Naklonovaný pes Aristokrat krásně roste. Jako celebrita byl i v Show Jana Krause, píše Táborský deník

Genetik a ředitel ZOO Tábor Evžen Korec byl hostem Show Jana Krause i se svým naklonovaným štěnětem plemene cane corso. Snímky jsou z televizního vysílání pořadu.

Hostem středeční show Jana Krause na TV Prima byl také ředitel ZOO Tábor, majitel developerské společnosti Ekospol a vystudovaný genetik Evžen Korec a jeho čtyřnohý parťák Aristokrat II Korec Corso. Jde o čtyřměsíční štěně plemene cane corso, jehož jedinečnost spočívá v tom, že se jedná o prvního naklonovaného psa ve střední Evropě. Právě Evžen Korec ho nechal naklonovat.

Jak hned v úvodu Evžen Korec poznamenal, otec štěněte Aristokrat Korec Corso sklízel úspěchy na světových výstavách, byl významným plemeníkem a zanechal po sobě kolem osmi desítek potomků a jeho výjimečnost byla i v povaze.

Ve stručnosti a zjednodušeně také přiblížil cestu, jak se dá pes naklonovat. V první řadě je nutné do dvanácti hodin od úhynu psa, který je vybraný ke klonování, zajistit vzorek tkáňové kultury kůže, což je časově dost komplikované. V Anglii se tkáňová kultura namnožila, zamrazila a poté poslala do USA. "Zde se ze zárodečné buňky vajíčka vezme jádro s genetickou informací a nahradí se jádrem z buňky kůže. Najde se vhodná náhradní matka. Ani nemusí být stejného plemene, ale měla by mít přibližně odpovídající velkost," popsal zjednodušeně vznik klonu. Potvrdil, že cena za klonování byla padesát tisíc dolarů.

Celý článek si přečtěte na webu Táborského deníku:

https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/naklonovany-pes-aristokrat-cane-corzo-evzen-korec-show-jana-krause.html

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Kromě zakládání nových rezervací v...

Další informace

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

Další informace

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...

Další informace

Stavíme prahu

Prohledat tento blog