Přeskočit na hlavní obsah

Exoticky vyhlížející kudlanka se poprvé objevila v bývalém vojenském prostoru u Milovic

Nového obyvatele mají stepi v bývalém vojenském prostoru u středočeských Milovic. Vědci tam poblíž obce Lipník poprvé zaznamenali výskyt exoticky vyhlížející kudlanky nábožné. Velký, sytě zelený až hnědý hmyz, jehož trojúhelníková hlava s velkýma očima připomíná vyobrazení mimozemšťanů ze sci-fi komiksů, se přitom ještě před dvěma desetiletími vyskytoval hojně jen na Jižní Moravě.

„Vlivem změn klimatu a růstu průměrných teplot se však postupně šíří směrem na sever,“ uvedl Michal Perlík z Jihočeské univerzity, který v milovické rezervaci provádí monitoring blanokřídlého hmyzu. Právě on v rámci výzkumu samotářských včel, kutilek, vosíků, čmeláků a jiných blanokřídlých letos kudlanku nábožnou v milovickém vojenském prostoru objevil.

Nejblíže aktuálnímu nálezu byly kudlanky hlášeny v roce 2017 jen deset kilometrů daleko od Lysé nad Labem. „To není pro relativně mobilní kudlanky velká vzdálenost, takže jejich výskyt v bývalém vojenském prostoru u Milovic, kde jsou velké plochy stepních biotopů, byl otázkou času,“ dodává Michal Perlík.

Kudlanky patří mezi dravý hmyz příbuzný švábům, který dokáže výborně využívat svého maskování. Umí velmi trpělivě číhat na svoji kořist, především drobný hmyz, který chytají rychlým výpadem svých šavlovitých předních nohou a hned jej za živa sežerou.

Lovecké schopnosti však nejsou to hlavní, co kudlanky nábožné „proslavilo“. Jsou známé především kvůli svému partnerskému životu. „U kudlanek se vyskytuje takzvaný sexuální kanibalismus. To znamená, že samička během páření požírá samečka od hlavy, zatímco zbytek těla pokračuje v plnění partnerských povinností. Samička tak od samečka získá nejen geny, ale také bílkoviny na vývoj velkého množství vajíček. Vyvolený ženich si pak může být skutečně jist, že pro své děti udělal vše, co bylo v jeho silách. Není to však pravidlo, ve skutečnosti totiž samečci kusadlům samiček často uniknou a zkouší štěstí jinde,“ doplňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Kudlanka nábožná je vybavena také dalšími výjimečnými schopnostmi. Podobně jako jiné druhy kudlanek dokáže otočit hlavu o 360 stupňů, aniž by hnula tělem.

Kudlanka nábožná není jediným druhem, který se do milovické rezervace rozšířil z jihu v důsledku změn klimatu. „Z podobných důvodů doputoval do této oblasti také šakal, jehož původní areál rozšíření je až na Balkáně a Dunajské nížině,“ připomněl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina. V milovické rezervaci vědci před časem vůbec poprvé prokázali rozmnožování šakala mimo jeho souvislý areál rozšíření.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Hello bank, Printwell, JK Jitka Kudláčková, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, ZOO Tábor, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...