Přeskočit na hlavní obsah

Prodaných nových bytů loni v Praze mírně ubylo, celkem developeři prodali 4910 bytů

 

Pražský rezidenční trh v loňském roce stejně jako ostatní obory ekonomiky zasáhla táhnoucí se koronavirová krize a opakované zavádění různých restrikcí. Hlavně zákazy vycházení a omezení mezilidských kontaktů výrazně zkomplikovaly prodej nových bytů. Ty tak loni v porovnání s předchozím rokem poklesly o 4,2 procenta na 4910 prodaných bytů. Ve srovnání s rokem 2018 však jde o nárůst o 8,4 procenta. Vyplývá to z podrobných analýz společnosti EKOSPOL, která monitoruje trh s novými byty v Praze už více než 14 let.



„Realitní trh se stejně jako ostatní segmenty ekonomiky musel loni vyrovnat s nečekaným protivníkem – celosvětovou koronavirovou pandemií, která na dlouhé týdny zmrazila takřka veškeré společenské dění. Tvrdě zasáhla i prodej bytů, hlavně v první jarní fázi, kdy nikdo pořádně netušil, co nás čeká. První přísná opatření v podstatě zmrazila prodeje bytů, protože zájemci o nové bydlení stále upřednostňují osobní kontakt s makléřem a vzdálená komunikaci jim příliš nevyhovuje. Lze to ostatně vidět na prodejních statistikách za druhé čtvrtletí, které byly nejhorší za posledních osm let,“ upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Postupem času se však realitní trh vzpamatoval. A to i částečně díky investorům, kteří v bytech hledají bezpečné uložení vlastních peněz. „Poslední tři měsíce loňského roku byly opravdu vydařené, prodalo se totiž 1530 nových bytů. Jde tak o nejlepší čtvrtletí od poloviny roku 2018. Kromě vyššího zájmu investorů svou roli hrály i velmi levné hypotéky, jejichž úrokové sazby loni výrazně padaly. Zároveň se díky různým vládním dotačních programům loni ještě naplno neprojevily dopady uzavření ekonomiky, takže lidé místo starosti o zaměstnání mohli řešit vlastní bydlení,“ dodává Korec.

Odhadovat další vývoj realitního trhu je nyní obtížné. „Řešení vlastního bydlení se příliš dlouho odkládat nedá, na druhou stranu lze očekávat obrovské problémy spousty firem po skončení vládních podpůrných programů. Ostatně první krachy a insolvence i poměrně významných společností lze sledovat už nyní. Na druhou stranu developeři podpoří horší poptávku domácností nabídkou cenově dostupnějších bytů. Ty předražené s cenovkou přesahující 120 tisíc korun za metr čtvereční už trh akceptovat nebude,“ myslí si šéf Ekospolu Korec, podle kterého bude rok 2021 návratem cenově dostupného bydlení.

 

 

EKOSPOL a.s. je dlouhodobým lídrem bytové výstavby v České republice. Během 29 let na trhu EKOSPOL úspěšně dokončil 57 velkých developerských projektů pro více než 10 000 spokojených zákazníků. EKOSPOL staví a prodává byty s optimálním poměrem ceny a kvality. Jako jediný z velkých developerů má všechny byty vyprodány před dokončením. Společnost EKOSPOL je podle magazínu Construction & Investment Journal řazena mezi 50 největších developerů střední a východní Evropy. EKOSPOL sponzoruje ZOO Tábor. Ohrožené druhy zvířat tak podpoří každý, kdo si u EKOSPOLU koupí byt. Navíc získá celoroční rodinnou vstupenku.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...