Přeskočit na hlavní obsah

Stavebnictví pokračuje v mírném růstu, táhne ho i bytová výstavba

 

České stavebnictví v srpnu mírně rostlo, meziročně o 1,2 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejde nicméně o žádný důvod k velkým oslavám, může za to hlavně nízká srovnávací základna. Oproti červenci byla srpnová stavební výroba srovnatelná, narostla o pouhých 0,1 procenta. Sektoru pomáhá mimo jiné bytová výstavba, kdy během srpna bylo v rámci celé ČR zahájeno o 40,2 procenta bytů více než ve stejném měsíci loňského roku.



V celém Česku se tak během srpna začalo stavět 4503 nových bytů. V rodinných domech došlo k růstu počtu bytů o 17,2 procenta. V bytových domech zaznamenal ČSÚ růst počtu zahájených bytů dokonce o 140,9 procenta. Počet dokončených bytů v srpnu 2021 naopak meziročně klesl o 27,6 procenta na 2179 bytů.

Zdaleka nejvíce nových bytů začaly firmy stavět v Praze, kde ČSÚ jen za srpen eviduje celkem 1209 bytů zahájených v rámci nové výstavby. To hlavní město po dlouhé době dostalo na první místo bytové výstavby. Od začátku roku se totiž v Praze začalo stavět už 4612 nových bytů. Na druhé místo klesl dlouho vedoucí Středočeský kraj, kde firmy letos v rámci nové výstavby zahájily stavbu 4499 bytů. Třetí zůstává Jihomoravský kraj s 3146 zahájenými byty. Naopak nejméně, jen 443, se začalo stavět v Karlovarském kraji.

Z pohledu dokončených bytů nové výstavbě stále dominují střední Čechy s 3754 dokončenými byty. Druhé místo obsadilo hlavní město s 3040 dokončenými byty a třetí příčka patří jižní Moravě (2480 bytů). Přes tisíc nových bytů dokončily stavební firmy už jen v Moravskoslezském kraji (1477 dokončených bytů), Olomouckém kraji (1325 dokončených bytů), Plzeňském kraji (1263 dokončených bytů) a Jihočeském kraji (1103 dokončených bytů).

"Růst českého stavebnictví podle pravidelných statistik stále pokračuje. Na první a opravdu jen velmi povrchní pohled by se proto mohlo zdát, že se sektoru daří. Opak je ale pravdou, stačí se na statistická čísla podívat podrobněji. Vykazovaný růst je totiž způsoben velmi nízkou srovnávací základnou, stavební produkce byla loni kvůli koronavirové krizi hodně nízká. Aby se opravdu dalo mluvit o nějakém výraznějším oživení sektoru, musel by být letošní meziroční růst alespoň dvouciferný. Proti tomu však působí hned několik negativních vlivů, na prvním místě zásadní růst cen stavebních prací a materiálu. Stále ještě přetrvává vliv extrémně složité stavební legislativy, protože nový stavební zákon byl sice letos v létě schválen, v účinnost však bude postupně vstupovat až v následujících letech. Na výraznější oživení českého stavebnictví si tak ještě nějaký čas počkáme," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...