Přeskočit na hlavní obsah

Centrální úřad pro větší stavby rozsekne bytovou krizi, povolování totiž výrazně urychlí


Výrazně urychlit povolování bytových domů a dopravní infrastruktury má nová vyhláška, kterou připravila pražská radní Hana Kordová Marvanová. Podle ní by vznikl speciální stavební úřad, který by mimo jiné posuzoval všechny stavební záměry s hrubou podlažní plochou větší než čtyři tisíce metrů čtverečních. Spadaly by tak pod něj všechny rezidenční projekty s více než zhruba 60 byty. Jde o výrazný krok správným směrem, který byl potřeba už dávno, reaguje pražský developer Evžen Korec z Ekospolu. "Pokud by tu totiž centralizovaný stavební úřad zůstal, žádná bytová krize by v hlavním městě nenastala," tvrdí Korec.
Argumenty pro zavedení tohoto úřadu jsou podle Korce dvojí: jednak odborné i politické. "Začnu těmi prvními. V Praze nyní existuje 22 stavebních úřadů, které rozhodují o záměrech investorů. Místní stavební úředníci nejčastěji řeší drobné stavby a přestavby, jen občas jim na stole přistane náročnější projekt. Je přitom jasné, že je rozdíl rozhodovat o rekonstrukci rodinného domu nebo o výstavbě rezidenčního projektu s několika stovkami bytů. To první zvládne skoro každý, u druhého se často zapotí i zkušený odborník. Není divu, že jejich rozhodnutí často provází spousta nedostatků, kvůli kterým je nadřízený magistrátní odbor vrací zpět k přepracování," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospolu Evžen Korec.

"Považuji proto za nesmyslné, aby v každé městské části museli sedět špičkoví stavební úředníci zběhlí v povolování velkých staveb. Zcela jistě bude postačovat centralizovaný stavební úřad, který by koncentroval odborníky s největší praxí v povolování staveb. Vydělaly by na tom i stávající stavební úřady, které jen horko těžko shání odborníky a místa odborných referentů zůstávají dlouhou dobu prázdná," dodává Korec.
Vybavit tento centrální úřad nejmodernější technikou pak bude podle developera nepochybně jednodušší, levnější a rychlejší, než tuto techniku dodat do všech dvaadvaceti stavebních úřadů. Bez ohledu na to, že i ony si lepší techniku odpovídající jednadvacátému století zcela jistě zaslouží.
"Pokud jde o ono politické hledisko, tak centrální stavební úřad dokáže lépe odfiltrovat nejrůznější zájmy lokálních politiků, kteří na boji proti jakékoliv nové výstavbě často postavili své politické kariéry. V současnosti tak často prostřednictvím tajemníka městské části či přímo tlačí na úředníky stavebního úřadu, aby rozhodli podle jejich přání. Úředníci, kterým výši jejich odměn stanoví právě tajemník, pak nemají moc snahu nevyhovět. Toto by zavedením centrálního stavebního úřadu odpadlo," myslí si Korec.

"Je sice jasné, že městská část by měla mít možnost vyjádřit se k záměrům připravovaným na jejím území, ale na druhou stranu nemůže donekonečna blokovat stavby, které jsou významné z celoměstského hlediska. Nejde jen o byty, ale také potřebné silnice či jinou důležitou infrastrukturu. Obzvlášť, pokud s nimi počítá i platný územní plán. Personálně poddimenzované místní stavební úřady by naopak díky nové vyhlášce získaly dostatek času na povolování drobnějších věcí, které jsou podstatné z místního hlediska, ale celoměstský dopad nemají velký," prohlašuje developer.
Podobný princip už podle Korce dávno funguje ve zdravotnictví, kterým by se v tomto ohledu mělo stavebnictví inspirovat. Drobné a jednoduché zákroky provádí regionální nemocnice a na komplikované operace míří pacient do nadregionálního specializovaného centra. Stejně by to podle developera mělo platit i pro stavební investory.
"Zavedení centrálního stavebního úřadu, po němž volám už léta, je jeden z nejrychlejších způsobů, jak odblokovat zaseknuté povolování staveb, kvůli kterému mimo jiné výrazně zdražují nové byty," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...