Přeskočit na hlavní obsah

Nový byt si nejlépe vyberete v Praze 9, nejhorší nabídka je v nejužším centru města


Zájemci o nové bydlení v hlavním městě nemají lehkou pozici, dostupných bytů je stále méně. Přesto existují lokality, kde je výběr o něco lepší. Nejvíce dostupných bytů nabízí developeři v Praze 9, kde si lidé mohli vybírat z celkem 822 bytů. Naopak v nejužším centru Prahy je situace zcela opačná – ceníky developerů jsou zde velmi prořídlé. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti Ekospol, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.
Počet dostupných nových bytů v cenících developerů se už delší dobu pohybuje na třítisícové hranici. Nabídka tak pokryje pouze půlroční poptávku. V některých lokalitách ale není situace tak tragická. „Nejlepší výběr nových bytů je v Praze 9. Druhé místo patří Praze 5 se 721 nabízenými novými byty. Třetí pozici obsadila díky velkému projektu v Modřanech Praha 4, kde developeři aktuálně nabízí celkem 643 nových bytů,“ přibližuje prodejní statistiky analytik společnosti Ekospol Matyáš Hančl.

Praha 9 vede také z hlediska nejnižší průměrné ceny. Ta zde dosahuje 82 112 korun za metr čtvereční, zatímco v Praze 4 se platí průměrně 86 862 korun za metr čtvereční. Nejdražší z první trojky městských částí, kde se nabízí nejvíce nových bytů, je Praha 5. Tam se průměrná cena za metr čtvereční dostala až na 96 368 korun.
Naopak na druhé straně žebříčku, jak z pohledu počtu nabízených bytů tak jejich ceny, zůstává nejužší centrum města. „Nejméně bytů, celkem 60, evidují ceníky developerů v Praze 1, kde je i nejvyšší průměrná cena nabízeného nového bytu. Zájemce si musí připravit 166 792 korun za metr čtvereční. Podobně je na tom také Praha 2, kde je v nabídce 73 nových bytů s průměrnou cenou 157 598 korun za metr čtvereční,“ doplňuje analytik Hančl.
„Lidé hledající nové bydlení dlouhodobě preferují okrajovější části města uprostřed zeleně s dobrou dopravní dostupností a plnou občanskou vybaveností. Výraznou roli hraje také výrazně nižší cena, kterou za byt v těchto místech zaplatí, což jasně dokazují naše statistiky. Byty v užším centru budou kvůli nákladnějším pozemkům vždy mnohem dražší. Poptávka po nich proto bude vždy pouze minoritní,“ tvrdí generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR Ekospolu.
Data dostupných bytů doplňují prodejní statistiky, které Ekospol zveřejnil v minulých týdnech. Podle nich se ve druhém čtvrtletí letošního roku prodalo v hlavním městě celkem 1292 nových bytů, od začátku roku jich pak bylo už 2452. To ve srovnání se stejným obdobím loňského roku představuje pokles o takřka pětinu. Cena nového bytu v ceníkách developerů vzrostla na konci prvního pololetí o dvacet procent na 92 917 korun za metr čtvereční. Nejvíce nových bytů, celkem 542, se prodalo v Praze 9. V Praze 5 si pak lidé během prvních šesti měsíců letošního roku koupili 526 nových bytů.

Dostupné nové byty v jednotlivých městských částech
Lokalita
Počet
Průměrná cena za m2
Praha 1
60
166 792
Praha 2
73
157 595
Praha 3
108
108 058
Praha 4
643
86 862
Praha 5
721
96 368
Praha 6
195
98 128
Praha 7
123
89 512
Praha 8
189
112 695
Praha 9
822
82 112
Praha 10
365
83 011
CELKEM
3299
92 917
Zdroj: Ekospol

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...