Přeskočit na hlavní obsah

Nový územní plán Prahy odblokuje stavební plochy a povede ke zlevnění nových bytů

Desetileté výročí si tento rok připomíná hlavní město. Přesně před deseti lety začala příprava nového územního plánu, který získal přezdívku metropolitní. Nyní se zdá, že se práce na tomto tolik potřebném dokumentu mohly konečně blížit do cíle. V dubnu začne veřejné projednání a vedení pražského magistrátu by nový územní plán chtělo schválit do konce příštího roku. Konečně by se tak vyřešil nevyhovující stav, kdy se všichni investoři staveb musí řídit podle územního plánu z roku 1999, což v konečném důsledku mimo jiné prodražuje nové byty, upozorňuje pražský developer Evžen Korec z Ekospolu.



"Současný územní plán platí od roku 2000 (schválen byl v roce předchozím) s tím, že po deseti letech mělo dojít k přijetí nového územního plánu a vytvoření nové zásoby rozvojových ploch pro novou výstavbu. To se ale nestalo a veškeré stavební záměry se dosud řídí podle zastaralého a vyčerpaného územního plánu. Stalo se očekávané a logické – pozemky vhodné pro novou výstavbu došly," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Na novou bytovou výstavbu to má významné dopady. "V podstatě se vyčerpaly dostupné volné pozemky. Platný územní plán už nenabízí vůbec žádné a de facto tak neumožňuje novou bytovou výstavbu. Developerům, kteří přesto chtějí stavět, nezbývá než pro každý projekt žádat o dílčí změnu územního plánu. To ale přípravu stavby prodlužuje v řádu mnoha let. Obojí, jak nedostatek pozemků, tak neúměrné průtahy, přitom nové byty výrazně prodražují," tvrdí pražský developer.

Jasným úkolem nového územního plánu hlavního města je podle Korce připravit dostatek rozvojových ploch vhodných pro stavbu velkých rezidenčních projektů. "Jen to povede k lepší dostupnosti bydlení, protože developeři už nebudou odkázaní jen na pár posledních předražených pozemků a nižší ceny přinesou také úspory z rozsahu při výstavbě. Nové byty tak budou dostupné většímu množství zájemců než nyní. Škoda jen, že si na nový územní plán ještě počkáme," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...