Rodina mývalů severních v táborské zoologické zahradě se neustále rozrůstá. Zatím naposledy přijala hned čtyři mláďata zachráněná na Karlovarsku, čímž se počet těchto zvířat v zoo dostal na rovných deset. Malí mývalové zpočátku odmítali přijímat potravu, ošetřovatelé je museli krmit speciálním mlékem přímo z lahve. Táborská zoologická zahrada má jako jediná zoo v Česku výjimku a může tyto zvířata nejen držet, ale také přijímat. Jde totiž o invazivní druh, jehož chov zakázala EU. Zoo kvůli přírůstkům rozšířila celý mývalí výběh.
Jedno z mláďat
mývala severního zachráněných na Karlovarsku, která nalezla nový domov
v táborské zoo. FOTO: ZOO Tábor/Václav Kučera
Dva mývalové z nové čtveřice jsou samci a dvě samice. Na
začátku to s nimi nebylo vůbec jednoduché. „Krmení bylo složitější, protože odmítali cokoliv přijímat. Museli jsme
je krmit speciálním mlékem pomocí kojenecké láhve, ale ani to nešlo hned.
Mláďata neměla vůbec žádný sací reflex. Naštěstí během dvou tří krmení se to
zlepšilo a mláďata se naučila mléko sát. Po pár dnech jsme přidali i pevnou
stravu, například vejce, vařené kuřecí maso a granule. Nyní už naopak mléko ani
nechtějí,“ popsala těžké začátky ošetřovatelka Michaela Hodková a dodala,
že aktuálně v táborské zoo žije už deset mývalů.
Zatím posledním přijatým mývalem byla samice Boženka, která do Tábora přijela na konci dubna. Zoo kvůli novým zachráněným mývalům loni výrazně rozšířila jejich výběh a modernizovala i zázemí. Aktuálně mají zachráněná zvířata v nejvelkorysejším záchranné centru pro mývaly v ČR k dispozici zhruba 400 metrů čtverečních i s jezírkem. V budoucnu je možné tuto plochu ještě rozšířit.
„Roztomilý a mezi návštěvníky oblíbený mýval severní patří mezi 88 druhů
zvířat a rostlin, které se jako invazivní nesmí v EU chovat či pěstovat. Zákaz
se netýká jen soukromých chovatelů, ale také zoologických zahrad, ve kterých
mohou chovaná zvířata pouze dožít. Naše zoologická zahrada však získala od
ministerstva životního prostředí výjimku, díky které do ní jakožto jediné zoo v
Česku půjde mývaly umísťovat i v budoucnosti. Jsme rádi, že naši návštěvníci o
tato roztomilá zvířata nepřijdou. Jinde než v Táboře je ale už brzy neuvidí,“
říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.
Kromě mývala má táborská zoo výjimku také pro chov nosála červeného, kterého
může jako jediná zoo v Česku a pravděpodobně i v Evropě také rozmnožovat.
Nařízení EU o invazivních druzích považuje Korec za nedomyšlené a
dlouhodobě ho kritizuje. „Směrnice EU o
invazivních druzích je nesmyslná a nedomyšlená, na což jsem upozorňoval ještě
před tím, než vstoupila v platnost. Zásadním problémem je to, že invazivní
druhy určuje plošně, aniž by brala v potaz lokální specifika. Typickým
příkladem je ibis posvátný, jehož chov je zakázán i v severoevropských zemích,
kde by přitom ve volné přírodě nepřežil. Stejně tak ani nosál červený nedokáže
přežít mrazivé teploty, tudíž pro naši přírodu v Česku problém nepředstavuje.
Společně s dalšími odborníky jsme volali po tom, aby si seznam invazivních
druhů mohl sestavit každý stát sám podle vlastních podmínek, bohužel se to
nestalo. Jednotlivé země seznam mohou rozšiřovat, ale už ne z něj nějaký druh
vyškrtnout. Neprošla ani plošná výjimka pro zoologické zahrady. Chovatelé i
návštěvníci zoo tak přijdou o možnost vidět na vlastní oči mnoho oblíbených
druhů zvířat,“ dodává ředitel zoo Korec.
Mýval severní chovaný v ZOO
Tábor jako všežravec nepohrdne nejrůznějším ovocem, rád si pochutná i na
hmyzu, larvách, žížalách či vajíčkách. Ve volné přírodě loví také ryby,
sladkovodní korýše, žáby a vodní želvy. Do vody se za potravou vydává velmi
často.
Mýval žije samotářským životem, pouze během říje připadající
převážně na zimní měsíce vyhledává jedince opačného pohlaví. Samci jsou
polygamní, což znamená, že se páří postupně s několika samicemi. Naopak samice
jsou monogamní a páří se vždy jen s jedním partnerem. Aktivní jsou nejvíce v
noci.
Mýval pochází ze severní a střední Ameriky. V jižních oblastech
USA jsou mývalové aktivní po celý rok, kdežto v severních oblastech svého
výskytu upadají do zimního spánku. Přední tlapky má téměř tak šikovné jako u
opic, jsou schopní otevřít i domovní dveře na kliku nebo ledničku. Pokud má v
dosahu vodní zdroj, svou potravu si před konzumací otírá nebo omývá.
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší
soukromá zoo v Česku ZOO Tábor
patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od
insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji
zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce
2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí. ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným
místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského
kraje. Zoo je otevřena každý den od 9:00 do 19:00.
Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je
reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o
návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze
nalézt na webu www.zazubra.cz.
Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor
je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější
záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování
spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která
patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů
patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.
Komentáře
Okomentovat