Přeskočit na hlavní obsah

Do nájemních vztahů se vrací smluvní pokuty i individuální úroky při prodlení s platbou


Novela občanského zákoníku, která vstupuje v účinnost už od 1. července, přináší do oblasti bydlení spoustu změn. Ve stínu často zmiňovaného faktického zrušení předkupního práva zůstává jiná novinka, která bude mít zásadní vliv na nájemní vztahy. Nově se do legislativního systému vrací možnost sjednávat v nájemních smlouvách smluvní pokuty a smluvní úroky z prodlení. Nájemníky by to mělo motivovat k lepší platební morálce a vlastníky nemovitostí pak více ochránit před případnými škodami způsobenými na pronajímaném bytu či domě.

Až dosud se úrok z dlužného nájemného odvozoval od aktuální repo sazby stanovené Českou národní bankou, která se zvýšila o osm procentních bodů. Reálně tak úrok z dlužné částky v minulých letech dosáhl jen maximálně deseti procent ročně. To pro neplatiče nebylo příliš motivující, desetiprocentní nárůst není příliš citelný.
Nově si obě strany budou moci sjednat jinou výši smluvní pokuty, například na denní bázi. Časté bývá ujednání o úroku v řádu desetin procenta z dlužné částky denně. To neplatiče nutí k tomu, aby svůj dluh co nejrychleji uhradil, jinak se jeho závazek zvětšuje každým dnem.
Novela také jasně říká, že jistotu skládanou nájemcem (často nepřesně označovanou jako kauci) může pronajímatel využít na úhradu dlužného nájemného nebo jiné povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy.
"Změna ale jakoby zamrzla na půli cesty. Stále totiž zůstal v platnosti maximální limit pro jistotu ve výši tří měsíčních nájmů. To se vztahuje jak na jistotu, tak i na smluvní pokutu, přičemž tento limit se nesčítá. To znamená, že sjednaná jistota ani právo na smluvní pokutu nesmí v součtu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Pokud tedy někdo má v nájemní smlouvě stanovenou jistotu v maximální výši, smluvní pokutu už do smlouvy zahrnout nemůže. Sjednaná jistota totiž v takovém případě zákonný limit zcela vyčerpala. Možná je samozřejmě kombinace, kdy například pronajímatel vybírá jistotu ve výši jednoho nájmu. Pak smluvní pokuta může dosahovat až výše dvojnásobku měsíčního nájemného. Jednodušší a mnohem účinnější by bylo, kdyby se limit trojnásobku vztahoval na každý institut zvlášť. Tedy jak ve prospěch jistoty, tak i smluvní pokuty," komentuje změnu generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...