Přeskočit na hlavní obsah

Zbrklé rozvolňování povede k nárůstu mrtvých. Opatření zrušme, až nově nakažených bude méně než 500 denně, varuje pražský developer

Pražský developer a majitel Ekospolu Evžen Korec se jako vystudovaný molekulární biolog a genetik vyjádřil k plánovanému rozvolňování opatření přijatých v boji s koronavirovou nákazou. Paradoxně varuje před zbrklým uvolňováním restrikcí. Jeho komentář přinášíme celý:




Vláda představila nový mechanizmus uvolňování restrikcí nazývaný PES (Protiepidemický systém ČR). Ten je založený na výpočtu indexu rizika kalkulovaného z dosud známých parametrů epidemie COVID-19 a určuje, jaká opatření za jakého konkrétního stavu se uvolní.

Musím ale varovat před bezhlavou aplikací a neuváženým rozvolňováním pravidel. Možná to bude ode mě znít trochu paradoxně, protože i naši firmu Ekospol současná omezení zásadně zasáhla. A to už ani nemluvím o táborské zoologické zahradě, která kvůli dvojímu nucenému uzavření pro veřejnost sčítá milionové ztráty. K problematice se ale nyní vyjadřuji hlavně jako vystudovaný molekulární biolog a genetik a dlouhodobý vědecký pracovník Ústavu molekulární genetiky Československé akademie věd, kde jsem se podílel na vývoji diagnostik a vakcín.

Myslím, že některé parametry v PES by měly být zásadní a nepřekročitelné. Nemělo by se stát, že zlepšení mnoha méně významných ukazatelů by převážilo stagnaci či zhoršování jediného, byť zásadního ukazatele. Tím zásadním ukazatelem míním počet nově nakažených za den. Toto číslo ovlivňuje, kolik lidí zemře. Jestliže se nyní pohybujeme kolem 3000 nově odhalených případů denně, při dvouprocentní smrtnosti to znamená, že zemře ccca 60 lidí. Pokud nyní začneme rozvolňovat, začne se zvedat i počet nakažených a tím pádem i mrtvých.

Není to vůbec planá hrozba. Koronavirus zvyšuje počet mrtvých, a to nejspíš výrazně více, než se dosud uvádělo. Jasně to dokazují aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) zveřejněná tento týden v úterý. Z nich vyplývá, že letos v říjnu počet zemřelých v Česku výrazně vzrostl. Jen ve 42. týdnu tohoto roku zemřelo podle ČSÚ 2892 lidí. To je přesně o 819 úmrtí více, než je průměr předchozích čtyř let. Jde tak o nárůst o takřka 40 procent. Ministerstvo zdravotnictví přitom až dosud uvádělo, že ve 42. týdnu kvůli COVID-19 zemřelo 485 lidí. To je o něco více než polovina nárůstu uváděného ČSÚ. Je tedy možné, že v souvislosti s koronavirem zemřel takřka dvojnásobný počet lidí, než se dosud uvádělo. U řady zemřelých pravděpodobně nebyl virus ani vyšetřován.

Tato zatím poslední data ČSÚ navíc neukazují ten nejhorší stav. Týkají se totiž doby, kdy byl počet úmrtí teprve v polovině svého růstu. Průměr úmrtí se za tento 42. týden dostal k 69 za den, zatímco listopadový vrchol křivky ukazoval 213 úmrtí denně. Z tohoto pohledu byl zatím podle ministerstva zdravotnictví nejhorší 45. týden s 1479 mrtvými v důsledku COVID-19. Reálný nárůst mrtvých však bude nejspíš ještě vyšší, jak ukazuje rozdíl mezi daty ministerstva zdravotnictví a údaji ČSÚ za 42. týden. Odlišné údaje jsou jednoduše vysvětlitelné - skutečně nakažených nejspíš bude mnohem více, než kolik jich zachytí testy. Je jen otázkou, jak velká tahle skupina nezachycených nakažených je. Z dat ČSÚ nepřímo vyplývá, že by jich mohlo být jednou tolik, než kolik je oficiálně potvrzeno.

I proto musím důrazně varovat před bezhlavým uvolňováním současných omezení. Jakékoliv rozvolňování bude jen za cenu většího počtu zemřelých. Ideální by bylo počkat, až počet nově nakažených klesne pod hranici 500 denně. Teprve potom se můžeme pomalu vracet k normálu. Spěchat se v tomto případě rozhodně nevyplatí.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

generální ředitel a předseda představenstva Ekospol a.s., ředitel ZOO Tábor

vystudovaný molekulární biolog a genetik, spoluautor 11 patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než 20 vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech





Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...