Přeskočit na hlavní obsah

Českému stavebnictví se stále daří, bytová výstavba ale sektoru v růstu příliš nepomáhá


České stavebnictví pokračovalo v růstu i v srpnu, kdy stavební produkce podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně reálně vzrostla o 11,9 procenta. Meziročně však stavební firmy zahájily o 5,9 procenta bytů méně. Velmi špatně na tom zůstává hlavní město, kde ČSÚ eviduje od začátku roku jen 1607 zahájených bytů v bytových domech.
Po rekordně nízkém přírůstku pouhých 20 bytů zahájených v červenci se v druhém prázdninovém měsíci sice situace zlepšila, ale jen zdánlivě. Ani 448 nových bytů, jejichž stavba podle statistiků začala v srpnu, totiž nedokáže kompenzovat předchozí mizerné měsíce a čtvrtletí, tvrdí developer Evžen Korec z Ekospolu. "Pořád totiž nejsme ani na úrovni pololetních prodejů, které letos dosáhly 2452 prodaných nových bytů. Na jeden zahájený byt tak nyní připadá jeden a půl prodaného bytu. Není proto divu, že ceníky developerů stále více řídnou," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

A to je letošní statistika zkreslená jedním projektem v Modřanech, kterému ČSÚ v květnu započítal rovných 800 zahájených bytů. Přitom v rámci tohoto projektu developer začal stavět zatím jen 250 bytů z první etapy. Z celkových čísel tak musíme odečíst minimálně 550 nezahájených bytů. Teprve pak podle Korce získáme reálný pohled na bytovou výstavbu v Praze.
"Že jde o pohled tragický, není potřeba zdůrazňovat. Něco málo přes tisíc zahájených bytů je opravdu extrémně málo. Aby se pokryla přirozená poptávka, bylo by nutné stavět minimálně 8000 nových bytů ročně. A vzhledem k zablokovanému stavebnímu procesu a nestavění v minulých letech, tak k dohnání deficitu by bylo potřeba stavět ještě více. Optimálně kolem deseti tisíc bytů každý rok. Projekty na to připravené jsou, bohužel zůstávají zaseknuté v nepřehledném povolovacím procesu mnohdy i dlouhá léta," upozorňuje Korec, podle nějž na to doplácí hlavně zájemci o vlastní bydlení, protože extrémně nízká nabídka neschopná pokrýt poptávku vede k růstu cen bytů.
"Nepovolování velkých developerských projektů pak vede k tomu, že z trhu prakticky vymizely nejlevnější byty, které ještě pár let zpátky tvořily jádro nabídky. Nyní se i cena nejmenších garsonek vyšplhala do takových výšin, že na ně často nedosáhne ani střední třída," říká Korec.
Nové vedení města, které vzejde z povolebních vyjednávání, by proto podle Korce nemělo otálet a vyřešení současné bytové krize by mělo vzít za jeden ze stěžejních úkolů. "Ve spolupráci s developery, kteří na trhu působí dlouhá léta, by mělo město okamžitě odblokovat povolovací proces a umožnit stavbu více velkých konkurenčních projektů. V návaznosti na to je nutné připravit také nové rozvojové plochy, kde by se dalo stavět. Nejen v centru, kde drahé pozemky dovolí stavět jen drahé byty, ale také v okrajových částech města. Jen tam může vzniknout bydlení dostupné pro většinu Pražanů," radí developer Korec.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...
Okomentovat
Další informace

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...
Okomentovat
Další informace