Přeskočit na hlavní obsah

Poznejte zlého čaroděje Rumburaka v táborské zoo

Víte, kdo nesmí chybět v žádné pořádné pohádce? Jestli tipujete krále, princeznu nebo snad Hloupého Honzu, jste mimo. Nedílnou součástí mnoha pohádek jsou krkavci. Ostatně podobu tohoto temně černého ptáka si na sebe bral i zlý čaroděj Rumburak. Návštěvníci táborské zoologické zahrady už tuto sobotu 22. února mohou zjistit, zda pohádkový černokněžník nenašel nový domov v Táboře. Speciální setkání u krkavců začne jednu hodinu po poledni.

Krkavci jsou neodmyslitelnou součástí mnoha pohádek. FOTO: ZOO Tábor/Kateřina Chlupáčková

„Návštěvníci naší zoologické zahrady mají tuto sobotu mimořádnou příležitost seznámit se s našimi krkavci, bez kterých se neobejde žádná pořádná pohádka. Vzpomínáte například na Arabelu, kde tito nádherní ptáci měli podstatnou roli? Důležití jsou také v severské mytologii, kde provází přímo Otce veškerenstva Odina, kterému se proto říká mimo jiné krkavčí bůh Hrafnáss. Krkavec je také hlavní postavou známé básně Edgara Allana Poea, v níž osamělý muž vzpomíná na zemřelou dívku Leonoru. Nejen jemu rezonuje v hlavě kruté slovo Nevermore. A víte, že krkavci měli původně bílé peří, ale řecký bůh Apollón jim ho za pomluvy změnil v temně černé? Mnohem více zajímavostí ze života našich krkavců se dozvíte právě v sobotu, kdy zjistíte, že si krkavci tuto špatnou pověst vůbec nezaslouží. Naopak jde o jedny z nejinteligentnějších ptáků. Ale pozor, nezkoušejte je pohladit! Zobáky mají velmi silné a mohli by vám snadno ublížit,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka a dodává, že ani o prodlouženém prázdninovém víkendu nebudou chybět oblíbená komentovaná krmení dalších zvířat. Jejich rozpis naleznou zájemci na webových stránkách www.zootabor.eu.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od listopadu otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...
Okomentovat
Další informace

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...
Okomentovat
Další informace

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...
Okomentovat
Další informace