Přeskočit na hlavní obsah

Nový územní plán Prahy odblokuje stavební plochy a povede ke zlevnění nových bytů

Desetileté výročí si tento rok připomíná hlavní město. Přesně před deseti lety začala příprava nového územního plánu, který získal přezdívku metropolitní. Nyní se zdá, že se práce na tomto tolik potřebném dokumentu mohly konečně blížit do cíle. V dubnu začne veřejné projednání a vedení pražského magistrátu by nový územní plán chtělo schválit do konce příštího roku. Konečně by se tak vyřešil nevyhovující stav, kdy se všichni investoři staveb musí řídit podle územního plánu z roku 1999, což v konečném důsledku mimo jiné prodražuje nové byty, upozorňuje pražský developer Evžen Korec z Ekospolu.



"Současný územní plán platí od roku 2000 (schválen byl v roce předchozím) s tím, že po deseti letech mělo dojít k přijetí nového územního plánu a vytvoření nové zásoby rozvojových ploch pro novou výstavbu. To se ale nestalo a veškeré stavební záměry se dosud řídí podle zastaralého a vyčerpaného územního plánu. Stalo se očekávané a logické – pozemky vhodné pro novou výstavbu došly," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Na novou bytovou výstavbu to má významné dopady. "V podstatě se vyčerpaly dostupné volné pozemky. Platný územní plán už nenabízí vůbec žádné a de facto tak neumožňuje novou bytovou výstavbu. Developerům, kteří přesto chtějí stavět, nezbývá než pro každý projekt žádat o dílčí změnu územního plánu. To ale přípravu stavby prodlužuje v řádu mnoha let. Obojí, jak nedostatek pozemků, tak neúměrné průtahy, přitom nové byty výrazně prodražují," tvrdí pražský developer.

Jasným úkolem nového územního plánu hlavního města je podle Korce připravit dostatek rozvojových ploch vhodných pro stavbu velkých rezidenčních projektů. "Jen to povede k lepší dostupnosti bydlení, protože developeři už nebudou odkázaní jen na pár posledních předražených pozemků a nižší ceny přinesou také úspory z rozsahu při výstavbě. Nové byty tak budou dostupné většímu množství zájemců než nyní. Škoda jen, že si na nový územní plán ještě počkáme," uzavírá Korec z Ekospolu.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace