Přeskočit na hlavní obsah

Nakrmte neposedné malé opičky malpy v táborské zoo

 

Chtěli jste se vždycky dostat tam, kam se běžní návštěvníci zoologické zahrady normálně nedostanou? Mrzelo vás, že oblíbená zvířata nemůžete sami nakrmit? Nyní si tyto sny můžete lehce splnit. Zoologická zahrada v Táboře nabízí návštěvníkům možnost nakrmit si hned několik exotických zvířat. Jedním z druhů jsou i hravé opičky malpy hnědé, které díky své neposednosti patří k nejoblíbenějším zvířatům vůbec. Neustále pobíhají po svém výběhu a z jejich nepřetržitých hrátek je dokážou vytrhnout jen ošetřovatelé s plnými mísami jídla. To rychle zapomenou i na nedokončené závody v akrobacii a letí k nabízenému občerstvení co nejrychleji. Co kdyby se na ně náhodou nedostalo? Ukořistěné jídlo si pak odnesou do bezpečí vysoko ve větvích, kde je při jejich hostině nikdo neruší.



Zažít opičí hodování z bezprostřední blízkosti může nyní kdokoliv. Táborská zoologická zahrada totiž v rámci zážitkového programu Jeden den ošetřovatelem nabízí exkluzivní možnost nejen podílet se na přípravě jejich jídla, ale dokonce je osobně (pod dohledem ošetřovatele) nakrmit. Při tom se samozřejmě dostanete až do výběhu a budete malpám na dosah ruky. Kromě malp se s ošetřovateli budete starat také o ostatní zvířata v zoo. Tak blízko se ke zvířatům návštěvníci běžně nedostanou. Tento mimořádný zážitek lze pořídit v eshopu táborské zoologické zahrady https://eshop.zootabor.eu/. Důležité je rezervovat si ho včas. Zájem je opravdu veliký, ale počet míst na každý den je proto omezen.

Mimořádný zážitek lze umocnit ještě přespáním přímo v areálu, v jednom ze čtyřlůžkových pokojů nebo osmilůžkovém apartmánu. Probouzet se tak zájemci budou společně s exotickými zvířaty a budou mít zaručeno, že je ráno uvidí jako první. Volných termínů do konce prázdnin už moc nezbývá, nicméně kdo chce ušetřit, může si zarezervovat pobyt mimo hlavní sezónu. Od 1. října totiž pořídí zážitkový program Nocování v zoo s výraznou slevou.


Malpy hnědé, které chová táborská zoologická zahrada, patří na seznam ohrožených druhů CITES. Pochází z oblastí Amazonie, a přestože většinu času tráví na stromech, potravu si hledají převážně na zemi. Jsou všežravé, nejčastěji jedí ovoce, bezobratlé živočichy a malé obratlovce. Silný dlouhý ocas jim slouží jako pátá končetina. Jsou velmi inteligentní a podobně jako šimpanzi dokážou používat jednoduché nástroje, například klacky ke shazování nedostupné potravy či přírodní misky k zadržování vody. Malpy byly pozorovány také při používání kamenů k rozbíjení ořechů, což kromě šimpanzů zatím u žádného jiného živočišného druhu zaznamenáno nebylo.

ZOO Tábor je jednou z nejmladších zoologických zahrad v Česku a zároveň rozlohou největší v jižních Čechách. Rozlehlý přírodní areál láká k příjemným procházkám uprostřed zeleně. Informační cedule poskytnou spoustu zajímavých informací a ponaučení. V táborské zoologické zahradě žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním partnerem je developerská společnost Ekospol.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...