Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole.
Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace z druhově bohatých luk, které sekají. Tuto biomasu stačí hned po sklizení rozprostřít na úhor a zbytek nechat na přírodě. Jak pokosená vegetace schne, vypadávají z ní semena. Díky tomu, že se sklízí celé rostliny, nedochází k velkým ztrátám jako u jiných způsobů sběru osiva. Na a obnovovanou plochu se tak dostanou semena vzácných rostlin, které jsou regionálně původní, ale přímo v Milovicích nyní nerostou, nebo se vyskytují jen řídce,“ popsal Miloslav Jirků proces, kterému odborníci říkají asistovaná sukcese.
Přeměna bývalého pole na druhově bohatou pastvinu nepomůže jen vzácným květinám, ale také ohroženým druhům motýlů. Pro ně je důležité nejen to, že získají další hektary kvetoucích luk, ale také to, že s koncem hospodaření se již na bývalém poli nebudou používat chemické postřiky. „Podle odhadu vědců zmizelo z krajiny za poslední čtvrt století 75 procent hmyzu. Na vině jsou nejen změny klimatu, ale především používání chemie v zemědělství. Každý hektar půdy, který není zatížen umělými hnojivy a pesticidy je pro naši přírodu přínos. Jsme proto rádi, že můžeme vytvářet podobný ostrůvek v krajině, kde se daří motýlům a dalším druhům hmyzu,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.
Právě na vzácný hmyz je lokalita velmi bohatá. Vědci spočítali, že jen na první, čtyřicetihektarové části pastviny divokých koní u Milovic žije celých 42 procent druhů denních motýlů, které se vyskytují v celé České republice.
Připojení bývalého pole k rezervaci by mělo poskytnout nový domov ohroženým druhům i potřebný prostor pro divoké koně a pratury. „Chtěl bych poděkovat městu Milovice, že nám potřebný pozemek poskytlo. Pro rozvoj rezervace je to velmi důležité. Poděkování patří také společnosti Pěstitel Stratov, která pro projekt pole uvolnila, přestože měla s městem platnou nájemní smlouvu ještě na další období,“ ocenil Dalibor Dostál. „Rozšíření pastviny je velmi důležitý krok, protože stará hustá vegetace byla pastvou na původní čtyřicetihektarové ploše beze zbytku odstraněna a obnovily se zde květnaté trávníky. Nyní vstupujeme do další fáze, kdy stejný počet zvířat spásá větší plochu. Výsledkem je výrazné snížení intenzity pastvy téměř o polovinu. Držíme se tak plánu, se kterým jsme v roce 2015 začínali,“ doplňuje Miloslav Jirků.
Rezervace velkých kopytníků vznikla u Milovic v roce 2015. Díky zájmu médií jako New York Times, Washington Post, BBC a dalších se stala celosvětově nejsledovanějším českým projektem realizovaným v České republice za několik posledních let. Bývalý vojenský prostor se stal prvním místem na světě, kde se v rámci jedné rezervace vyskytují všechny tři druhy původních velkých kopytníků Evropy – divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, ZOO Tábor, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
Komentáře
Okomentovat