Přeskočit na hlavní obsah

Velcí kopytníci se mohou stát levnou prevencí proti požárům v národních parcích i vojenských újezdech

Se změnami klimatu bude nebezpečí požárů v krajině vzrůstat. Levnou prevencí těchto rizik se může stát pastva velkých kopytníků. Odborníci na to upozornili v souvislosti se současným požárem v Národním parku České Švýcarsko a nedávným zásahem hasičských jednotek ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku, kde hořelo koncem července.



„Postupující klimatické změny směrem k suššímu a teplejšímu počasí a současné zarůstání krajiny vytváří nebezpečnou kombinaci. Krajina se stává vlivem dlouhodobého sucha a vzrůstajícího množství paliva v podobě usychající vegetace hořlavější. Pastva velkých kopytníků je velmi účinným nástrojem k odstraňování zejména travních porostů, kterými se oheň dobře šíří. Ať už jde o plochy se starou, suchou travou, takzvanou stařinou, nebo o křoviny,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Pastva by mohla být prevencí opakování požárů i na některých plochách Národního parku České Švýcarsko, které v minulých týdnech sežehly plameny. „Spálená místa začnou rychle zarůstat expanzivními druhy trav, jako je například třtina křovištní, která zraje v časném létě a stává se v průběhu léta v podstatě stojícím senem. Suché porosty vysokých trav jsou známé svou vysokou hořlavostí a bývají často místy, kde se šíří požáry na velkých plochách. Velcí kopytníci by tato rizika mohli minimalizovat, jelikož právě třtina a jiné druhy vysokých trav jsou jejich hlavní potravou,“ doplnil Miloslav Jirků.

Protipožární prevenci mohou velcí kopytníci zabezpečit zejména v přírodních rezervacích, ale také v bývalých i aktivních vojenských prostorech. V zahraničí zubři dlouhodobě žijí například v největším polském vojenském prostoru Drawsko v Západním Pomořansku, který ke svým cvičením často využívají i armády NATO.

Velcí kopytníci, jako jsou zubři, divocí koně nebo zpětně šlechtění pratuři, dokáží spásat i neúživné, expanzivní druhy trav, včetně mnohaleté stařiny. S podobnými porosty si hospodářská zvířata neporadí, jelikož je spásají nerada. Na rozdíl od pastvy hospodářských zvířat pastva velkých kopytníků podporuje také vzácné druhy květin potlačováním expanzivních trav, čímž pro ně vytváří vhodné podmínky. Velcí kopytníci také nepotřebují ošetřování antiparazitiky, antibiotiky a další veterinární chemií, jejíž plošné užívání u hospodářských zvířat způsobuje kontaminaci krajiny toxickými látkami s řadou významných negativních důsledků.

Velcí kopytníci představovali po stovky tisíc let přirozenou ochrany krajiny před rozsáhlými požáry. Vědecké výzkumy ukázaly, že počty požárů v přírodě v minulosti výrazně vzrostly poté, co člověk velké býložravce v krajině vyhubil. „Není to nic překvapivého. Například v USA a Kanadě pochopili již před desetiletími, že nejlepší formou prevence požárů je snížení množství potenciálního paliva. Pokud je v krajině přítomen krajinotvorný fenomén v podobě velkých býložravců, který z ní odčerpává palivo v podobě suché trávy, hoří v přírodě méně. A když se tak stane, tak na výrazně menších plochách. Nejde přitom jen o spásání suché trávy, ale také o stezky vyšlapané kopytníky, které křižují krajinu a často šíření ohně zastaví,“ doplňuje Miloslav Jirků.

„Výhodou pastvy velkých kopytníků je, že v porovnání s jinými metodami péče o krajinu i protipožární prevence je velmi levná, a hlavně dlouhodobě funkční bez potřeby dalších investic. Preventivně totiž předchází jedné z hlavních příčin požárů, nadbytku suché bylinné biomasy v krajině. Navíc zvyšuje biologickou rozmanitost území a podporuje schopnost krajiny zadržovat vodu,“ doplnil Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina. Pastva velkých kopytníků je navíc součástí přírodních procesů, proto může mít místo i v přísněji chráněných částech národních parků a jiných chráněných území.

Současný zásah hasičů v Českém Švýcarsku bude podle odhadů stát stovky milionů korun. Jde zřejmě o největší požár v historii České republiky. Také ve vojenských újezdech pravidelně hoří a škody tam dosahují milionových částek. Na Libavé hořelo ve vojenském újezdu nejen před několika dny, ale například také v roce 2019. Vědci a ochránci přírody na rostoucí riziko požárů v krajině a nutnost využít pastvu velkých kopytníků jako prevenci upozorňovali již v roce 2018.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

ČTK: Táborská zoo podala stížnost k Evropské komisi kvůli odstřelu medvědů na Slovensku

Táborská zoologická zahrada podala stížnost k Evropské komisi na Slovensko, podle ní porušuje evropské zákony. Zoo vadí řízený odstřel medvědů. Tato zvířata v Tatrách a okolí napadla v poslední době několik lidí. Evropská komise se bude stížností zabývat, uvedl v tiskové zprávě ředitel táborské zoo Evžen Korec.   "Lovci už na sousedním Slovensku letos vystříleli 86 medvědů hnědých, další stovku zabijí do konce letošního roku. Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že vydá přesně tolik výjimek. Zabíjet se budou i medvědice s mláďaty," uvedl Korec. Na Slovensku se problémy s přemnoženými medvědy v Tatrách zabývají delší dobu. Naposledy na začátku října medvěd napadl houbaře v okrese Liptovský Mikuláš, pětapadesátiletý muž zraněním podlehl. Šlo o druhého člověka, kterého na Slovensku usmrtil medvěd. První případ se stal v roce 2021. Slovenský parlament po dřívějších opakovaných střetech medvědů s lidmi schválil výjimku z ochrany medvědů pro případ, že výskyt těchto šelem oh...

Milovická rezervace velkých kopytníků se představila na konferenci Eurosite v Anglii věnované významným evropským lokalitám

Ochrana přírody pomocí pastvy velkých kopytníků je jedním z témat mezinárodní konference Eurosite, která se koná v anglickém Durhamu. Ochranářská společnost Česká krajina v jejím rámci představila úspěšný projekt záchrany a obnovy biologické rozmanitosti v bývalém vojenském prostoru Milovice. „Za pozvání na tuto konferenci jsme velmi rádi. Měli jsme možnost představit využití pastvy velkých kopytníků v rámci biologicky významné lokality zařazené do celoevropské sítě Natura 2000. Právě návrat velkých kopytníků zastavil degradaci bývalého vojenského prostoru, ke které začalo docházet po odchodu armády v roce 1991. A zajistil obnovu biologicky cenného území na ploše 350 hektarů,“ shrnul Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Konference Eurosite se zabývá rozdíly v přístupu v ochraně krajiny mezi Velkou Británií a Evropskou unií po brexitu. Cíl je porovnat a...