Jestli se o některém ze zvířat žijících v táborské zoologické
zahradě dá říct, že dlouho neposedí na jednom místě, jsou to surikaty. Tyto
drobné a u návštěvníků velmi oblíbené šelmy neustále pobíhají a dostat všechny
na jednu fotku je skoro nemožné. Vždycky bude některá chybět. Ošetřovatelka
Michaela Hodková ví, jak na tyto malé neposedy vyzrát. Stačí ukázat jim kyblík
s oblíbenými pochoutkami a z neposedných surikat jsou ihned nehybné
sochy. Ale jen do chvíle, než jídlo spořádají. Hned poté se opět rozběhnou do
všech stran prozkoumávat svůj moderní a rozlehlý výběh.
Surikaty vlnkované chované v ZOO Tábor pocházejí z jihozápadní
Afriky a běžně žijí ve velkých skupinách čítajících až desítky členů. V těchto
skupinách však panuje přísná hierarchie a rozdělení rolí. Rozmnožovat se může
pouze dominantní pár, dominantní samice většinou mláďata jiné samice zabije či
vypudí z kolonie. O mláďata se starají ostatní členové skupiny, protože
dominantní samice velmi brzy opět zabřezne. Všechny ostatní surikaty jsou
dominantnímu páru podřízené, přičemž každá surikata plní konkrétní úkol.
Vybraní jedinci, kteří hlídají ostatní před predátory, stojí vzpřímení na vyvýšeninách,
odkud mají dobrý přehled po okolí. Neustále se rozhlíží kolem sebe, což
návštěvníkům připadá, jako by jim tyto hlídky pózovaly. Ve skutečnosti však
hledají jakýkoliv náznak nebezpečí. Jiná surikata má za úkol shánět potravu,
další se stará o potomstvo a jejich výchovu, jiné hloubí a vylepšují nory.
Surikaty se živí hlavně hmyzem, pavouky, menšími obratlovci či kořeny a cibulkami rostlin. Nepohrdnou však ani ptákem či štírem, vůči jehož jedu jsou imunní. Díky propracované skupinové spolupráci dokáží ulovit i zvíře výrazně větší než jsou samy. K lovu i vyhrabávání nor či potravy surikatám slouží dlouhé drápy. Dokáží se postavit na dvě tlapky, stabilitu v této pozici jim zajišťuje dlouhý ocas. Surikaty vylézají z nor brzo ráno a hned poté si posedají na různá místa a sluní se. Po mrazivé noci, kdy teplota v poušti klesá i k nule, se totiž potřebují pořádně prohřát.
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí. ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je otevřena každý den od 9:00 do 18:00.
Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.
Komentáře
Okomentovat