Přeskočit na hlavní obsah

Prestižní cenu Josefa Vavrouška převzal Dalibor Dostál z České krajiny

Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin v sídle Senátu převzal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Prestižní ocenění udělované Nadací Partnerství obdržel za přelomový projekt pastvy velkých kopytníků, který ochranářská organizace realizuje od roku 2015 ve středočeských Milovicích a od roku 2018 v Národním parku Podyjí.

„Podstatná část tohoto ocenění patří kolegovi Miloslavu Jirků, se kterým od počátku na projektu společně pracujeme. Stejně tak musím poděkovat všem, kteří projekt podpořili v době, kdy šlo jen o nápad popsaný na několika stránkách papíru. Ať už šlo o podporu finanční nebo poskytnutí pozemků. Bez nich by tento projekt, který v současnosti přináší skvělé výsledky, nikdy nevznikl,“ uvedl Dalibor Dostál. Poděkoval také porotě, která ho vybrala mezi třiadvaceti kandidáty, a Tomáši Růžičkovi, řediteli Samostatného odboru vnějších vztahů Agentury ochrany přírody a krajiny, který ho na cenu nominoval.

„Výsledky, které jsou za Daliborovou prací vidět, jsou obdivuhodné. Krajina v okolí Milovic je udržována pastvou těchto druhů a vypadá trochu jako africká savana. Právě díky tomuto způsobu péče o území, je bývalý vojenský prostor oázou s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů,“ řekl Tomáš Růžička.

Rezervace velkých kopytníků mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou se v současnosti rozkládá na zhruba 240 hektarech. Byla prvním místem na světě, kde se podařilo v rámci jedné rezervace vypustit a o rok později také rozmnožit tři klíčové druhy velkých kopytníků Evropy: zubry, divoké koně a zpětně šlechtěné pratury. I díky tomu má projekt celosvětovou publicitu na pěti kontinentech, mimo jiné v New York Times, Washington Post, BBC, Sicence, Der Standard a dalších médiích. Stal se tak celosvětově nejsledovanějším českým projektem posledních let. Od roku 2018 jsou divocí koně také na zhruba 70 hektarech v Národním parku Podyjí.

Za dlouhodobý přínos byl oceněn někdejší zakladatel a šéfredaktor časopisu Nika Ivan Makásek. Mimořádnou cenu získala iniciativa Fridays for Future pořádající studentské stávky za klima a občanská platforma Limity jsme my, která usiluje o ukončení těžby a spalování fosilních paliv.

Smyslem Ceny Josefa Vavrouška je ocenit konkrétní činy pro zdravé životní prostředí a udržitelný rozvoj. Cenu uděluje Nadace Partnerství. V roce 2019 se jedná o dvacátý třetí ročník. Cena je spjata se jménem předního českého ekologa, ministra životního prostředí ČSFR Josefa Vavrouška, který 18. března 1995 tragicky zahynul při pádu laviny.

Výběr laureáta na Cenu Josefa Vavrouška provádí dvanáctičlenná porota složená z odborníků v oblasti životního prostředí, osobností veřejného života a zástupců Nadace Partnerství. Vlastní předání Ceny Josefa Vavrouška probíhá v prvním červnovém týdnu. Datum není náhodné, váže se ke Světovému dni životního prostředí, kterým je tradičně 5. červen. Mezi laureáty patří filozof Erazim Kohák, exministři životního prostředí Bedřich Moldan, Ivan Dejmal a Martin Bursík nebo nynější ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.

S oceněním je spojena finanční odměna 20 000 korun. Dalibor Dostál peníze předá na sbírkové konto společnosti Česká krajina, aby prostředky pomohly financovat další projekty v oblasti ochrany přírody.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Hello bank, Printwell, JK Jitka Kudláčková, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, ZOO Tábor, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...