Přeskočit na hlavní obsah

České stavebnictví by bez ukrajinských dělníků zkolabovalo


České stavebnictví stojí na kvalifikovaných ukrajinských dělnících. Bez nich by zcela zkolabovalo, tvrdí pražský developer Evžen Korec z Ekospolu. "Na stavbách po celé České republice dnes najdeme 90 procent ukrajinských dělníků, v některých specializovaných profesích pracují jenom Ukrajinci. A teď nemluvím o nejhorších pozicích ´námezdních dělníků´, které si asi většina obyvatel Česka představí, jakmile uslyší slovo Ukrajinec. Naopak jsou to vesměs kvalifikovaní, často vysokoškolsky vzdělaní lidé. Není výjimkou, že na stavbě najdete například vystudovaného učitele či lékaře. Mzda, kterou dostanou za práci na stavbě v České republice, je totiž výrazně vyšší, než jakou by často pobírali ve vysokoškolských pozicích na Ukrajině," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Tito lidé si podle něj své práce také mnohem více váží a jsou nesrovnatelně více motivovaní. "Uspět a získat práci v České republice totiž mnohdy znamená zabezpečení pro celou rodinu ponechanou na Ukrajině. Ti, kteří jsou šikovní a svou práci odvádějí co nejlépe, si tak u nás opravdu dobře vydělají. Každé stavební firmě je totiž jasné, že schopného člověka musí dostatečně zaplatit, jinak velmi reálně hrozí, že šikovného dělníka přetáhne někdo jiný. Na trhu jich je zoufalý nedostatek," tvrdí Korec.
Protože v situaci, kdy je míra nezaměstnanosti v České republice extrémně nízká a fakticky nulová, je třeba si přiznat, že ten, kdo skutečně pracovat chce, už pracuje. "A ruku na srdce – lidem, kteří dlouhodobě zůstávají na úřadech práce, Ukrajinci žádnou práci neberou. Ti by o jejich práci – pokud vůbec o nějakou – stejně nestáli," zdůrazňuje Korec.
"Češi o tuto práci jednak zájem nemají a jednak by v současnosti ani nebylo možné poptávku po těchto pozicích českými dělníky pokrýt. Jednoduše proto, že v našem stavebnictví tolik kvalifikovaných lidí nyní nemáme. Je to bohužel důsledek dlouhodobého nezájmu dospívajících i jejich rodičů o tyto (ale i většinu dalších) učebních oborů, které tak už léta zápasí s nedostatkem motivovaných učňů," říká Korec.
"Kromě nezájmu o řemeslo a manuální práci vůbec je tu však ještě jeden důležitý faktor, který je třeba zmínit, a tím je naprostá neochota Čechů stěhovat se za prací. Přitom se stačí podívat k našim západním sousedům do Německa, kde je pracovní mobilita a efektivita vůbec na zcela jiné úrovni," pokračuje pražský developer.
"Proto bychom si místo nadávání a zdůvodňování vlastní pohodlnosti měli vzít z Ukrajinců v České republice příklad. Za lepší prací a lepším výdělkem se neváhají stěhovat přes několik cizích zemí do míst, kde žijí sami bez svých rodin. Kde se navíc musí učit alespoň základům nového jazyka a přizpůsobit se jinému prostředí. Přitom průměrný pracovník u nás není ochoten stěhovat se kvůli práci byť jen o 50 kilometrů, natožpak třeba na druhou stranu republiky, kde zrovna někoho jako on potřebují. Dokud si tohle nepřiznáme a hlavně nezměníme, nemáme co si stěžovat na schopnosti a ochotu pracovat u druhých," připomíná šéf Ekospolu.
"A česká vláda by místo administrativních překážek měla zaměstnávání zkušených (nejen) ukrajinských dělníků více podporovat. Nejenže tím vyřeší problémy většiny průmyslových odvětví s nedostatkem zaměstnanců, ale pomůže tím motivovat i nezaměstnané Čechy. Třeba je pohled na pracovitého ukrajinského (ale například i slovenského, polského či vietnamského) zaměstnance přiměje k aktivnějšímu hledání práce. Vždyť co je lepší motivací, než pozitivní příklad," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...