Holubi jsou
jedni z prvních živočichů, které člověk domestikoval. Počátky společného
soužití spadají až do dob starověké Mezopotámie. Zároveň zůstávají jedním z
posledních zástupců živočišné říše, kteří jsou schopní žít ve městech v
blízkosti člověka. Jejich vybíjení je proto naprostým barbarstvím, které je
nutné jednou pro vždy ukončit. Některá osvícenější města od toho ustoupila a
bylo by dobře, kdyby tento příklad následovaly i ostatní obce. Buďme rádi, že
s námi v betonových kobkách měst vůbec nějaké zvíře vydrží.
Městské
holubníky představují humánní alternativu regulace přemnožené populace holubů
ve městech. FOTO: Holubi v nouzi z.s.
„Holubi jsou jedni z prvních živočichů, které
člověk domestikovat, a zároveň zůstávají jedním z posledních zástupců živočišné
říše, kteří jsou schopní žít v blízkosti člověka. Jen bezcitnému barbarovi může
jejich přítomnost ve městech vadit. Hromadné střílení celých holubích populací
pak už vůbec nechápu a vnímám ho jako neospravedlnitelnou genocidu a zvěrstvo,“
neskrývá rozhořčení ředitel ZOO Tábor
Evžen Korec a poukazuje na praxi některých SVJ v Praze 9, která holuby
masově likvidují.
„Jen bezcitnému barbarovi může jejich
přítomnost ve městech vadit. Naopak bychom měli být rádi za těch posledních pár
živočišných druhů, které jsou schopny s námi naše hlučné a odcizené městské
betonové kobky ještě sdílet. Svou přítomností zvyšují biologickou rozmanitost
jinak vyprahlých betonových měst. Přesto je pořád mnoho lidí považuje za přítěž
a volá po jejich plošné likvidaci, což považuji za barbarství. Naštěstí
neustále přebývá lidí, kteří tuhle barbarskou praxi odsuzují a nebojí se proti
ní ozvat,“ dodává ředitel zoo a vystudovaný biolog Korec.
Právě díky
veřejnému ohlasu mnoho měst od plošné likvidace holubů už ustoupilo,
v loňském roce například Nymburk a na začátku roku na nátlak veřejnosti upustil
od pravidelného zabíjení holubů také agropodnik ze Sulejovic na Litoměřicku. „Byl bych velmi rád, kdybychom společně
s ochránci zvířat a širokou veřejností, které není osud zvířat lhostejný,
vytvořili podobný tlak nyní také na ta poslední města a organizace, které se
neštítí masově vybíjet holuby,“ apeluje na veřejnost Korec.
Boj proti
holubům se často nese pod falešnou záminkou, že tito ptáci přenáší nemoci. „Jako vystudovaný genetik a doktor přírodních
věd mohu s klidem říci, že to je naprostý nesmysl. Bavíme-li se pouze o
nemocech přenášených na člověka, tak pravděpodobnost takové nákazy od holuba je
asi desetkrát až stokrát nižší, než pravděpodobnost, že se nakazíte od úplně
cizího člověka v místech s hustou koncentrací lidí, například v MHD, divadle,
na koncertě nebo na fotbalovém stadionu. Potvrzují to i mí známí chovatelé,
kteří pravidelně vstupují mezi desítky až stovky holubů, přesto žádné choroby
nemají. Je to jen mýtus, který nemá žádné reálné opodstatnění. Ostatně žádný
případ přenosu vážné choroby z holuba na člověka v posledních letech neeviduje
podle svého prohlášení ani pražská hygiena,“ zdůrazňuje Korec.
Jednou z
humánních možností, jak holubí hejna regulovat, představují městské holubníky.
„Odchyt holubů do klecí a jejich následné usmrcování plynem je nehumánní,
velice nákladné a z dlouhodobého hlediska neúčinné. Kladení otráveného zrní pak
je v přímém rozporu se zákonem. Výzkumy ve Švýcarsku prokázaly, že
usmrcování těmito způsoby vede pouze k omlazení populace, ne k jejímu snížení.
Holubi totiž velmi rychle zjistí, že v lokalitě po plošné likvidaci je
méně konkurence a tím i více potravy. Velmi rychle se tam proto opět přemístí.
Zkušenosti z mnoha evropských měst ukazují, že vhodnou a funkční alternativou
jsou městské holubníky, o jejichž údržbu se starají ošetřovatelé. Holubi zde
mají pravidelný přísun potravy a vody, což je důvod, který je do holubníku
přitáhne i z dalekého okolí a udrží je, aby zde zůstali. Ošetřovatelé navíc
pravidelně kontrolují zdraví holubů a zajišťují jim veterinární péči. Holubi
jsou tak zcela zdraví,“ popisuje fungování těchto zařízení Korec.
Taková místa
mají podle Korce na své okolí pozitivní vliv. „Holubi zde tráví až 80 procent času a neznečišťují tak dále budovy,
památky a okolí. Vajíčka se odebírají a nahrazují atrapami, čímž dochází ke
kontrolované regulaci. Zkušenosti ze sousedního Německa či Rakouska, ale i
Nizozemí ukazují, že tato metoda dlouhodobě funguje,“ doplňuje Korec.
Záchranná
stanice pro holuby, která vznikla na pozemcích Ekospolu v pražských
Bohnicích. FOTO: Holubi v nouzi z.s.
K průkopníkům
městských holubníků u nás patří hlavní město Praha, která už v roce 2022
vybudovala městský holubník na půdě jednoho z domů u Mariánského náměstí. Město
tím mimo jiné reguluje počet holubů v historickém centru. O holubník
pečují pracovního Záchranné stanice Lesů hl. m. Prahy, kteří pravidelně část
vajec odebírají a vyměňují za atrapy. Městské holubníky dlouhodobě podporuje
také táborská zoologická zahrada a její generální sponzor developerská společnost
Ekospol. Ta před časem věnovala spolku Holubi v nouzi pozemek
v pražských Bohnicích, kde vznikla záchranná stanice pro holuby. Starají
se tam hlavně o hendikepované holuby z pražské záchranné stanice, kteří
měli být utraceni. Aktuálně Ekospol jedná s vedením radnice Prahy 7 o
vybudování nového městského holubníku na území této městské části. Polovinu
nákladů péče o holuby včetně jejich krmení by financoval právě Ekospol.
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší
soukromá zoo v Česku ZOO Tábor
patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od
insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji
zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce
2025 ji navštívilo 119 400 lidí. ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným
místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského
kraje. Zoo je v zimním období otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od
9:00 do 16:00.
Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je
reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o
návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze
nalézt na webu www.zazubra.cz.
Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor
je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější
záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování
spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně ZOO Tábor vlastní přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným
druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním
sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře
Okomentovat