Přeskočit na hlavní obsah

Zazimujte chatu správně, cenné věci odvezte nebo alespoň zamaskujte


Počasí se pomalu ale jistě chystá předat nadvládu zimě a mnoho chatařů se proto chystá svou druhou nemovitost připravit na zimní spánek. Několik měsíců tak bude jejich letní sídlo bez dohledu, což výrazně nahrává všem nepoctivcům. Policie každoročně eviduje několik tisíc vykradených rekreačních objektů, počet vloupání však bude nejspíš ještě o něco větší. Přestože odhodlaného zloděje neodradí sebelepší zabezpečení, některá opatření mohou nevítaného pobertu odradit. Například důkladné zabezpečení vstupních dveří a oken.

„Zazimování chaty řeší její majitelé každý rok, proto už to považují za rutinu. Přesto stále mnozí chataři a chalupáři dělají stejné chyby a poté se diví, proč zrovna je vykradli. Zcela zásadní je nenechávat v opuštěné nemovitosti cennosti a nejlépe ani zahradní techniku. Právě to jsou věci, které mohou zloději nejlépe udat v nejbližší zastavárně. Pokud je necháte tak, že jsou vidět oknem, či je dokonce necháte válet různě po zahradě, je to pro zloděje ta nejlepší pozvánka,“ varuje mluvčí společnosti Ekospol Filip Sušanka a dodává, že důležité je také důkladně zabezpečit všechna vstupní místa.
„Okenice by měly být zabedněné a zamčené, stejně jako vstupní dveře, které by měly být vybavené kvalitním zámkem vyšší bezpečnostní třídy. Petlice a kvalitní zámek patří také na dveře od garáže, stodoly či jiných hospodářských stavení. Okna je také dobré chránit bezpečnostní fólií,“ radí mluvčí Sušanka.

Zloděje nejvíce lákají budovy, které vypadají dlouhodobě opuštěné. Proto je dobré vytvořit zdání, že za na chatě někdo stále bydlí. „Existuje spousta časových spínačů, které mohou i nepravidelně rozsvěcovat světla či pouště televizi. Výhodou jsou také ochotní sousedi, kteří pravidelně vyberou poštovní schránku či v případě potřeby odhrnou od chaty sníh. Zároveň vás mohou upozornit v případě, že se kolem chaty děje něco podezřelého,“ doplňuje Sušanka.
Ani sebelepší zabezpečení však nemusí vždy pomoci. Pokud se chce zloděj do chaty dostat, tak se do ní časem dostane. V takovém případě je vhodné minimalizovat škody. „O odvezení cenných věcí jsem už mluvil. Mnoho lidí však zamyká i vnitřní dveře, což je zbytečné. Pokud už zloděj překonal vstupní zabezpečení, zámek na dveřích mezi místnostmi ho nezastaví. Pouze vám zvýší škodu tím, že interiérové dveře poškodí. Pro lepší jednání s pojišťovnou se vyplatí před posledním odjezdem všechno důkladně vyfotit, jak interiér tak i venkovní zabezpečení. Doporučuji také na jednom místě schraňovat doklady od zakoupených věcí, což ulehčí určení jejich hodnoty,“ doporučuje Sušanka z Ekospolu.
Ne vždy škodí jen zloději
Zloději však nejsou jedinými nevítanými návštěvníky, kteří mohou napáchat velké škody. Nepříjemnosti mohou v opuštěné chatě způsobit i myši, které v zimě pátrají po potravě. Na chatě proto nenechávejte žádné jídlo, které by pro ně mohlo být lákadlem. Ušetříte si námahu s úklidem a dezinfekcí celé chaty, myši umí udělat velký nepořádek. „Chatu proto zkontroluje a v dostatečném předstihu před zimou opravte všechny díry, a to nejen kvůli myším, ale i dešti a sněhu. Nevětraná, vlhká chata je ideální prostředí pro plíseň. Vyčistěte okapy, aby sníh mohl při táni ze střechy bez problémů odtékat. Nezbytné je také vypnout elektřinu a vypustit vodu. Ta by v případě zmrznutí mohla vlivem roztažnosti potrhat potrubí, nebo zničit boiler,“ podotýká Sušanka

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...