Stavíme prahu

Nové druhy vzácných rostlin objevili vědci v rezervaci velkých kopytníků u Milovic. Jde o druhy, které tam před lety rostly, ale kvůli šíření agresivních druhů trav v těchto místech postupně vyhynuly. Nyní se vracejí díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů. První z nových bylin je rozrazil rozprostřený. Jde o vzácnější trvalku suchých vápnitých trávníků teplých oblastí České republiky. V červeném seznamu je řazen mezi druhy, kterým je potřeba věnovat pozornost. Jeho příbuzný rozrazil rezekvítek je naopak běžný a v Milovicích je dokonce součástí takzvaného jarního aspektu. Spolu s bíle kvetoucími jahodami, ptačincem velkokvětým a zejména se žlutě kvetoucím pryšcem chvojkou na jaře určuje barevné tóny kvetoucích koberců na milovických pastvinách. Druhou milovickou novinkou je bělolist rolní, jednoletka suchých trávníků s nezapojeným drnem. Je to typický zástupce bylin, které kdysi bývaly běžné, ale v současné krajině příliš intenzivně udržovaných a hnojených luk s h...

Další ohrožený druh české přírody, který v tuzemské krajině rychle mizí, se poprvé objevil v rezervaci divokých koní a dalších velkých kopytníků u Milovic. Vědci tam při sledování lokality zaslechli volání chřástala polního. „Chřástal polní patří mezi nejvíce ohrožené ptačí druhy Evropy. Proto nás velmi potěšilo, když jsme při obchůzce v rezervaci zaslechli jeho charakteristické volání,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Chřástal polní je středně velký pták, o něco menší než koroptev, se štíhlým tělem o délce 22 až 25 centimetrů. Jeho životním prostředím jsou především louky, které nejsou intenzivně obdělávané. Potřebuje vegetaci, která je alespoň 20 centimetrů vysoká a zároveň není příliš hustá, aby se v ní chřástali mohli snadno pohybovat. Právě takovou mozaiku vytváří svoji pastvou divocí koně a další velcí kopytníci. V zemědělské krajině ohrožuje chřástali především velkoplošné kosení. Při něm jsou ničena nejen celá hnízda s vejci, ale zahynou na nich i sedíc...

Kdysi hojná, jehličnatá dřevina českých pastvin v posledních desetiletích z velké části vymizela z tuzemské přírody a dostala se na stránky Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Jalovec obecný tak následoval řadu druhů otevřené krajiny, které jsou kvůli příliš intenzivnímu hospodaření člověka na ústupu. Díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů ale jalovce znovu získaly vhodné prostředí v milovické rezervaci. Ochranáři je proto začínají znovu vracet do krajiny. Hned na začátku přitom museli vyřešit klíčový problém, kde získat vhodný materiál pro výsadbu. „Přímo v místě současných pastvin nepřežil jediný jalovec. Naposledy zde byly jalovce uváděny roku 2005. Protože je potřeba vysazovat dřeviny lokálního původu, nikoli dovezené z druhého konce republiky a už vůbec ne zakoupené někde v zahradnictví, hledali jsme nejbližší populaci jalovců,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Vědcům se nakonec díky štěstí a pečliv...

Vymírání hmyzu, včetně včel a motýlů, patří k největším problémům ochrany přírody v Evropě. Němečtí vědci přitom zjistili, že v posledních 25 letech ubylo ve Střední Evropě celých 75 procent hmyzu*. A nejde jen o to, že se počty motýlů, brouků a jiného hmyzu dramaticky snížily. Jde také o tempo, kterým tento proces probíhá. Hmyz mizí podle zjištění vědců osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi. Každý rok se celkový objem hmyzu sníží o 2,5 procenta. Ani v České republice není situace dobrá. „Například za posledních 60 let vyhynulo 19 druhů motýlů, polovina zbylých 142 druhů je ohrožená,“ upozorňuje entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd České republiky. Příčinou je ochuzení krajiny a nadužívání chemie v zemědělství. Řešení, které brání rychlému úbytku hmyzu, vyzkoušeli také vědci v České republice. Pastva divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů v bývalém vojenském prostoru Milovice obnovila zaniklou krajinnou mozaiku a vytvořila tak podmínky, které umožňují...

