Přeskočit na hlavní obsah

Stavební produkce roste, bytů se ale staví méně. V Praze se v červenci zahájila stavba jen 97 bytů

Stavebnictví pokračuje v růstu, hlavně ale díky velkým dopravním stavbám. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla stavební produkce v červenci meziročně o 10,1 procenta. Zásadní podíl na tom podle statistiků mělo povolení velké rekonstrukce dopravní stavby řádově za miliardy korun. Naopak bytů se letos staví méně. Sektor se tak vzpamatovává ze špatného loňského roku, kdy se stavebnictví propadlo o 2,4 procenta.

Stavebnictví nezachraňuje ani bytová výstavba. Podle ČSÚ se v celém Česku během července začalo stavět 2628 bytů, což znamená meziroční pokles o 9,2 procenta. Nejvíce nových bytů se letos staví v Praze (4192 bytů zahájených v rámci zcela nové výstavby). Přes tisícovku bytů zahájily stavební firmy už jen ve Středočeském kraji (2252 bytů), Jihomoravském kraji (1878 bytů) a Jihočeském kraji (1112 bytů). Tristní je, že se v hlavním městě během července začalo stavět pouhých 97 nových bytů. To je absolutně nedostačující počet.

Klíčový ukazatel, jak se bude sektoru dařit v nejbližší době, jsou vydaná stavební povolení. Stavební úřady jich v červenci vydaly 5403, což je ve srovnání se stejným měsícem loňského roku o 655 stavebních povolení méně. Bohužel jde o dlouhodobý trend, který ukazuje, že se staví a bude stavět mnohem méně. Stavební úřady vydaly během prvního čtvrtletí letošního roku podle ČSÚ v celém Česku jen 13 492 stavebních povolení, což je nejméně od roku 1999. Ještě nikdy v historii neklesl počet vydaných stavebních povolení během jednoho čtvrtletí pod patnáctitisícovou hranici.

"Stavebnictví se tak stále potýká s legislativním chaosem způsobeným zpackanou digitalizací stavebního řízení v loňském roce. Systém, který měl povolování nových staveb zjednodušit a urychlit, ho naopak na dlouhé měsíce naprosto zablokoval. Stavební úřady pod náporem žádostí o stavební povolení doručených před začátkem digitalizace v podstatě zkolabovaly a nestíhaly ještě více než dříve. Úředníci navíc místo posuzování stavebních záměrů odhalovali jednu chybu za druhou. Kočkopes připravený vládou spočívající v souběžném fungování starého i nového systému celé povolování staveb ještě více zkomplikoval. Jakou paseku tento zmatek napáchal, jasně vidíme ve stavebních statistikách. Přestože stavebnictví na první pohled roste, neznamená to, že je z nejhoršího venku. Naopak počty vydaných stavebních povolení naznačují, že další propad ještě přijde," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol a ředitel ZOO Tábor Evžen Korec, který si nechal naklonovat psa a povídal o tom v Show Jana Krause.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...