Přeskočit na hlavní obsah

Růst českého stavebnictví skončil, v říjnu mírně kleslo. Vrátí se krize z minulých let?

České stavebnictví, které v minulých měsících zažívalo období růstu, se musí připravit na hubenější sezónu. V říjnu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesla stavební produkce meziročně o 0,3 procenta, v porovnání s předchozím měsícem byla nižší o 0,6 procenta. Může se sice zdát, že takto nepatrný pokles nic zásadního neznamená, přesto je opatrnost na místě, upozorňuje developer Evžen Korec z Ekospolu s tím, že jde o vyvrcholení trendu patrného v předchozích měsících. "Růst stavebnictví totiž postupně zpomaloval, až se dostal do říjnového poklesu. Nikterak tomu nepomohla ani bytová výstavba, v celém Česku firmy dokončily o pětinu bytů méně než loni," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.


Málo příznivá čísla opět přišla hlavně z pražského rezidenčního trhu, když se v říjnu dokončilo v bytových domech jen 251 nových bytů. "To je v podstatě jeden středně velký rezidenční projekt. Takové množství je extrémně malé. Problém je, že nejde o jednoměsíční výkyv, ale setrvalý stav. Od začátku roku se v hlavním městě dokončilo jen 3674 bytů v bytových domech, což ani zdaleka nestačí pro přirozenou obnovu bytového fondu. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) uváděl, že je nutné na trhu dodávat každý rok kolem 6000 nových bytů. Tuto hranici však bytová výstavba překonala od roku 2010 pouze jednou v roce 2016 a i tehdy to bylo jen o fous (konkrétně o 92 bytů)," upozorňuje Korec.
Nová analýza přitom říká, že vhledem k pravidelnému každoročnímu zániku části bytového fondu a očekávanému zrychlenému růstu počtu Pražanů bude potřeba dodávat na trh každý rok až 13 000 nových bytů. "To se však za posledních 20 let nepodařilo ani jednou, od roku 2006 dokonce počet dokončených nových bytů nepřesáhl desetitisícovou hranici," zdůrazňuje šéf Ekospolu.

Problém přitom podle Korce není v nedostatku projektů. "V přípravné fázi jsou jich stovky s desítkami tisíc nových bytů. Jen Ekospol nyní chystá 17 projektů se 7000 byty. Zásadní brzdou však je zablokovaný proces povolování nových staveb, který současnou tristní situaci způsobil. Není možné, aby povolování projektu s několika stovkami bytů trvalo pět a více let. Nota bene, pokud je takový záměr v souladu s platným územním plánem. Některé stavební úřady, místo aby takové projekty povolovaly bez zbytečných průtahů, často podléhají nezákonným tlakům místních samospráv a udělení souhlasu neodůvodněně oddalují," tvrdí Korec.
"Vedení Prahy by proto mělo výrazně tlačit na jednotlivé městské části, aby tolik potřebnou bytovou výstavbu, která je jedním z nejdůležitějších celoměstských zájmů, nesmyslně neblokovaly. Nebo si snad lokální politici myslí, že právo bydlet ve vlastním mají jen lidé, kteří už byty získali v minulosti?" apeluje pražský developer.

Komentáře

  1. Stavebnictví se prakticky zastavilo s Covidem a teď se jen těžko rozjíždí. Naopak fungují a prosperují služby jako servis šroubových kompresorů, které lidi využívají stále častěji. Holt nejsou finance na nové zařízení, tak se servisuje a servisuje. Ale tak ne že by to bylo vždy ke škodě. Ono občas je lepší něco poopravit, než zbytečně kupovat zbrusu novou věc. ;-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...