Dlouhých pět desetiletí chyběl ve stepní krajině v okolí Milovic ohrožený druh motýla – modrásek jetelový. Naposledy tam byl odborníky zaznamenán v roce 1967. Letos poprvé ho však vědci na pastvinách znovu spatřili. „Šlo o několik exemplářů, jak samečků, tak samiček. Z toho je zřejmé, že nešlo o ojedinělý výskyt migrujícího jedince,“ uvedl entomolog David Ričl, který od roku 2016 v bývalém vojenském prostoru provádí monitoring denních motýlů. Modrásek jetelový vyhledává typ krajiny, který u Milovic obnovuje pastva divokých koní a dalších velkých kopytníků. Tedy suché a velmi květnaté krátkostébelné stepi až lesostepi s nízkou a řídkou vegetací. „Zároveň jde o druh motýla, který na rozdíl od mnoha jiných zvládá přelety na větší vzdálenosti. To mu umožňuje osídlit místa, kde pro jeho výskyt vzniknou vhodné podmínky,“ doplňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Modrásek jetelový v minulosti patřil po celém území státu v nížinách a pahorkatinách k nejhojnějš...

Nového obyvatele mají stepi v bývalém vojenském prostoru u středočeských Milovic. Vědci tam poblíž obce Lipník poprvé zaznamenali výskyt exoticky vyhlížející kudlanky nábožné. Velký, sytě zelený až hnědý hmyz, jehož trojúhelníková hlava s velkýma očima připomíná vyobrazení mimozemšťanů ze sci-fi komiksů, se přitom ještě před dvěma desetiletími vyskytoval hojně jen na Jižní Moravě. „Vlivem změn klimatu a růstu průměrných teplot se však postupně šíří směrem na sever,“ uvedl Michal Perlík z Jihočeské univerzity, který v milovické rezervaci provádí monitoring blanokřídlého hmyzu. Právě on v rámci výzkumu samotářských včel, kutilek, vosíků, čmeláků a jiných blanokřídlých letos kudlanku nábožnou v milovickém vojenském prostoru objevil. Nejblíže aktuálnímu nálezu byly kudlanky hlášeny v roce 2017 jen deset kilometrů daleko od Lysé nad Labem. „To není pro relativně mobilní kudlanky velká vzdálenost, takže jejich výskyt v bývalém vojenském prostoru u Milovic, kde jsou velké plochy stepních biot...

Stáda divokých koní a zpětně šlechtěných praturů budou patřit mezi náměty premiérového pořadu   Zázraky přírody . Na programu ČT1 se objeví v hlavním vysílacím čase. Zábavnou show, kde největší hvězdou je příroda sama, tradičně provázejí moderátoři Maroš Kramár a Vladimír Kořen. Pozvání tentokrát přijala olympijská vítězka Eva Samková, moderátor Dalibor Gondík, herec Otakar Brousek mladší a hudebník Petr Vondráček. Diváci uvidí nejen velké kopytníky z milovických pastvin ale také výbušný recept a mnoho pokusů, které si zájemci mohou vyzkoušet doma. V závěrečném experimentu oba moderátoři napochodují rázným krokem přímo na vojenský výcvik. „Záběry, které se podařilo tvůrcům natočit, jsou opravdu nádherné. Navíc do jednoho pořadu se vše zajímavé nevešlo, takže v současné době plánujeme další natáčení, které se tentokrát bude věnovat zubrům,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Není to poprvé v letošním roce, kdy unikátní zvířata z milovické rezervace ...