Přeskočit na hlavní obsah

Týden: Výhled ekonomiky beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 %. Pokračující inflační tlaky podle guvernéra národní banky Aleše Michla nyní neumožňují další snížení sazeb. Guvernér zároveň zdůraznil, že pro další jednání si bankovní rada ponechává všechny možnosti otevřené. Finanční trhy rozhodnutí o stabilitě sazeb očekávaly, kurz koruny na něj bezprostředně nereagoval.

Sedmičlenná bankovní rada rozhodla o stabilitě sazeb jednomyslně. „Cílem rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž (dvouprocentního) cíle. Je třeba, aby růst množství peněz v ekonomice nezrychloval, aby úvěrová dynamika byla umírněná," řekl Michl.
V ekonomice podle guvernéra nadále převažují rizika ve směru vyšší inflace. Jsou jimi zejména zdražování potravin a služeb, oživení úvěrové aktivity na realitním trhu, přetrvávající rychlý růst mezd nebo dodatečný růst výdajů vládních institucí. Naopak ve směru nižší inflace by mohl působit silnější kurz koruny. Nejistotami zůstávají vývoj válečných konfliktů na Blízkém východě a na Ukrajině a vliv obchodních válek na globální ekonomiku.
Analytici rozhodnutí očekávali. Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka k ponechání sazeb beze změny nepochybně přispěl i prudší růst mezd v letošním roce, který překonal očekávání centrální banky. Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil také na přetrvávající cenové tlaky ve službách a v sektoru nemovitostí. ČNB zahájila cyklus snižování úroků v prosinci 2023 a z výroků představitelů bankovní rady lze podle něj usuzovat, že tento cyklus uvolňování měnové politiky již skončil.

Silná koruna

Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš je ohledně konce snižování sazeb zdrženlivější. „Guvernér Michl se bránil říct, že je uvolňování měnové politiky ,u konce'. A to právě kvůli síle koruny, která překonává srpnovou prognózu jejího kurzu k euru o více než dvě procenta,“ řekl. Michl sice odmítl specifikovat u koruny „práh bolesti“, který jsou centrální bankéři ochotni nést, podle Bureše je však jasné, že další výrazné zisky koruny by se bankovní radě nelíbily. Samo rozhodnutí kurz české měny neovlivnilo. „Šlo o očekávaný výstup, proto prvotní reakce koruny nebyla nikterak výrazná,“ řekl hlavní ekonom Portu Jan Berka.

Hypotéky

Analytici nečekají ani významný dopad rozhodnutí na ceny hypoték. Zachování sazeb ČNB podle hypoteční specialistky FinGO Jany Vaisové znamená, že hypoteční sazby a měsíční splátky zůstanou poměrně stabilní, bez výraznějšího zlevnění.
„Vidíme, že rozhodnutí centrálních bankéřů na hypotéky nemá příliš velký vliv. Hypoteční sazby totiž určuje mnohem víc ukazatelů než jen základní úrokové sazby určované ČNB. Mnohem podstatnější pro ně je vývoj cen peněz na mezibankovním trhu, hlavně těch s delší výpůjční lhůtou. Hypotéky banky poskytují na mnoho let dopředu, jakékoli výkyvy se proto do jejich úroků promítnou se zpožděním, a to ještě ne úplně zcela," komentoval šéf developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Banky naopak v posledních dvou měsících dokonce začaly hypoteční sazby zvyšovat. Podle ukazatele Swiss Life Hypoindexu klesla průměrná nabídková sazba hypoték od začátku minulého roku z 5,96 % na 4,99 % platných na začátku letošního září, tedy o 0,97 procentního bodu. Na začátku srpna přitom průměrná hypoteční sazba vzrostla na 5,05 % a už druhý měsíc se tak opět drží nad pětiprocentní hranicí.

Vidíme, že rozhodnutí centrálních bankéřů na hypotéky nemá příliš velký vliv.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...