Naklonovaný pes Aristokrat krásně roste. Jako celebrita byl i v Show Jana Krause, píše Táborský deník

Genetik a ředitel ZOO Tábor Evžen Korec byl hostem Show Jana Krause i se svým naklonovaným štěnětem plemene cane corso. Snímky jsou z televizního vysílání pořadu.

Hostem středeční show Jana Krause na TV Prima byl také ředitel ZOO Tábor, majitel developerské společnosti Ekospol a vystudovaný genetik Evžen Korec a jeho čtyřnohý parťák Aristokrat II Korec Corso. Jde o čtyřměsíční štěně plemene cane corso, jehož jedinečnost spočívá v tom, že se jedná o prvního naklonovaného psa ve střední Evropě. Právě Evžen Korec ho nechal naklonovat.

Jak hned v úvodu Evžen Korec poznamenal, otec štěněte Aristokrat Korec Corso sklízel úspěchy na světových výstavách, byl významným plemeníkem a zanechal po sobě kolem osmi desítek potomků a jeho výjimečnost byla i v povaze.

Ve stručnosti a zjednodušeně také přiblížil cestu, jak se dá pes naklonovat. V první řadě je nutné do dvanácti hodin od úhynu psa, který je vybraný ke klonování, zajistit vzorek tkáňové kultury kůže, což je časově dost komplikované. V Anglii se tkáňová kultura namnožila, zamrazila a poté poslala do USA. "Zde se ze zárodečné buňky vajíčka vezme jádro s genetickou informací a nahradí se jádrem z buňky kůže. Najde se vhodná náhradní matka. Ani nemusí být stejného plemene, ale měla by mít přibližně odpovídající velkost," popsal zjednodušeně vznik klonu. Potvrdil, že cena za klonování byla padesát tisíc dolarů.

Celý článek si přečtěte na webu Táborského deníku:

https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/naklonovany-pes-aristokrat-cane-corzo-evzen-korec-show-jana-krause.html

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Další informace

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...

Další informace

Stavíme prahu

Prohledat tento blog