Přeskočit na hlavní obsah

Problémového nájemníka lze vystěhovat rychleji i bez soudu, radí developer Korec

Níže přinášíme komentář generálního ředitele a předsedy představenstva developerské společnosti Ekospol a ředitele ZOO Tábor Evžena Korce k rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.

Vystěhovat problémového nájemníka, který přestane platit, je v Česku často běh na hodně dlouhou trať. Přes nejrůznější odvolání a zdržování se celý proces může hodně dlouho protáhnout.

Článek

Znám případ z jednoho okresního města, kdy se majitel bytu zbavil nežádoucího nájemníka až po více než čtyřech letech od doby, co v rozporu s nájemní smlouvou přestal platit. Jen na nezaplaceném nájemném přišel o tři čtvrtě milionu korun, další stovky tisíc si vyžádala rekonstrukce zničeného bytu. Podobných případů je bohužel mnohem více, neplatící nájemník má spoustu možností, jak se vystěhování z bytu bránit a oddalovat ho. Vlastníci bytů však mají staronový nástroj, jak tyto zdlouhavé obstrukce obejít – takzvanou doložku vykonatelnosti.

Pokud si chce pronajímatel pojistit, že nájemce vyklidí byt hned při skončení nájmu, měl by při podpisu smlouvy zamířit za notářem. U něj sepíší notářský zápis o dohodě, kterou se nájemce zaváže splnit nároky pronajímatele vyplývající z nájemní smlouvy. Nájemce v této dohodě svolí, aby podle tohoto notářského zápisu byla rovnou nařízena exekuce v případě, že svou povinnost nesplní řádně a včas. Prakticky to znamená, že pokud nevyklidí byt po skončení nájmu dobrovolně, bude vystěhován exekučně.

Výhoda takového ujednání je jednoznačná. Umožňuje vystěhovat problémového nájemníka výrazně rychleji, maximálně v řádu několika týdnů. Majitel bytu totiž nemusí podávat žalobu na vyklizení nemovitosti a čekat na pravomocné rozhodnutí soudu. Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je totiž sama o sobě exekučním titulem.


Nejvyšší soud České republiky sice v roce 2020 tuto do té doby poměrně rozšířenou praxi zrušil, letos v dubnu ale svůj starší postoj přehodnotil. Původně totiž notářský zápis za exekuční titul nepovažoval, nově ho s odvoláním na notářský řád za exekuční titul považuje. Přenechání věci k užívání jiné osobě podle Nejvyššího soudu ČR upravuje občanský zákoník. „Není pochyb o tom, že součástí vzájemných práv a povinností je i povinnost osoby, která věc užívala, ji po skončení sjednaného závazku vrátit osobě, která jí věc přenechala,“ píše soud ve svém dubnovém usnesení.

Nárok na vyklizení nemovitosti považuje soud za výraz ochrany vlastnického práva. „Skončil-li závazkový vztah, jehož předmětem bylo přenechání a užívání nemovitosti (bytu), je povinností osoby, která nemovitost (byt) užívala, ji vyklidit a předat osobě, která jí nemovitost přenechala do užívání,“ uvádí soud v usnesení.

Tento letošní soudní nález je pro majitele nemovitostí, které pronajímají, velmi důležitý a přínosný. Vztah s nájemníkem je velmi nevyrovnaný, vystěhovat problematického člověka je hodně složité. Notářské zápisy u nájemních smluv, které jsou opět ve hře, přináší majitelům nemovitostí nejen větší právní jistotu, ale hlavně umožňují rychlejší a méně nákladné řešení případných sporů. Každý měsíc, kdy vlastník nemovitosti nemůže disponovat s vlastním majetkem, totiž přichází o velké peníze. U bytů a domů jde o desítky tisíc, u kanceláří či průmyslových objektů může jít o stovky tisíc až miliony korun. Jakékoliv urychlení vystěhování neplatícího nájemníka se mu proto velmi vyplatí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...