Přeskočit na hlavní obsah

Typický byt v Česku? Třípokojový s rozlohou od 60 do 79 metrů čtverečních. Postupně se ale zmenšuje

Tři místnosti a rozloha od 60 do 79 metrů čtverečních. Tak vypadá nejčastější byt v Česku. Nejvíc Čechů bydlí ve vlastním domě, jen v Praze a Karlovarském kraji převažuje bydlení v bytových domech. Vyplývá to z údajů ze Sčítání 2021 o bytech, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Celkem statistici evidují 4,48 milionu obydlených bytů, což je o 9,1 procenta více než při předchozím sčítání v roce 2011.



Nejvíce bytů má tři místnosti, takových je v celém Česku 1,4 milionu. Více než milion (1,027 milionu) je také dvoupokojových bytů. Třetí místo v četnosti obsadily byty se čtyřmi místnostmi, kterých statistici napočítali 729 590.

Více než čtvrtinu bytů se zjištěnou plochou tvoří byty s rozlohou od 60 do 79 metrů čtverečních. Takových je v celém Česku 1,188 milionu. O něco menších bytů s rozlohou 40 až 59 metrů čtverečních eviduje ČSÚ 788 211. Nejmenších bytů do 39 metrů čtverečních je v Česku 290 tisíc, z toho 61 298 v hlavním městě. Naopak nejvíce největších bytů v rozlohou přesahující 150 metrů čtverečních se nachází ve Středočeském kraji (88 746 bytů). Je to způsobeno tím, že ve středních Čechách výrazně převažuje bydlení v rodinném domě, kde jsou byty logicky větší než v domech bytových.

Ostatně právě bytové domy v celém Česku převažují, obydlených bytů ve vlastním domě je takřka 1,6 milionu. To je o 470 tisíc více, než je počet obydlených bytů v osobním vlastnictví. Družstevních bytů je v Česku podle statistiků necelých 141 tisíc. Takřka 891 tisíc bytů slouží k nájemnímu bydlení. Nejvíce nájemních bytů (přes 200 tisíc) je na území Prahy, kde je také nejvíce obydlených bytů v bytových domech (219 tisíc). Naopak nejvíce bytů ve vlastních domech, přes 276 tisíc, se nachází ve Středočeském kraji.

"Tato čísla potvrzují dlouhodobé trendy. Tím nejzásadnějším je postupné zmenšování bytů v bytových domech. Zatímco ještě před deseti lety převažovaly v nových rezidenčních projektech větší byty s dispozicemi 3kk, nyní naprosto dominují menší jedno a dvoupokojové byty. Je to logické, protože s rostoucí cenou nových bytů kupující stále více hledí na konečnou cenu bytu. Menší byty také preferují investoři, protože jsou vhodnější k dalšímu pronájmu a nabízí tak lepší a rychlejší výnos. Je proto očekávatelné, že se bude rozloha průměrného bytu i nadále zmenšovat," komentuje statistiku generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

"Stejně tak bude pokračovat migrace Pražanů do okolních obcí ve Středočeském kraji, protože nabídka dostupného bydlení se v hlavním městě už několik let zásadně zhoršuje. To se nezmění minimálně do té doby, dokud hlavní město neschválí nový územní plán, který nabídne dostatek rozvojových ploch pro velkou bytovou výstavbu. Jen to může vrátit na trh cenově dostupnější byty a zarazit trend stěhování za bydlením mimo hranice hlavního města," dodává Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...