Přeskočit na hlavní obsah

Koronavirová krize potvrzuje: Dlouhodobý nájemník se vyplatí více než hlučný turista

 

Letošní pokračující koronavirová krize a s ní spojený výrazný propad cestovního ruchu jasně dokázal to, na co upozorňuji už delší dobu. Solidní dlouhodobý nájemník se vyplatí více než nestálý ukřičený turista. Jakkoliv může být myšlenka poskytovat volné bytové kapacity ke krátkodobému ubytování přínosná, z dlouhodobého hlediska zápory nikdy nepřeváží klady. Současná situace to jasně dokresluje. Česká asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí tento týden uvedla, že obsazenost bytů nabízených pomocí platforem typu Airbnb letos klesla až o 60 procent. Majitelům bytů, kteří se spolehli na tento typ pronájmu, tak zbyly oči pro pláč.



"Krátkodobé ubytování láká majitele nemovitostí hlavně na možnost získat vyšší jednorázový příjem. Turista za jednu či pár nocí zaplatí zákonitě více, než nájemce obývající byt celý měsíc nebo ještě déle. Mnoho vlastníků nemovitostí ale už nevidí druhou stranu věci. Aby opravdu dosáhli vyššího příjmu, museli by mít byt pronajatý po většinu měsíce. Ve skutečnosti ale budou i v běžné sezóně rádi, když se jim podaří dosáhnout padesátiprocentní obsazenosti. Pak samozřejmě výnos z krátkodobého pronájmu výrazně klesá," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Problémem je podle něj také časté střídání hostů. "Majitel totiž musí zajistit předání klíčů a po skončení pobytu je také od hostů převzít zpátky. Poté je potřeba byt uklidit, převléknout ložní prádlo, vynést koše a doplnit spotřebované hygienické přípravky. To je samozřejmě časově dost náročné, a pokud majitel bydlí od pronajímaného bytu dále, tak to i s cestou může zabrat i několik hodin. Řešením může být najmout si na tyto služby specializovanou firmu, kterých se na trhu v posledních letech objevilo už více. Jenže ty to zadarmo neudělají, naopak nechají si za to pořádně zaplatit. Tím se ale majitel pronajímaného bytu připravuje o podstatnou část zisku," doplňuje Korec.

"Nehledě na to, že se tímto typem podnikání často nadobro rozkmotří s obyvateli okolních bytů. Těm totiž časté střídání sousedů zpravidla velmi vadí. Nejde jen o to, že hlavně mladší cizinci bývají velmi hluční a jen neradi respektují večerku a noční klid. Obavy vzbuzuje už jen to, že do společných prostor vstupuje obrovské množství lidí, které nedokáže nikdo kontrolovat. Člověk, který v domě stráví maximálně pár nocí, také nemá takovou potřebu starat se o společné části domu. Nejen proto se už objevila první společenství vlastníků, která krátkodobé pronájmy ve svých stanovách zcela zakázala," pokračuje šéf Ekospolu.

Restrikce navíc mohou přijít i z centrální úrovně. "Hlavní město Praha i stát už delší dobu deklarují, že přijmou pravidla, která by možnost poskytovat krátkodobé pronajímání nemovitostí omezila. Nemyslím si, že je to správné. Stát ani samospráva by neměla zasahovat do toho, jakým způsobem vlastník se svým majetkem nakládá. Zvažované zákazy typu kolik dnů v roce může vlastník byt krátkodobě pronajímat, jsou návratem k socialistickému diktátu a vracejí naši zemi o třicet zpátky. Mnohem účinnější by bylo, kdyby představitelé města a státu mnohem více poukazovali na nevýhody krátkodobých pronájmů a zaměřili se na vyzdvihování přínosů dlouhodobých nájemců. Kromě toho mohou už nyní důsledněji vymáhat dodržování všech povinností včetně odvodů daní za tento typ podnikání. Současná krize jim v přesvědčování, že solidní dlouhodobý nájemce je výhodnější, výrazně pomohla," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...
Okomentovat
Další informace

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...
Okomentovat
Další informace