Přeskočit na hlavní obsah

Praha chce vyřešit negativa krátkodobého ubytování, problém bytového trhu je ale jinde


Zlaté časy krátkodobého pronájmu nejspíš brzy skončí. Politické strany kandidující v Praze, kde je pronajímání bytů prostřednictvím platforem typu Airbnb nejčastější, slibují různou míru regulace. Po krátkodobých pronajímatelích jde i finanční správa, která od nich chce uhradit nedoplatky z miliardových příjmů. Podle Hospodářských novin pronajímatelé prostřednictvím Airbnb jen od ledna 2017 do letošního srpna utržili 6,3 miliardy korun. Na dani z příjmu a DPH tak stát jen v Praze, která se na těchto tržbách podílela 95 procenty, tratí takřka půl miliardy korun ročně. Dalších 50 milionů korun chybí i pražskému magistrátu za neodvedené turistické poplatky.

Kromě této finanční ztráty státního i magistrátního rozpočtu se krátkodobému ubytování dává za vinu také růst cen bytů a nájmů v hlavním městě. Krátkodobé pronajímání bytů může částečně ovlivnit ceny nájmů v centru města, kde k pronájmům přes Airbnb dochází především. Pro trvalé bydlení však lidé dlouhodobě preferují okrajovější lokality, které naopak turisté vyhledávající tento typ ubytování prakticky opomíjejí. Na cenu bydlení zde to tak nemá prakticky žádný vliv, tvrdí pražský developer Evžen Korec.
To potvrdila i obsáhlá analýza Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), podle níž je vliv Airbnb na celkový rezidenční trh marginální. V Praze je podle této analýzy celkem 600 tisíc bytů, přičemž platforma Airbnb zprostředkovala bydlení na 14 700 různých místech. Nabízených bytů (či jen jednotlivých pokojů) ke krátkodobému pronájmu je tak podle CETA pouze 1,8 procenta bytového fondu. Většina z nich je přitom turisty využita v souhrnu méně než půl roku.
"Není proto nutné tuto službu výrazně regulovat či dokonce zakazovat. Nicméně nastavit stejná pravidla pro všechny, se mělo už dávno. Stejně tak zvýšit dohled nad tím, aby tito pronajímatelé odváděli stejné poplatky a dodržovali stejná pravidla, jako všichni ostatní. Služba totiž raketově rostla hlavně proto, že majitelům bytů zůstávaly na účtech peníze na neodvedených daních. Ročně to byly stovky milionů korun. Pokud o tento nelegální bonus díky důslednější kontrole finanční správy nyní přijdou, mnozí se nejspíš vrátí ke klasickému dlouhodobému pronájmu. Solidní a pravidelně platící nájemník se totiž vyplatí více, než střídající se skupiny ukřičených turistů," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...