Přeskočit na hlavní obsah

Prvním letošním přírůstkem v táborské zoo je jehně ovce kamerunské

 

První letošní přírůstek v táborské zoologické zahradě na sebe nenechal příliš dlouho čekat. Už před pár dny se totiž narodilo jehně ovce kamerunské, které je tak prvním táborským mládětem letošního roku. Hnědobílé jehně neodradily ani současné nízké teploty a sněhová nadílka od toho, aby se po boku své matky vydalo prozkoumávat rozlehlý výběh. Návštěvníky však zatím vyhlíží marně, brány zoologické zahrady zůstávají kvůli koronaviru i nadále pro veřejnost uzavřené.

„Ovce kamerunská patří do skupiny západoafrických plemen, pro které je typické rovné držení uší. Pochází z hornatých oblastí afrického Kamerunu. Jde o menší plemeno, které je porostlé jen srstí, nikoliv vlnou. Proto na rozdíl od jiných ovcí nepotřebují stříhání,“ přibližuje nový přírůstek mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka a dodává, že ovce kamerunské lidé chovali už před deseti tisíci lety.


 

ZOO Tábor chová hned několik zajímavých ovčích plemen. Kromě běžné ovce domácí zde můžete nalézt také méně obvyklé ovce cápovy, Jákobovy, mongolské, ouessantské, somálské a právě kamerunské. Sledováním jejich rozdílů lze názorně vidět, jak se jeden živočišný druh díky evoluci postupem času přizpůsobil prostředí, ve kterém žije.



„Jsme rádi, že se naše zoologická zahrada rozrůstá i v těchto velmi těžkých časech. Kvůli nucenému uzavření jsme přišli o podstatnou část příjmů, tržby nám loni klesly o více než milion korun. Budeme proto velmi rádi, když nás naši příznivci a podporovatelé nenechají ve štychu a podpoří nás. Ať už třeba adopcí vybraného zvířete nebo koupí vstupenek či poukazů na zážitkové programy pro doby, kdy budeme moci opět přivítat návštěvníky. Už se nemůžeme dočkat, až se náš rozlehlý přírodní areál opět zaplní lidmi,“ podotýká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Nové jehňátko, všechna plemena ovcí, či jakékoliv jiné zvíře z táborské zoo, může každý podpořit jejich adopcí. Kromě volného vstupu získají adoptivní rodiče a sponzoři spoustu dalších dárků a benefitů. Stačí se podívat na web ZOO Tábor www.zootabor.eu, kde zájemci naleznou všechny potřebné informace. Už nyní lze také pořizovat poukazy na některý ze zážitkových programů, například Nocování v zoo nebo Den ošetřovatelem. Přes e-shop zoo lze koupit i její suvenýry či některou ze zajímavých knih.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2019 ji navštívilo 86 tisíc lidí. Od listopadu do března se zoo pro veřejnost otevírá pouze o víkendech od 9:00 do 16:00. Nyní je však kvůli nařízení vlády pro veřejnost uzavřená. Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 310 zvířat takřka 80 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...