Stejně jako samice velblouda Amara přicestoval z Dánska do Tábora také nejinteligentnější pták na světě. Samice papouška nestora kea Ikki vyrůstající dosud v kodaňské zoo doplnila samce Tapua, který v táborské zoo žije už déle. Očekává se, že vytvoří chovný pár. Jak se nové obyvatelce ptačího domu daří a zda si se svým partnerem už padli do oka, se můžete přijít přesvědčit už tuto sobotu. Speciální komentované krmení spojené s přivítáním v Táboře začne už v jedenáct hodin.
Samice ohroženého
papouška nestora kea Ikki z dánské zoo je nejnovějším přírůstkem táborské
zoologické zahrady. Veřejnost se s ní seznámí už v sobotu v 11 hodin.
FOTO: ZOO Tábor/Martin Ondruch
„Ikki si s Tapuem padli velmi rychle do oka. Hlavně Tapu nemůže
z naší nové krasavice spustit oči. Přesvědčit se o tom můžete například tuhle
sobotu od jedenácti hodin, kdy začne speciální setkání u nestorů. Ošetřovatelé zájemcům
řeknou spoustu zajímavostí o životě těchto vzácných papoušků a možná budete i
svědky toho, jak tito mimořádně inteligentní ptáci vyřeší další zapeklitý
hlavolam. Budeme rádi, když i vy přijdete pořádně přivítat náš nový přírůstek,“
říká
mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka.
Kromě
speciálního vítacího komentovaného krmení se mohou návštěvníci těšit také na
komentovaná krmení dalších zvířat. Přesný rozpis je na webu zoo www.zootabor.eu.
Nestor kea žije ve volné přírodě pouze na jediném místě na světě –
na Jižním ostrově Nového Zélandu. Původně zde byl rozšířen velice hojně,
bohužel se postupem času stal velkým nepřítelem novozélandských farmářů.
Novozélandská vláda dokonce v 60. letech minulého století vypsala odměnu za
každého zabitého jedince. Následky byly katastrofální. V důsledku toho bylo
zabito na 150 tisíc papoušků. Došlo to tak daleko, že ho málem zcela vyhubili.
Od roku 1986 je proto chráněný a v roce 2017 byl zařazen i na Červený seznam
IUCN jako ohrožený druh. Aktuálně jich podle odhadů přežívá jen pár tisíc.
Nestor kea je pravděpodobně nejinteligentnějším ptákem světa,
který navíc umí používat jednoduché nástroje. „Některé historky o inteligenci těchto papoušků zní až neuvěřitelně,
přesto jsou věrohodně prokázaná. Například v kempu Aspiring Hut se kea
naučil otočit vodovodním kohoutkem. Na setkání v Mueller Hut bude jistě
dlouho vzpomínat i horolezec, kterého tento papoušek zamknul na záchodě. Svědci
popisují i jeho přetahování s kočkou o mršinu králíka. Pomoc trampa pak
jiný kea využil k ochraně před strakami, které ho napadly. Kea se schoval
za trampova záda a čekal, dokud člověk útočící ptáky neodežene. Prokázané jsou
také případy, kdy odmontoval ventilky od pneumatik. Navíc dokáže pomocí
upraveného klacíku spustit nastražené pasti na predátory, aby se dostal
k návnadě,“ přibližuje jen některé z těžko uvěřitelných příběhů
ředitel zoo Korec.
Právě studie z roku 2018 prokázala, že papoušci kea si umí
osvojit používání nástrojů. Pomocí klacíků spustili celkem 227 pastí
nastražených v horách Murchison, čímž se dostali k návnadě uvnitř.
Nejen že si vybírali klacíky potřebné velikosti, ale ještě je ohlodávali tak,
aby ho mohli prostrčit skrz mřížku pasti a dosáhnout tak na její spouštěč.
