Přeskočit na hlavní obsah

Opuštěným a týraným psům na Slovensku pomáhají i Češi

Nechtění, opuštění a sami. Často hladoví, zranění a s velkými bolestmi. Čekají odevzdaně na smrt, která je z jejich smutné životní pouti vysvobodí. Takový osud čeká na sousedním Slovensku tisíce psů ročně. Situace je bezútěšná zejména na východě země. Týraným i opuštěným psům na Slovensku pomáhají místní i Češi.

Opuštěná Eliška měla štěstí a může prožít plnohodnotný život. Spousta pejsků ale na záchranu teprve čeká. FOTO: archiv majitelky Terezy

Nejhorší je vědomí, že přes veškerou snahu nedokážu pomoct všem, kteří to potřebují,“ říká zakladatelka a provozovatelka záchranné stanice Farmy Happy Silvie Kondorová z Veľkých Kapušan na samém východě Slovenska u hranic s Ukrajinou a Maďarskem. Právě tady je prý situace domácích mazlíčků nejhorší.

Lidé z osad bez ohledu na národnost se ke psům chovají opravdu hrozně. Děti je často berou jako neživou hračku, se kterou si mohou dělat doslova, co chtějí. Jsou vynalézavé a dělají psům věci, které raději ani nechci popisovat. Jsou v tom bohužel vychovávání, nikdo se tam o psy nestará. Absolutně neřeší veterinární péči či sterilizaci, považují to za zbytečnou investici. Když se fence neplánovaně narodí štěňátka, nechají je napospas svému osudu,“ přibližuje hlavní problém ochránkyně zvířat Kondorová. Nejvíce opuštěných psů se podle ní pravidelně objevuje na jaře a na podzim a pak také v lednu po Vánocích, kdy se lidé zbavují nechtěných živých vánočních dárků.

Situace na Slovensku je o to horší, že záchraně zvířat nepomáhá ani legislativa. Ta naopak usnadňuje jejich hromadné zabíjení. Vyhláška umožňuje psa v útulku, o kterého nikdo neprojeví zájem, po měsíci usmrtit. A to i v případě, že je zcela zdravý. Statistiky raději nikdo nezveřejňuje, věrohodné odhady mluví o tom, že Slováci takhle usmrtí tisíce nechtěných psů ročně.

Často ani nečekají na uplynutí onoho měsíce. Pokud veterinář po odchytu řekne, že pes není zdravý, usmrtí ho okamžitě. Pokud touto selekcí projde, nemá ani zdaleka vyhráno. Umístí ho do karanténní stanice, jejichž podmínky jsou podle mnohých svědectví ochránců i spousty videí katastrofální. Psi musí často přežívat ve stísněných kotcích přímo na holém betonu, který se v letních vedrech rozpaluje. Jsou natočeny naopak i situace, kdy v zimě trpí žízní, protože jim zamrzla voda v misce a nikdo ji dlouho nevyměnil.

Chybějící péči veřejných institucí se snaží nahradit dobrovolníci a ochranářské spolky. Do pomoci se stále více zapojují i lidé z Česka a dalších zemí. Jedním z nich je i Tereza ze středních Čech, která neváhala na otočku vyrazit na osm set kilometrů dlouhou cestu, jen aby zachránila jednoho pejska.

Pomáhat lidem i zvířatům přirozeně patří k mému životu. Finančně i jinak, například formou aukcí, podporuji stanice pro zvířata v Čechách i v zahraničí. Snažím se vždy si o organizaci zjistit informace, abych skutečně pomohla tam, kde to má smysl. Situaci ohledně psů na Slovensku sleduji dlouhodobě. Když mi před nedávnem odešel můj psí společník, který byl též z útulku a provázel mě podstatnou část života, rozhodla jsem se pomoci i adopcí. Fenka Eliška to byla láska na první pohled, ne však neuvážená. Poměrně rychle jsem se s paní Kondorovou domluvila a hned nejbližší víkend jsem si pro štěňátko zajela,“ říká Tereza.

Eliška je velmi živá a zvědavá. Doma se nezastaví a pořád něco prozkoumává. Je bojácnější, ale denně dělá pokroky. Pokud adoptujete pejska, musíte si uvědomit, že po příchodu domů potřebuje trochu více pomoci v oblasti socializace, aby získal jistotu a zdravé sebevědomí. Naučil se nejen povely, hygienu, chůzi na vodítku, běžnou manipulaci, ale také dobře snášet veterinární ošetření, ruch místa, ve kterém bude žít, a fungovat se psy, které potkává při procházkách. Velkou pomocí je i psí školka a různé kynologické kluby neboli cvičáky. Nový majitel by měl být na nového kamaráda připraven i po stránce finanční,“ dodává nová majitelka zachráněného pejska Tereza. Všechen čas a peníze investované do pejska ale podle Terezy bohatě vynahradí jejich vděčnost, bezmezná láska a energie, kterou člověku dávají.

Eliška tedy měla štěstí, když se objevily hned dvě dobré duše, díky kterým může prožít šťastný a plnohodnotný život. Je jedním z mnoha opuštěných psů, kteří nalezli nový domov v Česku. Mnoho jiných psích duší ale takové štěstí bohužel nemá.

Péče o nalezeného psa je bezpochyby finančně náročná. A co teprve, když se staráte o tři desítky, tak jako aktuálně Farma Happy. Ta nalezeným pejskům vždy zajišťuje prvotní vyšetření veterinářem včetně odčervení a očkování i stravu. Někteří pejsci navíc musí brát i léky a vitamíny. Pravidelně také posílá pacienty na veterinární kliniku, protože potřebují větší ošetření. Spoustu peněz stojí také cestování za odchyty a k veterináři. Drahou veterinární péči hradí z adopčních poplatků a od jednotlivých dárců, kteří práci záchranné farmy sledují.

Paní Kondorová po několika stěhováních před nedávnem koupila vlastní pozemek, kde chce nyní vybudovat plnohodnotný útulek. S prvními výdaji jí opět pomohli drobní dárci, někteří darovali i část vybavení. Nyní by chtěla pořídit zateplené kotce a materiál na nezbytné úpravy pozemku. Založila proto sbírku na portálu Donio (https://donio.cz/pomozme-farme-happy-dale-pomahat), kde na záchranu ztracených, opuštěných, týraných psů může přispět kdokoliv. Část vybraných peněz poputuje i na krmení a hygienické potřeby pro psí obyvatele Farmy Happy. Reálně pomoci potřebným opuštěným pejskům může být i zajímavou alternativou pro ty, kteří si stále lámou hlavu s výběrem vhodného vánočního dárku. Co může být více než pomoci zachránit život živého tvora?

Nejvíce mě motivují úspěšné adopce. Vždycky mě velmi potěší zprávy od nových rodičů, kteří se ozývají i po letech. To mě neskutečně nabíjí. Když vidím, že má moje pomoc opravdu smysl. Že pejskové našli nový bezpečný domov, do kterého přinesli radost a lásku. Nový útulek mi mimo jiné umožní zachránit ještě více pejsků,“ těší se ochranářka Kondorová.

Posláním táborské zoologické zahrady je ochrana ohrožených druhů zvířat, pravidelně proto pomáhá zvířatům v nouzi. „Velice si vážíme každého člověka, kterému není život zvířat lhostejný a i za cenu vlastního času a pohodlí se jim snaží pomoci. Kéž by takových lidí bylo mezi námi co nejvíce,“ uzavírá mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od listopadu otevřená pouze o víkendech od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...