Mývalí mláďata v táborské zoo krmili ošetřovatelé speciálním mlékem

Rodina mývalů severních v táborské zoologické zahradě se neustále rozrůstá. Zatím naposledy přijala hned čtyři mláďata zachráněná na Karlovarsku, čímž se počet těchto zvířat v zoo dostal na rovných deset. Malí mývalové zpočátku odmítali přijímat potravu, ošetřovatelé je museli krmit speciálním mlékem přímo z lahve. Táborská zoologická zahrada má jako jediná zoo v Česku výjimku a může tyto zvířata nejen držet, ale také přijímat. Jde totiž o invazivní druh, jehož chov zakázala EU. Zoo kvůli přírůstkům rozšířila celý mývalí výběh.

Jedno z mláďat mývala severního zachráněných na Karlovarsku, která nalezla nový domov v táborské zoo. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera

Dva mývalové z nové čtveřice jsou samci a dvě samice. Na začátku to s nimi nebylo vůbec jednoduché. „Krmení bylo složitější, protože odmítali cokoliv přijímat. Museli jsme je krmit speciálním mlékem pomocí kojenecké láhve, ale ani to nešlo hned. Mláďata neměla vůbec žádný sací reflex. Naštěstí během dvou tří krmení se to zlepšilo a mláďata se naučila mléko sát. Po pár dnech jsme přidali i pevnou stravu, například vejce, vařené kuřecí maso a granule. Nyní už naopak mléko ani nechtějí,“ popsala těžké začátky ošetřovatelka Michaela Hodková a dodala, že aktuálně v táborské zoo žije už deset mývalů.

Zatím posledním přijatým mývalem byla samice Boženka, která do Tábora přijela na konci dubna. Zoo kvůli novým zachráněným mývalům loni výrazně rozšířila jejich výběh a modernizovala i zázemí. Aktuálně mají zachráněná zvířata v nejvelkorysejším záchranné centru pro mývaly v ČR k dispozici zhruba 400 metrů čtverečních i s jezírkem. V budoucnu je možné tuto plochu ještě rozšířit.

 „Roztomilý a mezi návštěvníky oblíbený mýval severní patří mezi 88 druhů zvířat a rostlin, které se jako invazivní nesmí v EU chovat či pěstovat. Zákaz se netýká jen soukromých chovatelů, ale také zoologických zahrad, ve kterých mohou chovaná zvířata pouze dožít. Naše zoologická zahrada však získala od ministerstva životního prostředí výjimku, díky které do ní jakožto jediné zoo v Česku půjde mývaly umísťovat i v budoucnosti. Jsme rádi, že naši návštěvníci o tato roztomilá zvířata nepřijdou. Jinde než v Táboře je ale už brzy neuvidí,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec. Kromě mývala má táborská zoo výjimku také pro chov nosála červeného, kterého může jako jediná zoo v Česku a pravděpodobně i v Evropě také rozmnožovat.

Nařízení EU o invazivních druzích považuje Korec za nedomyšlené a dlouhodobě ho kritizuje. „Směrnice EU o invazivních druzích je nesmyslná a nedomyšlená, na což jsem upozorňoval ještě před tím, než vstoupila v platnost. Zásadním problémem je to, že invazivní druhy určuje plošně, aniž by brala v potaz lokální specifika. Typickým příkladem je ibis posvátný, jehož chov je zakázán i v severoevropských zemích, kde by přitom ve volné přírodě nepřežil. Stejně tak ani nosál červený nedokáže přežít mrazivé teploty, tudíž pro naši přírodu v Česku problém nepředstavuje. Společně s dalšími odborníky jsme volali po tom, aby si seznam invazivních druhů mohl sestavit každý stát sám podle vlastních podmínek, bohužel se to nestalo. Jednotlivé země seznam mohou rozšiřovat, ale už ne z něj nějaký druh vyškrtnout. Neprošla ani plošná výjimka pro zoologické zahrady. Chovatelé i návštěvníci zoo tak přijdou o možnost vidět na vlastní oči mnoho oblíbených druhů zvířat,“ dodává ředitel zoo Korec.

Mýval severní chovaný v ZOO Tábor jako všežravec nepohrdne nejrůznějším ovocem, rád si pochutná i na hmyzu, larvách, žížalách či vajíčkách. Ve volné přírodě loví také ryby, sladkovodní korýše, žáby a vodní želvy. Do vody se za potravou vydává velmi často.

Mýval žije samotářským životem, pouze během říje připadající převážně na zimní měsíce vyhledává jedince opačného pohlaví. Samci jsou polygamní, což znamená, že se páří postupně s několika samicemi. Naopak samice jsou monogamní a páří se vždy jen s jedním partnerem. Aktivní jsou nejvíce v noci.

Mýval pochází ze severní a střední Ameriky. V jižních oblastech USA jsou mývalové aktivní po celý rok, kdežto v severních oblastech svého výskytu upadají do zimního spánku. Přední tlapky má téměř tak šikovné jako u opic, jsou schopní otevřít i domovní dveře na kliku nebo ledničku. Pokud má v dosahu vodní zdroj, svou potravu si před konzumací otírá nebo omývá.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je otevřena každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.