Přeskočit na hlavní obsah

České stavebnictví stále hledá své koronavirové dno, v Praze se v červenci začalo stavět 46 bytů

 

České stavebnictví se letos ne a ne vymanit z obrovské krize, do které upadlo po jarních tvrdých protikoronavirových opatřeních. I v červenci totiž stavební produkce klesala dvouciferným tempem, konkrétně se meziročně propadla o 10,4 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Výrazně klesla i bytová výstavba, když v letošním sedmém měsíci začaly v celém Česku stavební firmy stavět o 11,3 procenta bytů méně než o rok dříve. Také dokončených bytů letos v červenci v porovnání s loňským rokem ubylo o 9,3 procenta.



Zásadní propad nastal hlavně v Praze, kde se začalo v červenci stavět pouhých 46 bytů v rámci nové výstavby. "To představuje jediný malý rezidenční projekt a to je opravdu velmi málo. Zvlášť, když k tomu připočteme červnových 137 bytů. Za dva měsíce se tak v hlavním městě nezačaly stavět ani dvě stovky nových bytů. To je velice tristní situace a výrazně to prohlubuje deficit dostupného bydlení na pražském trhu. Za sedm měsíců letošního roku se na území Prahy začalo v rámci nových projektů stavět jen 2599 bytů, což je výrazně pod dlouhodobou poptávkou po novém bydlení. Pokud se tento stav urychleně nezmění, těžko se ceny bydlení dostanou do rozumné úrovně dostupné široké vrstvě obyvatel," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Jediným způsobem, jak tomu pomoci, je podle Korce urychlení povolování nových staveb. "V různé fázi povolovacího procesu zůstávají jen v Praze zaseknuté tisíce rezidenčních projektů s desítkami tisíc nových bytů. Pokud by se je podařilo v nějaké rozumné době povolit, bytová krize by byla rázem ta tam. Pomoci by tomu mohl nový stavební zákon, který už schválila vláda. Jen doufám, že se nezasekne ve sněmovně a neutopí se v nepřehledném moři často protichůdných připomínek," podotýká pražský developer.

"Stejně tak pozitivní signál pro bydlení v Praze znamená iniciativa náměstka primátora Petra Hlaváčka a jeho týmu, který vytvořil pravidla pro spolupráci developerů s městem a jednotlivými městskými částmi. I to by mohlo obrousit staré spory a rozproudit tolik potřebnou výstavbu i v těch obvodech, kde ji až dosud místní politické reprezentace z principu odmítaly," tvrdí šéf Ekospolu.

Pravidelné statistiky ukazují, že stavebnictví patří k oborům, které letošní pandemie koronaviru a boj proti ní zasáhla nejvíce. "Stát by měl proto sektoru pomoc hlavně tím, že připraví dostatek projektů a pošle na ně peníze. Zároveň ale bez zásadního urychlení povolovacího procesu ani desítky miliard stačit nebudou. Zvlášť, když budou ležet ladem na účtech státních investorů. Bez stavebního povolení se totiž stavební stroje rozjet nemohou. A získat všechna povolení pro důležité infrastrukturní stavby trvá často i více než dekádu a půl. Už abychom měli nový stavební zákon, který slibuje stavební povolení do jednoho roku," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...