Vědci z Aucklandské univerzity jen o rok dříve popsali, že kea dokáže
počkat až 65 vteřin na partnera, který mu pomůže vyřešit úkol. Schopnost počkat
více než minutu byla dosud zaznamenána pouze u člověka. Vědci navíc také
prokázali, že v řešení kolaborativních úkolů je kea podobně efektivní jako
šimpanzi či sloni.
Velice zajímavé je i zjištění z roku 2020, kdy vědci zkoumali
šest jedinců z Willowbank Wildlife Reserve v novozélandském
Christchurchi. Keové se dokázali naučit, jaké žetony z nabízených musí
vybrat, aby získali pamlsek. Stejně zvládli spočítat vyšší šance na pamlsek při
výběru správné misky. Tento způsob statistického uvažování byl do té doby
prokázán pouze u šimpanzů.
Není divu, že jeho inteligenci a sociální i kognitivní procesy
zkoumá Vídeňská
univerzita, která ve spolupráci s Vídeňskou univerzitou veterinárního
lékařství provozují v rakouském Bad Vöslau unikátní Kea Lab.
Nestor kea je
endemit Nového Zélandu, obývá pouze hornaté oblasti západní části Jižního
ostrova. Měří okolo 46 centimetrů a váží 800 až 1000 gramů. Jde tak o
největšího létavého suchozemského ptáka Nového Zélandu. Jeho peří je olivově
zelené, pod křídly a na ocase přechází od žluté a červené až po modravou barvu,
což nejvíce vynikne při letu. Velice vzácně byli pozorováni i žlutí albinotičtí
jedinci. Pohlavní dimorfismus není výrazný, samci i samice jsou barevně stejní.
Živí se
většinou rostlinnou stravou, kterou doplňuje hmyzem, mršinami, larvami a savci.
Občas požírá i menší ptáky. U lidských sídlišť, převážně v kempech, vybírá
odpadky a vyjídá z nich zbytky jídla. V zimě, kdy je nedostatek
zdrojů potravy, vyklovává podkožní tuk uhynulých ovcí a troufne si i na živé
ovce.
Kea umí
velice dobře létat, přesto si hnízda hledá na zemi v norách pod kořeny či
ve skalních dutinách. Samice snáší dvě až čtyři vejce, na kterých sedí pouze
ona. Samec pro ni shání potravu. Krmí ji i první měsíc po vylíhnutí mláďat,
poté potravu pro mláďata shání oba rodiče. Další dva roky se pomalu
osamostatňují. Mladí jedinci si dokáží jídlo obstarat i poměrně neobvykle –
vyprosí si ho od dominantních dospělých samců.
Kea žije
v dlouholetých svazcích se stejným partnerem, spekulace o jejich polygamii
vědci nepotvrdili. Mediánový věk se odhaduje na pět let, pouze jen každý desátý
kea se dožije 20 let. Kvůli špatné přístupnosti potravy v zimě a velmi
nepříznivým podmínkám je úmrtnost mladých jedinců vysoká, první rok života
přežije méně než 40 procent papoušků. V zajetí se může dožít 30 až 40 let,
zaznamenán byl i padesátiletý jedinec.
Jde o
společenského papouška, který žije nejčastěji v pěti až patnáctičlenných
hejnech. V nich existuje jasně daná hierarchie, která nemusí být jen čistě
lineární. Vědci prokázali, že dominantní samec dokáže přinutit subdominantního
jedince ke spolupráci na úkolu, který je prospěšný jen pro dominantního samce.
Nejčastěji se v rámci skupiny soupeří o jídlo. Submisivní jedinci svou
podřízenost prokazují přikrčením a ústupem bokem či dokonce odletem.
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší
soukromá zoo v Česku ZOO Tábor
patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od
insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji
zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce
2025 ji navštívilo 119 400 lidí. ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným
místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského
kraje. Zoo je v zimním období otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od
9:00 do 16:00.
Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je
reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o
návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze
nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO
Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně
prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje
nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho
vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně ZOO Tábor vlastní přes 535 zvířat,
která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných
druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře
Okomentovat