Přeskočit na hlavní obsah

Problémového nájemníka lze vystěhovat rychleji i bez soudu, radí developer Korec

Níže přinášíme komentář generálního ředitele a předsedy představenstva developerské společnosti Ekospol a ředitele ZOO Tábor Evžena Korce k rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.

Vystěhovat problémového nájemníka, který přestane platit, je v Česku často běh na hodně dlouhou trať. Přes nejrůznější odvolání a zdržování se celý proces může hodně dlouho protáhnout.

Článek

Znám případ z jednoho okresního města, kdy se majitel bytu zbavil nežádoucího nájemníka až po více než čtyřech letech od doby, co v rozporu s nájemní smlouvou přestal platit. Jen na nezaplaceném nájemném přišel o tři čtvrtě milionu korun, další stovky tisíc si vyžádala rekonstrukce zničeného bytu. Podobných případů je bohužel mnohem více, neplatící nájemník má spoustu možností, jak se vystěhování z bytu bránit a oddalovat ho. Vlastníci bytů však mají staronový nástroj, jak tyto zdlouhavé obstrukce obejít – takzvanou doložku vykonatelnosti.

Pokud si chce pronajímatel pojistit, že nájemce vyklidí byt hned při skončení nájmu, měl by při podpisu smlouvy zamířit za notářem. U něj sepíší notářský zápis o dohodě, kterou se nájemce zaváže splnit nároky pronajímatele vyplývající z nájemní smlouvy. Nájemce v této dohodě svolí, aby podle tohoto notářského zápisu byla rovnou nařízena exekuce v případě, že svou povinnost nesplní řádně a včas. Prakticky to znamená, že pokud nevyklidí byt po skončení nájmu dobrovolně, bude vystěhován exekučně.

Výhoda takového ujednání je jednoznačná. Umožňuje vystěhovat problémového nájemníka výrazně rychleji, maximálně v řádu několika týdnů. Majitel bytu totiž nemusí podávat žalobu na vyklizení nemovitosti a čekat na pravomocné rozhodnutí soudu. Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je totiž sama o sobě exekučním titulem.


Nejvyšší soud České republiky sice v roce 2020 tuto do té doby poměrně rozšířenou praxi zrušil, letos v dubnu ale svůj starší postoj přehodnotil. Původně totiž notářský zápis za exekuční titul nepovažoval, nově ho s odvoláním na notářský řád za exekuční titul považuje. Přenechání věci k užívání jiné osobě podle Nejvyššího soudu ČR upravuje občanský zákoník. „Není pochyb o tom, že součástí vzájemných práv a povinností je i povinnost osoby, která věc užívala, ji po skončení sjednaného závazku vrátit osobě, která jí věc přenechala,“ píše soud ve svém dubnovém usnesení.

Nárok na vyklizení nemovitosti považuje soud za výraz ochrany vlastnického práva. „Skončil-li závazkový vztah, jehož předmětem bylo přenechání a užívání nemovitosti (bytu), je povinností osoby, která nemovitost (byt) užívala, ji vyklidit a předat osobě, která jí nemovitost přenechala do užívání,“ uvádí soud v usnesení.

Tento letošní soudní nález je pro majitele nemovitostí, které pronajímají, velmi důležitý a přínosný. Vztah s nájemníkem je velmi nevyrovnaný, vystěhovat problematického člověka je hodně složité. Notářské zápisy u nájemních smluv, které jsou opět ve hře, přináší majitelům nemovitostí nejen větší právní jistotu, ale hlavně umožňují rychlejší a méně nákladné řešení případných sporů. Každý měsíc, kdy vlastník nemovitosti nemůže disponovat s vlastním majetkem, totiž přichází o velké peníze. U bytů a domů jde o desítky tisíc, u kanceláří či průmyslových objektů může jít o stovky tisíc až miliony korun. Jakékoliv urychlení vystěhování neplatícího nájemníka se mu proto velmi vyplatí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...