Přeskočit na hlavní obsah

Čeští vědci hlásí epochální nález. V pastevní rezervaci Milovice objevili nový druh prasete

Pastevní rezervace Milovice nepřestává vědce překvapovat. V posledních dnech zde objevili vědě dosud neznámý druh prasete. Zatím je příliš brzy na jednoznačné závěry. Jisté však je, že svou anatomií a zvláštní adaptací k létání se nový druh liší od všech druhů prasat, které dosud byly vědecky popsány.



Jakkoliv úsměvně může působit aprílové nafukovací prasátko, které přiletělo na pastvinu velkých kopytníků spolu s dalším množstvím lehkých plastů z nedaleké skládky komunálního odpadu u Benátek nad Jizerou, upozorňuje na vzrůstající problém zatížení přírody plastovými odpady. „V posledních dvou letech zaznamenáváme v pastevní rezervaci Milovice vzrůstající množství polétavého plastového odpadu. Každý týden trávíme hodiny jeho odstraňováním. Je to však nerovný boj, který nebere konce bez ohledu na to, kolik svého času sběrem odpadků trávíme. Naše auta se při každém průjezdu rezervací mění na popelářské vozy,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Pro milovickou pastevní rezervaci je typická savanovitá krajina kde se střídají plochy trávníků s roztroušenými dřevinami. Většina křovin zde patří mezi růžovité, které jsou vesměs vybaveny trny, jimiž se brání okusu zvěří. Polétavý plastový odpad se v trnitých křovinách snadno zachytává. Naprosto unikátní krajinný celek bývalého vojenského prostoru Milovice-Mladá tak funguje jako filtr, který plastový odpad zachycuje. „Každý jeden igelitový sáček je v trnitých větvích zašmodrchán větrem, takže zbavení jednoho keře odpadu znamená několik dlouhých minut času a ruce do krve rozdrásané trny. Keřů jsou zde statisíce, takže není v našich silách situaci dále zvládat,“ upozornil Miloslav Jirků.

Ochránci přírody spolu s vydatnou pomocí veřejnosti přitom zbavili většinu plochy milovických pastvin černých skládek a pozůstatků vojenské činnosti. Tuny odstraněných odpadů nejsou samozřejmě nikde vidět a návštěvníci mohou brát zdejší čistou krajinu jako samozřejmost. Ve skutečnosti jde o výsledek tisíců bezplatně odpracovaných hodin desítek lidí. Stálý příliv létajících plastových odpadků však tyto snahy hatí. „Dnes jsme proto požádali vedení skládky u Benátek nad Jizerou o spolupráci na řešení tohoto problému. Když se záplava plastů poprvé objevila před dvěma lety, předpokládali jsme, že šlo o jednorázovou nehodu. Nicméně ukazuje se, že jde spíše o jev trvalý, proto neustálé uklízení s pomocí dobrovolníků není dlouhodobě udržitelným řešením,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Kromě opakovaných dobrovolnických dnů zapojuje ochranářská organizace do odklízení větších černých skládek, stavební suti a dalších typů rozměrnějších odpadů také techniku. Jen loni tak na boj s odpady a černými skládkami musela vynaložit ze svého rozpočtu stovky tisíc korun. „Samozřejmě bychom tyto finance raději využili na jiné činnosti a aktivity, ale zbavit krajinu historické i současné zátěže je důležité. Ale je důležité, aby současně nevznikala zátěž nová,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...