Přeskočit na hlavní obsah

Nejenom oceány. Plasty zaplavují také světoznámou rezervaci velkých kopytníků

S rostoucím znečištěním plasty se v posledních dvou letech potýká rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Igelitové sáčky, tašky a jednorázové plastové obaly tam pravidelně zanáší vítr z necelý kilometr vzdálené skládky komunálního odpadu společnosti AVE u Benátek nad Jizerou.



Přestože skládka je v těchto místech od devadesátých let minulého století, výrazné problémy se znečišťováním nedaleké rezervace plasty se objevily až v posledních dvou letech. „Souvisí to s tím, jak skládka svou výškou přerostla okolní les, který ji poskytoval ochranu před větrem. Nyní je vrchol skládky vystaven poryvům větru a lehké plasty odtud létají kilometry daleko,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Drtivou většinu plastů sesbíraných v rezervaci tvoří jednorázové igelitové a mikroténové sáčky, plastové tašky, plastové fólie sloužící k balení elektroniky nebo polystyren. Opakované znečišťování rezervace jednorázovými plasty ukazuje, že současný systém třídění a recyklace nefunguje dobře. „Plasty zanesené větrem ze skládky sesbíráme a vždy odneseme do žlutého kontejneru. Kvůli tomu, že jsou nevhodné k dalšímu zpracování, jsou však odvezeny na skládku. Odtud je vítr rozfouká zpět do rezervace, kde je sesbíráme a odneseme do žlutých kontejnerů… Tento nekonečný koloběh plastů určitě nenaplňuje představy cirkulární ekonomiky tak, jak byla původně zamýšlena,“ doplnil Dalibor Dostál.

V minulých dnech se uskutečnilo jednání se zástupci benátecké skládky, na které představitelé společnosti AVE přislíbili poskytnutí pracovníků na odklízení plastové zátěže z rezervace. „Za vstřícný přístup jsme velmi rádi. Samotné uklízení je ovšem jen část problému. Soustavné znečišťování rezervace plasty ukazuje, že Česká republika i Evropská unie musí podniknout výrazně důraznější kroky k omezení jednorázových plastů. Igelitové tašky a sáčky již zakázaly desítky zemí světa, včetně mnoha rozvojových států. Česko a EU má v tomto ohledu značné zpoždění,“ konstatoval Dalibor Dostál.

Úplný zákaz igelitových tašek platí například v Itálii, Francii, Číně, Indii, Maroku nebo Keni. Částečný pak v USA, Kanadě, Austrálii nebo Brazílii. V České republice byl v roce 2018 zaveden zákaz bezplatného poskytování igelitových tašek. „Toto opatření je však zcela nedostatečné. Nejenom znečištění milovické rezervace velkých kopytníků, ale i téměř všudypřítomné plastové sáčky na polích, v příkopech u silnic a na dalších místech ukazují, že regulace tohoto typu znečištění je v České republice velmi slabá,“ uzavřel Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

O plastech se nejčastěji hovoří v souvislosti se znečištěním oceánů, ale i řek v některých částech světa. Především v Asii, ale například i v Srbsku nebo Bosně a Hercegovině. OSN loni varovala také před katastrofálním zamořením půdy, kde je plastů ještě více, než v mořích. Kromě plastových odpadů, které zabíjejí mořské živočichy, ptáky a další organizmy, představuje riziko i postupný rozpad těchto materiálů na takzvané mikroplasty. Vědci je objevili nejenom ve vodě, v ovzduší a v půdě, na nejvyšší hoře světa nebo v nejhlubším mořském příkopu, ale také v lidské krvi či plicích. Pro lidské zdraví to podle odborníků představuje potenciální nebezpečí.

Rezervace velkých kopytníků v Milovicích patří ke světově nejsledovanějším českým projektům posledních let. Opakovaně o ní psala média na pěti kontinentech, včetně prestižních titulů jako New York Times, Washington Post nebo BBC.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...