Přeskočit na hlavní obsah

Úklid po sovětské armádě v rezervaci velkých kopytníků pokračuje, převažovaly pneumatiky s azbukou

Odvozem dalších pozůstatků po působení sovětské armády v bývalém vojenském prostoru Milovice pokračovalo dlouhodobé čištění rezervace velkých kopytníků od staré ekologické zátěže. „I když by se na první pohled mohlo zdát, že více než tři desetiletí po odchodu sovětských vojsk nemůže být v bývalém výcvikovém prostoru již co uklízet, opak je pravdou. Stále v těchto místech odstraňujeme velké množství pozůstatků po armádní činnosti,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.



Ta s dlouhodobým úklidem prostoru začala v roce 2014, v rámci přípravy první etapy rezervace velkých kopytníků. Od té doby již z oblasti odvezla mnoho tun nejrůznějšího odpadu. Nejen zbytků po vojsku, ale také řadu černých skládek, které prostor zaplnily po odchodu armády.

Velkým pomocníkem při odhalování černých skládek jsou právě velcí kopytníci. „Zvířata spásáním vegetace odkrývají místa, kde se do té doby skrývaly skládky nebo různé zbytky vojenských objektů. Díky tomu najdeme i pozůstatky, které byly do té doby schované v hustém porostu,“ doplnil Dalibor Dostál. S odstraňováním černých skládek a odpadků opakovaně pomáhají také dobrovolníci. V letošním roce se uskutečnilo již několik brigád.

Mezi nejrozšířenější zátěž v bývalém výcvikovém prostoru patří staré pneumatiky z vojenských a nákladních vozidel, izolace z kabelů zanechané na hromadách hledači drahých kovů a stavební suť na místě někdejších armádních objektů. V posledních letech přivávají také plasty zanesené větrem z nedaleké skládky u Benátek nad Jizerou. Při dnešním úklidu se pracovníci zaměřili především na pneumatiky, u kterých nápisy v azbuce potvrzovaly, že pocházejí ještě ze sovětské éry.

Sovětská armáda obsadila bývalý vojenský prostor Milovice v roce 1968. Poslední vojáci odtud odešli v roce 1991. Historie vojenského prostoru je ale delší, sahá do roku 1904, kdy tu začala cvičit armáda tehdejšího Rakousko-Uherska. Rezervace velkých kopytníků vznikla v části bývalého výcvikového prostoru v roce 2015, v současné době má rozlohu zhruba 350 hektarů. Původní rozloha armádního cvičiště byla 3,5 tisíce hektarů.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...