Přeskočit na hlavní obsah

Hypoteční trh posiluje koronaviru navzdory. Jen málo chybí k překonání celoročního rekordu

 

Koronavirová krize drtí jedno odvětví ekonomiky za druhým. Výrazně se propadá například průmyslová výroba či stavební produkce. Navíc se očekává masivní propouštění a krachy spousty firem. V této nepříznivé situaci přesto existuje jedna oblast, která jde výrazně proti tomuto trendu – hypoteční trh. Zájem o hypotéky je totiž v posledních měsících enormní. Banky v srpnu poskytly hypotéky v celkové výši 19,173 miliardy korun, což z letošního srpna činí nejsilnější osmý měsíc v historii ukazatele Fincentrum Hypoindex.



Nového historického maxima dosáhla průměrná výše hypotéky – v srpnu se dostala až na 2 791 673 korun. Oproti červenci tak vzrostla o 46 396 korun. Zcela jistě to souvisí s růstem cen nemovitostí, které si lidé na hypotéku pořizují. Pátým měsícem v řadě pokračuje také pokles průměrné hypoteční sazby, která se nyní dostala na 2,11 procenta. To je o čtyři bazické body méně než v červenci.

Letošní koronavirem spoutaný rok tak může být paradoxně pro hypoteční trh historicky tím nejúspěšnějším. "Velkou roli v tom mají samotné banky, které se přetahují o každého potenciálního klienta. Některé z velkých bank i v srpnu proto snižovaly sazby hypoték, aby získaly co nejvíce zájemců, nejlépe od konkurence formou refinancování stávajícího hypotečního úvěru. Kvůli nejistým vyhlídkám celé ekonomiky totiž banky výrazně zpřísnily posuzování nových zájemců o hypotéky bez předchozí úvěrové historie. Mnohem bezpečnější pro ně je (nejen) v současné době klient, který má za sebou mnoholeté bezproblémové splácení. Právě o takového dlužníka je největší boj," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

"Současná nejistá doba však může jakýkoliv pozitivní vývoj velmi rychle utnout. Stačí se podívat na výrazné nárůsty odhalených případů koronaviru a stále se zpřísňující protikoronavirová opatření. Nelze proto vyloučit, že časem dojde i k nějaké formě nuceného ekonomického útlumu, což by ještě více zhoršilo finanční situaci statisíců rodin,"upozorňuje Korec.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace