíleně křížili jedinci s geny dlouhověkosti. Díky tomu by se mohla střední doba dožití jednotlivých plemen významně prodloužit,“ dodává genetik Korec.

Ředitel táborské zoologické zahrady Korec je majitelem prvního klonovaného psa ve střední Evropě. Konkrétně výjimečného a výstavně velmi úspěšného psa plemene cane corso Aristocrata Korec Corso. I to souvisí s genetickým výzkumem. „Klonování umožní zachovat genotyp výjimečných psů a v blízké budoucnosti bude běžnou metodou, kterou bude využívat stále více lidí,“ tvrdí Korec. Klonování bude jedno z témat listopadového webináře.

Webinář je zcela bezplatný, protože nám nejde o výdělek. Podstatné je šíření informací o nejaktuálnějších výsledcích vědeckého výzkumu a jejich možného použití v praxi. Účastníci získají spoustu zajímavých informací, které budou moci reálně využít ve svých chovech,“ dodává genetik Korec.

Zájemci, kteří mají zájem zjistit dlouhověkost svého psa ale i všichni ostatní se mohou bezplatně registrovat na webu www.zootabor.eu/webinar až do neděle 10. listopadu. Webinář se poté uskuteční v úterý 19. listopadu od 19:00. Bezplatná registrace kromě sledování webináře v reálném čase umožní sledovat záznam i následně kdykoliv v budoucnu.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je během října otevřená každý den od 9:00 do 17:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...

Dva světové unikáty v jediné rezervaci. Z Milovic se stala výkladní skříň české ochrany přírody

Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice.  Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci. „Bývalý vojenský prostor Milovice byl ještě před několika lety známý spíše jako místo černých skládek a mizející biodiverzity. Vznik rezervace velkých kopytníků tento dlouhodobě negativní trend zastavil a otočil. Nyní je naopak tato lokalita dávána za příklad, jak lze rychle a nízkonákladovým způsobem obnovit biologickou rozmanitost na rozsáhlém území,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské spol...